Někteří poslanci ústavně právního výboru nesouhlasí, jak hodlá ministerstvo financí transponovat evropskou směrnici doplňující pravidla mezinárodní spolupráce při správě daní. Návrh podle nich nad rámec směrnice prolamuje povinnost mlčenlivosti právnických profesí. Pozměňovací návrhy poslanců Marka Bendy (ODS) a Heleny Válkové (ANO11) mají dosah předložené novely korigovat.
Že jde návrh novely Daňového řádu nad rámec toho, co chce evropská směrnice, potvrzuje i analýza Parlamentního institutu.
Naopak sněmovní rozpočtový výbor propustil minulý týden návrh bez připomínek. Podle návrhu budou muset například banky, záložny nebo platební instituce například správcům daně poskytovat informace nutné například k identifikaci zařízení, kterým se klient připojuje po internetu a využívá sjednané služby. Půjde třeba o tzv. IP adresy nebo telefonní čísla, informovala již dříve Česká justice. V ústavně právním výboru nicméně poslanec Marek Benda načetl pozměňovací
návrh, který by měl zásah do bankovního tajemství podstatně zúžit.
Benda navrhuje jen informační povinnost dle AML
Podle pozměňovacího návrhu předsedy ústavně-právního výboru sněmovny Marka Bendy by neměla být přijata navržená novelizace Daňového řádu, která by umožňovala vyžádat si od členů profesních komor údaje kryté mlčenlivostí od kteréhokoli tuzemského správce daně. Místo toho navrhuje, aby příslušná ustanovení o možnosti vyžádat si AML (údaje pro boj proti terorismu a praní špinavých peněz) byla namísto do § 57a daňového řádu doplněna do zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní a byla použitelná pouze pro účel mezinárodní správy daní ve stávajícím rozsahu.
Možnost vyžádat si údaje od osob, které mají vůči svým klientům povinnost mlčenlivosti nad rámec, v níž byla tato povinnost už prolomena AML předpisy, je podle poslance nepřijatelná. Podle něho směrnicí není požadován zásah do profesní povinnosti mlčenlivosti, ale jen vyšší úroveň spolupráce mezi orgány správy daně a příslušnými finančně-analytickými jednotkami členských států. „Navrhuji, aby byla zavedena informační povinnost těchto jednotek vůči správci daně, jež by však neměla přesáhnout rámec informací, které má Finanční a analytický úřad dnes k dispozici, případně které si může vyžádat podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci vnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Tím zároveň odpadá i potřeba novelizace profesní legislativy – zejména notářského řádu a zákona o advokacii, kde není uvažovaný zásah potřebný ani vhodný ze shora naznačených důvodů,“ vysvětluje poslanec Marek Benda.
Válková chce ústřední kontaktní orgán
S novelizací profesní legislativy a účastí profesních komor naopak počítá ve svém pozměňovacím návrhu poslankyně a členka ústavně-právního výboru Helena Válková (ANO11). „Navrhuji v zájmu posílení garance ochrany práv advokátů a notářů analogicky k právní úpravě § 27 odst. 4 AML zákona stanovit, aby žádost o poskytnutí údajů a dokumentů, resp. samotné toto poskytnutí podle nového § 57a Daňového řádu probíhalo prostřednictvím příslušné profesní komory, přičemž konkrétní postup a pravidla této formy komunikace stanoví stejně jako v případě postupu v oblasti boje proti praní špinavých peněz příslušný stavovský předpis,“ uvádí se v návrhu.
S ohledem na zúžení účelu poskytování údajů podle nového § 57a Daňového řádu v případě advokátů, notářů, daňových poradců, auditorů a soudních exekutorů pouze za účelem výkonu mezinárodní spolupráce při správě daní Válková navrhuje, aby i na straně správce daně byly žádosti o poskytnutí údajů a dokumentů, resp. přijímání těchto údajů a dokumentů v gesci jediného správce daně, a to ústředního kontaktního orgánu.Tímto orgánem má být Generální finanční ředitelství. „Také tento krok povede k posílení garance ochrany práv klientů uvedených profesí a rozptýlí obavy z excesivního nadužívání daného instrumentu,“ míní poslankyně.
Podle ní je v rámci novely zákona o advokacii nezbytné zohlednit navrženou změnu § 57a odst. 2 daňového řádu, a to příslušnou úpravou kompetence kontrolní rady České advokátní komory včetně souvisejícího zmocnění pro vydání stavovského předpisu.“ Jak Válková dále vysvětluje, zákon by také obsahoval přechodné ustanovení, podle něhož by nemohl správce daně požadovat dokumenty a další údaje, které byly předmětem právního zastoupení před přijetím účinnosti novely.
PI: Jde o výslovné omezení chráněných informací
Skutečnost, že předložená novela Daňového řádu rozšiřuje prolomení povinnosti mlčenlivosti nad rámec zákona č. 253/2008 Sb. o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, potvrzuje i analýza Parlamentního institutu, podle níž zmíněný návrh zasahuje do mlčenlivosti advokátů, notářů, daňových poradců, auditorů a soudních exekutorů daleko víc, než požaduje evropská směrnice. Povinná osoba musí navíc podle novely Daňového řádu nově komunikovat přímo se správcem daně, není stanovena působnost příslušné komory. Za tím účelem, zdůrazňuje analýza, navrhovatel nově výslovně omezuje dosavadní zákonem stanovené a chráněné povinnosti mlčenlivosti právnických profesí, a to novelou všech příslušných předpisů (např. zákon o advokacii, notářský řád, atd.).
„Takto rozsáhlé prolomení profesní mlčenlivosti se nejeví při posouzení transpozice směrnice jako nezbytné, jestliže čl. 17 Směrnice DAC umožňuje dožádanému orgánu v České republice odmítnout poskytnout informaci dožadujícímu orgánu jiného členského státu, pokud by to vedlo k vyzrazení profesního tajemství a dále, jestliže samotné získání informace má původ ve směrnici AML (a jejím provedení do českého práva v zákoně č. 253/2008 Sb.), která rovněž pro získání informace obsahuje výjimku pro uvedené profese, vysvětluje Parlamentní institut. Závěrem poukazuje analýza na způsob slovenské transpozice. Z něho vyplývá, že zřejmě není nutné prolomit profesní mlčenlivost více, než tak, jak již byla v minulosti prolomena podle přijaté právní úpravy, která se týká praní špinavých peněz.
Dušan Šrámek
