Bez účasti ministra spravedlnosti Roberta Pelikána proběhne dnes projednávání dvou kárných žalob na soudkyni Helenu Královou u Nejvyššího správního soudu v Brně (NSS). První na řadu přijde pravděpodobně právě ta ministrova, kde je soudkyni vytýkáno nerespektování pokynů nadřízeného soudu, jako druhá pak bude projednána žaloba předsedy Městského soudu v Praze (MěS) Libora Vávry, který soudkyni vytýká postup při projednání námitky obhajoby v jednom z případů tzv. kauzy Nagyová.
Ministra Pelikána, který bude dnes na jednání vlády, zastoupí ředitel odboru justičního dohledu Radek Visinger a šéf jeho kanceláře Jan Převrátil. Právě ministerská kárná žaloba, je i z pohledu kárného senátu zásadnější, neboť byla důvodem, proč nevyhověl námitkám soudkyně Králové proti dočasnému zproštění výkonu funkce soudkyně, zatímco žalobu předsedy Vávry částečně zpochybnil.
Ačkoliv se kárné senáty již v minulosti případy, kdy soudce nerespektoval rozhodnutí nadřízených soudů, zabývaly a shledaly v tomto postupu soudců kárná provinění, případ soudkyně Králové je v mnohém mimořádný.
Čtěte také: Advokát o kárné žalobě na soudkyni Královou: Jde o „propast“ narušení ústavního principu nezávislosti
Předně jde o to, že na rozdíl od všech předchozích případů, kdy se kárná žaloba týkala postupu v jedné věci, v případě soudkyně Králové je namítán takový postup hned v několika věcech naráz po dobu několika let, a to v časovém rozsahu, který umožňuje řešit zákon o kárném řízení.
Kárný senát tak bude hodnotit, vedle složité otázky pravomoci nalézacího soudu volně hodnotit důkazy, také to, proč – dojde-li k závěru o pochybení Králové – nebyla věc řešena vedením soudů průběžně.
V osobním spise soudkyně Králové totiž není, až na jednu výjimku z roku 2002, zaznamenána žádná výtka tohoto druhu. A výtka z roku 2002, udělená tehdejším předsedou MěS, se týká výkonu Králové coby místopředsedkyně obvodního soudu, a to při zavádění výpočetní techniky na trestním úseku soudu.
Mediálně známé případy
Dalším neobvyklým aspektem je, že prakticky ve všech kárnou žalobou napadených případech jde o mediálně či jinak zajímavé případy. Je to důsledek specifické situace Obvodního soudu pro Prahu 1, v jehož obvodu sídlí mnoho významných firem či státních institucí.
Králová byla navíc přidělena specializace na závažnou hospodářskou trestnou činnost, což fungovalo až do roku 2015, a z tohoto období jsou všechny žalobou napadené věci. Je tedy logické se ptát, proč vedení soudu tuto specializaci Králové ponechalo, pokud mělo docházet k tak rozsáhlému a dlouhodobému porušování zákona. Králová přitom v minulosti vykovávala funkci i na civilním úseku.
Novou skutečností v případu je stanovisko soudcovské rady OS pro Prahu 1, které poukazuje na to, že soudkyně Králová má nejvyšší počet odročených hlavních líčení. Stanovisko slouží jako podpůrný argument minstra pro tvrzení, že Králové jednání je úmyslné s cílem se zbavit věcně složitých a mediálně sledovaných případů, což dokládá i údajně nesmyslnou námitkou podjatosti, kdy se soudkyně Králová cítila podjatá známostí s kolegyní soudkyní, manželkou exposlance Petra Tluchoře.
Ve dvou případech z pěti vytýkaných pak obhajoba Králové poukazuje na to, že se k jejímu právnímu názoru přiklonil buď Nejvyšší soud či soudce, který po ní případ převzal. V ostatních případech ještě nebyla věc skončena a je tak předčasné vyvozovat případnou kárnou odpovědnost soudkyně.
Králová ve všech případech odmítá pochybení a setrvává na tom, že v rámci zásady volného hodnocení důkazů zásadně nevybočila z logiky projednávané věci. Odmítá i údajné selhání v podobě zmaření možnosti povolení obnovy řízení, neboť i kdyby byla tato žádost o obnovu podána, byla by právně irelevantní a ke zrušení rozhodnutí ve věci by nemohla vést.
Petr Dimun
