Počty osob, proti kterým je vedeno zkrácené trestní řízení, klesají. S tím klesají počty odklonů a například schválení narovnání nebo dohoda o vině a trestu jsou od zavedení tohoto institutu využívány pro zkrácené trestní řízení v setinách procent. Zkrácené trestní řízení je výsledek exploze kriminality v zemích tzv. Západu. V ČR je však stále nejvíce využíváno podmíněné zastavení trestního stíhání, i když obžalovaných osob je méně, než rozhodnutých zkráceně. Z obžaloby se může stát „alternativa“.
Fakt, že klesá počet státními zástupci obžalovaných osob, neznamená, že především okresní státní zástupci odvádějí méně práce. Skutečnost, že se v roce 2016, co se týče počtu obžalovaných osob, nacházela okresní státní zastupitelství na 44,4% produkce obžalovaných z roku 2001, souvisí nejen s poklesem počtu evidovaných a objasněných trestných činů policí. Do čísel se promítá jiný způsob vyřízení věci, než je obžaloba obviněné osoby – zkrácené trestní řízení.
V roce 2016 bylo policií objasněno 101 678 skutků, vyplývá z policejních statistik. V témže roce bylo současně vedeno zkrácené přípravné řízení proti 42 283 osobám. K tomu byla u okresních státních zastupitelstvích vedena standardní trestní řízení, v nichž byla podána obžaloba proti 37 368 osobám. O klesajícím počtu obžalovaných osob Česká justice již dříve informovala.
Pokud zkrácené trestní řízení vede státní zástupce, nepodává obžalobu, postupuje ve vyřízení věci jinak podle možností, které mu dává zákon, avšak vydává rozhodnutí nebo usnesení a činí opatření. Z obrovských počtů osob řešených ve zkráceném trestním řízení vyplývá, že jde o „denní chléb okresáka“ Z podstaty věci drtivou většinu zkrácených přípravných řízení vedou státní zástupci okresních státních zastupitelství.
