Výroky premiéra v demisi Andreje Babiše na adresu státní zástupkyně Dagmar Máchové by mohly naplňovat skutkovou podstatu trestného činu pomluvy. Policejní orgán má v tomto směru postupovat a zahájit úkony trestního řízení. Vyplývá to z vyjádření dozorového státního zástupce Jana Vychyty, které má Česká justice k dispozici.
Státní zástupkyně Dagmar Máchová, kterou ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) dočasně zprostil funkce kvůli vlastnímu trestnímu stíhání, si státním zástupcům stěžovala na postup policisty Marka Valenty, který věc odložil. Máchová na Babiše podala trestní oznámení, když ji obvinil v České televizi, že společně s vyšetřovatelem Pavlem Nevtípilem v minulosti spolupracovali s kmotry v kauze, při níž byl podnikatel Vladimír Sitta připraven o papírnu Neograph. Babiš také opakovaně prohlašuje, že jeho kauza Čapí hnízdo je objednávkou mafie.
Máchová trvá na tom, že Babišovy výroky jsou lživé a s podáním trestního uznámení nakonec uspěla. „Na základě uvedeného podání, které v souladu s oznamovatelkou považuji za podnět k využití oprávnění státního zástupce podle § 157 odst. 2 tr. řádu, jsem vyžádal a přezkoumal spisový materiál a dospěl k závěru, že podání je důvodné,“ konstatuje Vychyta úvodem vyrozumění. „Předně je třeba konstatovat, že trestní oznámení v předmětné věci bylo postoupeno policejnímu orgánu s výslovným pokynem k vydání záznamu o zahájení úkonů trestního řízení dle § 158 odst. 3 tr. řádu a prověření věci v režimu trestního řízení. Policejnímu orgánu jsem v této souvislosti podal stanovisko k právní kvalifikaci a stanovil základní úkony prověřování, které bude třeba provést,“ dodává. Nyní budou muset orgány činné v trestním řízení konat, provádět dokazování a například si pozvat Babiše k podání vysvětlení.
Závazný pokyn
Ze spisového materiálu je podle Vychyty zřejmé, že policejní orgán uvedené pokyny nerespektoval, a aniž by provedl jakékoli úkony prověřování, podání tzv. uložil ad acta s tím, že se ve věci s odkazem na rozhodovací činnost Nejvyššího soudu nemůže již na první pohled jednat o podezření z trestného činu.
Jak dále státní zástupce uvádí, uvedený postup policejního orgánu nemůže jak po formální, tak ani po věcné stránce akceptovat. Upozorňuje v této souvislosti na § 157 odst. 2 věty první tr. řádu, podle něhož může státní zástupce uložit policejnímu orgánu provedení takových úkonů, které je tento orgán oprávněn provést a jichž je třeba k objasnění věci nebo zjištění pachatele. Pokyn splňující uvedené znaky je pro policejní orgán závazný a tento je povinen jej provést. Pokud tedy policejní orgán postupoval způsobem uvedeným výše, porušil ustanovení § 157 odst. 2 tr. řádu.
Naproti tomu nepovažoval Vychyta za důvodnou námitku stran nedostatečného formálního odůvodnění postupu policejního orgánu v rámci vyrozumění o uložení podání. „Jakkoli toto vyrozumění skutečně neobsahuje detailní zdůvodnění úvahy policejního orgánu, která jej vedla ke zvolenému postupu, a o „kvalifikovanosti“ posouzení lze s ohledem na níže uvedené oprávněně pochybovat, vyrozumění o vyřízení podání nelze klást na roveň rozhodnutím, pro něž právní, potažmo interní předpisy, požadují určitou specifickou podobu, obsah a nutné náležitosti. Policejní orgán, který toliko ve stručnosti uvedl, že v popisovaném jednání nespatřuje znaky žádného trestného činu, tudíž v tomto směru nijak nepochybil,“ uvedl dále státní zástupce.
Pomluva
S policejním orgánem se státní zástupce nicméně neztotožnil, ani pokud jde o věcnou stránku zvoleného postupu a s ní související mimoprocesní režim vyřízení podání, jehož předpokladem je jinak absolutní absence trestněprávně relevantních skutečností a nezpůsobilost podání být podkladem trestního řízení. Pakliže podání obsahuje alespoň fundamentální skutečnosti svědčící možnému spáchání trestného činu, dovozuje Vychyta, musí být takové – byť matné – podezření řešeno za současného právního stavu v režimu § 158 odst. 3 tr. řádu. „Jednání, pro něž je podáno trestní oznámení v této věci je oznamovatelkou spatřován trestný čin křivého obvinění podle § 345 odst. 1 tr. zákoníku. Policejní orgán tuto navrhovanou právní kvalifikaci v souladu s prvotním pokynem odmítl, nicméně je zřejmé, že jde o jednání, které by mohlo za splnění určitých podmínek naplnit subsidiární skutkovou podstatu přečinu pomluvy podle § 184 odst. 1, 2 tr. zákoníku, kterého se dopustí ten, kdo o jiném sdělí nepravdivý údaj, který je způsobilý značnou měrou ohrozit jeho vážnost u spoluobčanů, zejména poškodit jej v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu, a tohoto jednání se dopustí tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem.“
Apriorní a mimoprocesní odmítnutí této možnosti bez jakéhokoli ověření podstatných skutečností je podle státního zástupce třeba vnímat jako porušení principů, na nichž orgány činné v přípravném řízení trestním stojí. „Na základě výše uvedeného, kdy Vaše námitky vnímám z větší části jako opodstatněné, zjištěné vady policejnímu orgánu vytknu s tím, že další vyřízení věci již bude provedeno v režimu trestního řízení dle § 158 odst. 3 tr. řádu. O výsledku řízení budete ze strany policejního orgánu vyrozuměni,“ uzavírá Vychyta.
Státní zástupkyně je nyní obviněná ze zneužití pravomoci úřední osoby. Obvinění souvisí s dřívější kauzou Beretta, která se týká vynášení policejních informací z trestních řízení za úplatu. Dozorovala například kauzu Opencard.
Dušan Šrámek
