Pokles počtu námitek podjatosti vůči úředníkům při správních řízeních patří k cílům novely správního řádu, kterou podal do Sněmovny Pardubický kraj. Předloha se týká situací, kdy je předmětem námitky skutečnost, že úředník je ve služebním nebo v pracovním vztahu k obci, kraji či státnímu úřadu, u kterého se dané správní řízení vede.
„Protože se tento důvod v námitkách systémové podjatosti objevuje nejčastěji, je nezbytné upravit zákon tak, aby tento institut nebyl častým důvodem vzniku procesních obstrukcí, jako je tomu dosud,“ píšou překladatelé v důvodové zprávě.
Účastníci řízení podle nich často poukazují na možnou podjatost, když dalším účastníkem řízení je i obec, kraj nebo státní úřad, jehož úředník má toto řízení na starosti. Namítají, že úředník může rozhodovat ve prospěch tohoto úřadu, což se však vztahuje v konečném důsledku na všechny úředníky daného úřadu. Správní řízení se v takových případech předává jinému úřadu, který ale není takzvaně místně příslušný.
Nově by pochyby o nepodjatosti úředníka pro služební nebo pracovní vztah k obci, kraji nebo státnímu úřadu nevedly k jeho vyloučení ze správního řízení. „Důsledkem přijetí navrhované úpravy by měl být výrazný pokles počtu námitek podjatosti, zejména námitek systémové podjatosti, což povede k efektivnějšímu a rychlejšímu rozhodování správních orgánů,“ uvádí důvodová práva.
Předlohu, kterou podle autorů podpořily i další kraje, nejprve posoudí vláda. Rozhodnou o ní zákonodárci.
(čtk)
