Ústavní žalobou by mohla skončit snaha o změnu daňového řádu, kterou prosazuje současná vláda. V rozhovoru pro náš sesterský Ekonomický deník to uvedl Miroslav Kalousek (TOP 09). Podle řady odborníků totiž návrh zásadně překračuje evropskou směrnici, která měla být do českého právního řádu zavedena. Hlavním smyslem vyžadované transpozice je přitom mezinárodní spolupráce při předávání informací souvisejících s praním špinavých peněz a boji s terorismem. Navrhovaná úprava naopak dává velké možnosti správci daně i pro domácí daňové řízení.
Kritizujete, že návrh překračuje vlastní evropskou směrnici. Proč tomu tak je?
Vidím tam dvě opakující se věci, které jsou nebezpečné. První se týká politické reprezentace a úřednického aparátu 15 let zpět a to, že politici mají velkou tendenci zneužívat směrnice EU pro prosazení svých nápadů. Tvrdí pak, že je to povinná implementace norem EU a oni s tím nic dělat nemohou. Velmi často to není pravda, ale těžko po běžném občanu chtít, aby si nastudoval všechny evropské směrnice a pak je porovnával s tím, co se tady říká, že „Brusel vyžaduje“. To, co je pak „špatné“ je sváděno na „zlý Brusel“. A to je pak důvod, proč se v Česku Evropská unie netěší příliš velké oblibě. Podle mého soudu si takto podřezáváme větev sami pod sebou tím, že naše vlastní nepopulární rozhodování svádíme na evropské instituce.
Novela daňového řádu je typickým příkladem toho, co jsem popsal. Máme tady směrnici DAC 5 směrnice DAC 5, ta byla jednomyslně odsouhlasena v rámci velké priority, tedy boje proti terorismu a praní špinavých peněz. Týká se mezinárodní spolupráce daňových orgánů. Kdyby byla implementována tak, jak byla napsána, mohla klidně projít bez diskusí zrychleným řízením bez jediného pozměňovacího návrhu a nebyl by žádný problém. Když se však projednával tento návrh v Rozpočtovém výboru Sněmovny, tak jsem řekl, že podle mne je hlavním cílem zneužít tuto implementaci k nepřiměřenému navýšení pravomocí finanční správy nad rámec a mimo účely této směrnice. Je to učebnicový příklad toho, co považuji za velmi nebezpečné. Tedy, že je sváděno na EU něco, za co vůbec nemůže.
DAŇOVOU SPRÁVU NEMÁME OD TOHO, ABY SUPLOVALA ČINNOST ORGÁNŮ ČINNÝCH V TRESTNÍM ŘÍZENÍ.
Co je druhou věcí?
Snaha nerespektovat oddělení moci jak v rámci exekutivy, tak mezi mocí zákonodárnou a exekutivní. Je vidět obrovská snaha, aby se informace, se kterými mají odděleně pracovat jenom jednotlivé složky, aby byly centrálně sdíleny a umožnily tak mnohem autokratičtější model řízení, než je v běžné demokracii zvykem. S tím souvisí celá řada zákonů, která už prošla v minulém volebním období, některé z nich máme uváděny na našem seznamu nesvobody. To jsou nejrůznější centrální registry, kdy si stát osobuje vědět o vás úplně všechno, včetně tak intimních věcí, jako je vás zdravotní stav.
Jak s tím souvisí navrhovaná novela?
Nechce nic jiného, než aby si orgány daňové správy v případě, kdy se jedná o riziko praní špinavých peněz nebo podezření z terorismu, předávali informace. Navrhovaná novela jde nad rámec evropské směrnice a snaží se zmocnit finanční správu k prolamování bankovního tajemství, či advokátní a notářské mlčenlivosti pro účely běžné správy daní.
Tyto informace jsou dosud přístupné pouze pro orgány ČR v trestním řízení, a to vždy pod dohledem státního zástupce nebo soudce. Pokud by novela prošla, získaly by toto právo i správci daní, avšak bez dohledu státního zástupce. To považuji za velice nebezpečné. Daňovou správu nemáme od toho, aby suplovala činnost orgánů činných v trestním řízení.
Ačkoliv evropská směrnice říká, že má jít o výměnu informací v mezinárodní spolupráci, národní transpozice nemluví jen o ní, ale i o domácím daňovém řízení. Jakýkoliv správce daně by tak získal větší kompetence, než má Policie ČR.
Když to vezmu ad absurdum, tak, jelikož se v návrhu zákona mluví o jakémkoliv správci daně, tak správce poplatků pro psy, což je místně příslušný obecní úřad, by měl právo na prolomení bankovního tajemství majitele psa, pokud by se k tomu rozhodl.
Navíc nás na rozpočtovém výboru upozornil zástupce České bankovní asociace na skutečnost, že díky informacím o elektronickém bankovnictví a tím pádem i IP adrese zařízení, kterým do něj přistupujete, může daný správce daně sledovat pohyb majitele účtu, když bude chtít.
Korunou této mimořádné a nebezpečné změny je fakt, že ji navrhuje a prosazuje vláda v demisi bez důvěry. Taková vláda by se měla soustředit jen na prostou implementaci evropské směrnice a nesnažit se ji zásadním způsobem „obohatit“.
JSEM PŘESVĚDČEN, ŽE BY MĚLA POMĚRNĚ VELKOU ŠANCI ŽALOBA U ÚSTAVNÍHO SOUDU ČR
Proto jste se rozhodl podat pozměňovací návrh, v němž požadujete omezení těchto pravomocí?
Ano, pracovali jsme na něm s kolegou Markem Bendou (ODS) a to zejména pro to, aby zazněl nejen na rozpočtovém výboru, který je garančním výborem pro Ministerstvo financí ČR, ale zejména na Ústavně právním výboru, protože z našeho hlediska se ten návrh ministerstva financí dotýká ústavního práva každého občana.
Já jsem neuspěl, i když o mém návrhu byla velmi živá diskuse, proti bylo ANO a ČSSD, komunisté se zdrželi. Ústavní a právní výbor diskuzi nad návrhem kolegy Bendy přerušil a vrátí se k němu tento týden. To nic nemění na tom, že hlavní zápas se odehraje na plénu Sněmovny.
Jaké jsou na plénu šance?
Když se bavím s kolegy v kuloárech, tak mi přiznávají, že mám pravdu. To však neznamená, že budou hlasovat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, protože zvlášť u některých je hlasovací disciplína opravdu obdivuhodná. Samozřejmě se najdou i tací, kteří jsou přesvědčeni, že to, co prosazuje ministryně financí v demisi, je naprosto v pořádku. Jejich argument je, že ten, kdo nedělá nic nekalého, nemá se čeho bát. To je samozřejmě liché.
Co když bude předložený návrh schválen?
Celou věc jsem konzultoval s ústavními právníky a jsem přesvědčen, že by měla poměrně velkou šanci žaloba u Ústavního soudu ČR. Zejména máme na mysli článek 4 odstavec 4 Listiny základních práv a svobod, který zní: „Při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu. Taková omezení nesmějí být zneužívána k jiným účelům, než pro které byla stanovena.“
Nástroje na boj proti terorismu a praní špinavých peněz, pro něž byla původní evropská směrnice vytvořena, nelze podle mého názoru libovolně využívat za účelem správy daní. Jsem přesvědčen, že taková ústavní žaloba by měla šanci a určitě bych byl jedním z těch, kdo by ji inicioval.
Chtěl bych zdůraznit, že to není zdaleka jediný případ utahování šroubů. Jedná se o neustálé přidušování malých a středních podnikatelů, snaha znechutit jim jejich práci a snaha každému z nás sebrat kousek svobody, abychom byli více a více závislí na všemocném státu. To je trend, kterému se musíme bránit na každém kroku a zápasit o každý centimetr svobodné půdy, chceme-li zůstat svobodnými lidmi.
Jiří Reichl
