Sněmovní rozpočtový výbor dnes doporučil schválit bez připomínek vládní novelu daňového řádu, která zavádí povinnost bank, poskytovatelů platebních služeb nebo advokátů a poradců poskytovat daňové správě údaje, které vyplývají ze zákona o boji proti praní špinavých peněz. Údaje by měly sloužit mezinárodní spolupráci při správě daní. Změna vyplývá ze zavádění evropské směrnice DAC 5.
Návrh vyvolal v rozpočtovém výboru kritiku některých poslanců především za to, že jde v některých bodech nad rámec evropské směrnice a údajně příliš prolamuje mlčenlivost. Stejná stanoviska zazněla také na dnešním jednání ústavně-právního výboru, který debatu o předloze přerušil. Sešlo se v něm hned několik pozměňovacích návrhů.
„Nad rámec té implementace jdeme v tom směru, že chceme, aby určitá část těch povinných osob, jsou to především banky, finanční instituce, aby sdělovala stejné informace i pro potřeby tuzemské správy daní,“ řekla ministryně financí Alena Schillerová. Jde o informace, které už nyní poskytují v rámci boje proti praní špinavých peněz Finančnímu analytickému úřadu. Uvedla, že toto rozšíření povinností se ale v žádném případě netýká advokátní komory nebo komory daňových poradců nebo třeba exekutorské komory.
Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) řekl, že změna zákona umožní správcům daní přístup k chráněným údajům jednodušším způsobem, než jaký musí absolvovat třeba policie. Také zástupce Pirátů Mikuláš Ferjenčík pokládá za problém, že novela překračuje mantinely transpozice. Postrádá v ní také kontrolní mechanismy, které by zajistily, že úřady použijí nejprve dostupné prostředky a pak teprve budou žádat třetí strany o údaje.
Výbor nakonec zamítl Kalouskův pozměňovací návrh, který počítal například s tím, že některé údaje by šlo získávat jen pro účely mezinárodní spolupráce při správě daní, a který by prolamování tajemství celkově omezil. Ministryně s návrhem nesouhlasila. Stejnou úpravu jako Kalousek prosazuje v právním výboru jeho předseda Marek Benda (ODS). Změny chce také Helena Válková (ANO). Navrhla, aby se nové povinnosti nevztahovaly na dobu před účinností zákona a aby na ministerstvu vzniklo kontaktní místo, které by o informace žádalo. Komunikovalo by výhradně s profesními komorami.
Podle České advokátní komory je znění normy nepřípustné, koliduje s Ústavou a prolamuje mlčenlivost advokátů.
„Od počátku jsme netajili, že jdeme nad rámec implementace,“ řekla v rozpočtovém výboru Schillerová. Od advokátů, notářů, daňových poradců, soudních exekutorů, auditorů si správci daně budou moci vyžádat údaje o zprostředkování obchodů či správě cizího majetku pouze v rozsahu směrnice EU. Budou ale muset prokázat, že je potřebují ke správě daně a pouze v souvislosti s mezinárodní spoluprací. Finanční správa bude moci podle novely údaje získávat pouze v rozsahu nezbytném pro správu daní.
Banky, záložny nebo platební instituce například budou muset správcům daně poskytovat informace nutné například k identifikaci zařízení, kterým se klient připojuje po internetu a využívá sjednané služby. Půjde třeba o tzv. IP adresy nebo telefonní čísla.
Prezidentka Komory daňových poradců Petra Pospíšilová před členy výboru zdůraznila, že čím víc se bude prolamovat mlčenlivost, tím menší bude důvěra mezi klientem a poskytovatelem služby, například advokátem, bankou nebo bankovním poradcem. To pak podle ní povede k horší kvalitě služeb.
Sněmovna by předlohu mohla schvalovat na schůzi, která začne koncem února.
(čtk, epa)
