Státní zastupitelství kritikou policie kvůli vyhledávání případů překračují svá opravnění

Vrchní státní zastupitelství překračují kritikou policie, že pro ně nevyhledává případy, svá oprávnění. Státní zastupitelství není policie ani její nadřízený a jeho oprávnění se týká trestního řízení, nikoli vyhledávací činnosti. A už vůbec ne vyhledávání případů na míru konkrétnímu státnímu zastupitelství. Někdejší náměstek VSZ v Praze Libor Grygárek, který „přerozděloval“ případy od Finančního a analytického úřadu, byl nakonec obviněn ze sabotáže.

Vyhledávací činnost policie, analýza a odhalování trestné činnosti je základem autonomní činnosti policie. Tato činnost jde mimo státní zastupitelství, které ze zákona nastupuje jako partner policie až ve fázi přípravného řízení – prověřování předmětných analýz a odhalení a po zahájení trestního stíhání, kdy  vykonává dozor, dohled a naddohled nad zákonností policejního vyšetřování.

Navážení se do policie je v rozporu se zákonem

Ještě před deseti patnácti lety by stížnosti funkcionářů státního zastupitelství, že policie nevyhledává případy na míru konkrétním státním zastupitelstvím, byly považovány za skandální, za ohrožení systému stejně jako výroky o sestavování společných týmů s policií, neboť s jednou výjimkou ve vyhlášce o jednacím řádu státního zastupitelství jde o protizákonnou činnost. Nehledě na to, že navážení se do policejního orgánu je v rozporu se zákonem o státním zastupitelství.

Z výroků ředitele Národní centrály proti organizovanému zločinu kriminální policie a vyšetřování Michala Mazánka v souvislosti se zveřejněním zprávy o činnosti útvaru však nikoho nezamrazilo. Podle zprávy Mazánek „odmítl kritiku vrchních státních zastupitelství z poslední doby, že by detektivové sami vyhledávali méně případů“: „Kritika podle mě není cílená, že bychom případy nevyhledávali, ale že bychom měli vyhledávat víc případů, které budou patřit vrchním státním zastupitelstvím,“ řekl Mazánek. Z nových případů loňského roku nejčastěji NCOZ spolupracovala s krajskými státními zástupci, a to na 90 kauzách. Vrchní státní zástupci měli na starosti 78 případů, okresní státní zástupci pak 60.

Mohlo by vás zajímat

ÚS odmítl návrh Městského soudu v Praze, který se týkal příspěvku na ubytování uprchlíků

Vyhledávání zločinů namíru státnímu zastupitelství je zločin

Vyhledávání případů pro vrchní státní zastupitelství znamená cíleně s použitím policejních prostředků vytváření analýz a sestavování případů na míru s konkrétní sazbou, konkrétní výší škody, z konkrétního prostředí tak, aby takový případ spadl do místní a věcné působnosti Vrchního státního zastupitelství v Praze nebo v Olomouci.
Zvláště orgán činný v trestním řízení by se ovšem měl jakékoli nezákonné činnosti vyvarovat a pokud se jí dopouští, měl by neprodleně nést následky.

Ostatně samo Vrchní státní zastupitelství v Olomouci vyhodnotilo fakt, že někdejší náměstek Vrchního státního zástupce v Praze Libor Grygárek dostával po dohodě s ředitelem Finančního a analytického úřadu všechna trestní oznámení FAÚ, která se týkala působnosti v obvodu VSZ v Praze, aby je dále jako náměstek pro věci trestní přerozděloval na konkrétní státní zastupitelství, jako sabotáž, zneužití pravomocí úřední osoby a hromadu dalších činů.

U Grygárka stačilo pouhé informování

Toto se lze dočíst v dnes už legendárním usnesení VSZ v Olomouci o vyloučení řízení v konkrétních věcech ze spisu Nagyová, Páleník, Boček, Pohůnek a Kovanda.:  „K osobě JUDr. Libora Grygárka je třeba poznamenat, že se u něho z titulu funkce náměstka vrchního státního zástupce v Praze sbíhaly informace prakticky ze všech závažnějších trestních věcí vedených na odboru závažné hospodářské a finanční kriminality Vrchního státního zastupitelství v Praze, na Městském státním zastupitelství v Praze nebo na některém jiném krajském státním zastupitelství v obvodu působnosti Vrchního státního zastupitelství v Praze. Dále se u JUDr. Libora Grygárka shromažďovala  oznámení o tzv. podezřelých obchodech ve smyslu zákona o některých opatřeních proti legalizaci z trestné činnosti a financování terorismu, která Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze (nutno zdůraznit, že FAÚ oznámení o podezřelých obchodech tou dobou zasílal pouze a výhradně Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze, zatímco Vrchnímu státnímu zastupitelství v Olomouci tato hlášení zasílána nebyla) zasílal Finančně analytický útvar Ministerstva financí.“ Usnesení dále pokračuje výčtem osob, které jsou podezřelé, že jim Libor Grygárek takto získané informace zpřístupňoval.

Ačkoli v případě Grygárka nešlo o vyhledávací činnost, nýbrž případy už od FAÚ vyhledané, navíc v době, kdy se počty registrovaných trestných činů i objektivně vyšetřených trestných činů podle policejních statistik začaly snižovat, o „velké případy“ v rámci vyvolané protikorupční hysterie začala být nouze a Grygárek jako respektovaný trestní právník mohl mít pro svůj krok dobré důvody, státní zástupce VSZ v Olomouci takový postup přihodil k tíži jeho obvinění.

Vrchní mají zákonné nástroje, jak si případy stáhnout

Je správné, že se policejní orgán obrací na ta státní zastupitelství, kam případy podle policie patří. Státní zastupitelství mají velmi silný nástroj ve formě zákonného dohledu a naddohledu a informační povinnosti věci, které zpracovávají podřízená státní zastupitelství kontrolovat nebo dokonce za zákonných podmínek jim je odejmout.

Vrchní státní zastupitelství pak mají vyhláškou o jednacím řádu státního zastupitelství oprávnění požádat nejvyššího státního zástupce o souhlas se změnou příslušnosti a případ od podřízených úřadů převzít věci i se škodou nižší, než 150 milionů korun a mimo věci vyjmenované vyhláškou, a to za předpokladu, že to „vyžaduje závažnost, skutková či právní složitost věci“, a to včetně všech věcí, kde byla způsobena škoda na majetku státu.

Vrchní státní zastupitelství v Praze proto může za splnění zákonných podmínek namísto kritiky policie převzít od kraje například i případ Čapí hnízdo.

Irena Válová