Několik příslušníků Vězeňské služby se v poslední době obrátilo na plzeňského advokáta Zdeňka Honzíka kvůli možnému zneužití kamerového systému ve věznicích v kázeňských nebo přestupkových řízeních. Vězeňská služba odmítá, že by kamery využívala nad rámec zákona.
Kamery mají především zajišťovat pohyb vězňů v rámci káznice. Podle advokáta Honzíka, který spolupracuje s odbory a sám u Vězeňské služby pracoval, se několik zaměstnanců setkalo s tím, že kamery byly využity k jinému účelu než sledování vězňů. Archivní záznamy měly být použity při kázeňských či přestupkových řízeních s příslušníky. „Dle mého názoru se jedná o neoprávněný zásah do činnosti příslušníků, když pro použití kamerového systému musí existovat směrnice, která však jen v omezené míře takové použití povoluje,“ řekl Honzík České justici. V minulosti byl například úspěšný ve sporu o proplácení zákonem daných přesčasů příslušníků Vězeňské služby.
„VS ČR používá kamerové systémy ve věznicích v souladu se zákonem, a to k zajištění vnitřní i vnější bezpečnosti objektů i osob (tedy jak zaměstnanců tak osob vězněných) a k informacím o bezpečnostní situaci ve věznicích. V poslední době také v tomto ohledu neřešíme žádný soudní spor,“ reagovala mluvčí Vězeňské služby Petra Kučerová.
Kamerový systém je Úřadem pro ochranu osobních údajů uznáván za legitimní a legální možnost k ochraně majetku a zdraví osob a k zabezpečení ostatních právem chráněných zájmů. Na druhou stranu musí být ovšem splněny veškeré podmínky Zákona o ochraně osobních údajů, dodrženy všechny stanovené principy a zároveň splněna přiměřenost a Obecně je samozřejmě používání kamerového systému pro účely sledování pracovní výkonnosti zaměstnanců je z hlediska práva nepřiměřené.
Stanovisko evropské pracovní komise pro zpracování osobních údajů například uvádí: „Zkušenosti z praxe navíc ukazují, že sledovány by neměly být prostory, které jsou buď vyhrazeny pro soukromé účely zaměstnanců nebo nejsou určeny k plnění pracovních povinností jako např. toalety, sprchy, šatny a oblasti určené k odpočinku; že záběry pořízené výlučně na ochranu majetku a/nebo k odhalení, prevenci a kontrole závažné trestné činnosti by neměly být používány ke stíhání zaměstnanců pro méně významné disciplinární prohřešky; a že by zaměstnanci měli mít vždy možnost uplatňovat své argumenty na základě obsahu pořízených záběrů.“
Podle advokáta Honzíka nejde o ojedinělou záležitost a kvůli údajně neoprávněnému použití kamerových záznamů se na něj obrátilo několik příslušníků. Žalobu zatím nepodal. Soudy už naopak řeší jiné dvě žaloby Honzíka, kdy sto čtyřicet příslušníků Vězeňské služby z plzeňské káznice Bory žaluje vedení služby kvůli přestávkám na oběd. Podle dozorců a strážných nemají ve službě možnost je čerpat podle svého uvážení a musí být stále v pracovní pohotovosti dle zákona.
(epa)
