Sněmovní ústavně-právní výbor nechce, aby banky nebo záložny musely poskytovat správcům daně informace k identifikaci zařízení, kterými klienti obsluhují sjednané služby. Jde třeba o IP adresy nebo telefonní čísla. Právní výbor tak dnes navrhl podle požadavku předsedy Marka Bendy (ODS) upravit vládní novelu daňového řádu, která je ve Sněmovně před druhým čtením. Garanční rozpočtový výbor předlohu podpořil už dříve beze změn.
Podle pozměňovacího návrhu předsedy ústavně-právního výboru by neměla být přijata navržená novelizace Daňového řádu, která by umožňovala vyžádat si od členů profesních komor údaje kryté mlčenlivostí od kteréhokoli tuzemského správce daně. Místo toho navrhl, aby příslušná ustanovení o možnosti vyžádat si AML (údaje pro boj proti terorismu a praní špinavých peněz) byla namísto do § 57a daňového řádu doplněna do zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní a byla použitelná pouze pro účel mezinárodní správy daní ve stávajícím rozsahu. S návrhem však při hlasování neuspěl.
Poslankyně ANO Helena Válková naopak uspěla s návrhem, aby se nové povinnosti nevztahovaly na dobu před účinností zákona a aby na ministerstvu financí vzniklo kontaktní místo, které by o informace žádalo. Komunikovalo by výhradně s profesními komorami. „Česká advokátní komora bere na vědomí přijaté usnesení ÚPV se skřípěním zubů,“ sdělil České justici po jednání výboru člen představenstva ČAK Robert Němec. „Přesto jsme rádi, že došlo alespoň k nějaké korekci vůči původnímu návrhu, a že se především podařilo zabránit přijetí původní verze, která by mimo jiné umožňovala uplatnění možnost nepravé retroaktivity ve vzahu k informacím, získaným před přijetím novely,“ dodal.
Vládní návrh novely daňového řádu vyvolal kritiku některých poslanců především za to, že jde v některých bodech nad rámec evropské směrnice a údajně příliš prolamuje mlčenlivost. „Netajili jsme se tím, že jdeme nad rámec implementace,“ řekla ministryně financí Alena Schillerová.
Od advokátů, notářů, daňových poradců, soudních exekutorů, auditorů si správci daně budou moci vyžádat údaje o zprostředkování obchodů či správě cizího majetku pouze v rozsahu směrnice EU. Budou ale muset prokázat, že je potřebují ke správě daně a pouze v souvislosti s mezinárodní spoluprací. Finanční správa bude moci podle novely údaje získávat pouze v rozsahu nezbytném pro správu daní.
Předloha zavádí povinnost bank, poskytovatelů platebních služeb nebo advokátů a poradců poskytovat daňové správě údaje, které vyplývají ze zákona o boji proti praní špinavých peněz. Údaje by měly sloužit mezinárodní spolupráci při správě daní. Změna vyplývá ze zavádění evropské směrnice DAC 5.
(sr, ctk)
