V loňském roce vydalo Ministerstvo spravedlnosti metodiku, jejímž cílem má být sjednotit postup soudů při vyřizování žádostí. Konkrétně těch, jejichž předmětem je soupis soudních řízení konkrétní osoby. Jak Česká justice zjistila, k některým bodům se kriticky postavilo Kolegium předsedů soudů.

Metodický pokyn Ministerstva spravedlnosti ze dne 20. 11. 2017 vychází z doporučení veřejné ochránkyně práv. Jeho účelem je sjednotit postup okresních, krajských a vrchních soudů při vyřizování žádostí o soupis soudních řízení, ve kterých je účastníkem řízení konkrétní osoba označená žadatelem.

Podle prvního bodu předmětné metodiky je žádost o poskytnutí soupisu řízení žádostí o informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
To tedy znamená, že soud je povinen vyřizovat žádosti v souladu s uvedeným zákonem, i když na něj žadatel výslovně neodkazuje. Stejně tak zpoplatnění vyhotovení žádosti je možné jen podle tohoto zákona, a ne podle zákona o soudních poplatcích. Jenže právě proti prvnímu bodu metodiky, jak zjistila Česká justice, se ohradilo Kolegium předsedů soudů. Podle něj je totiž uvedené ustanovení v rozporu se zněním zákona č. 106/1999 Sb.

Metodiku ministerstva si můžete stáhnout zde

Druhý bod metodiky stanoví, že „žadatel není povinen prokazovat právní zájem na poskytnutí informací a povinný subjekt není oprávněn se žadatele na jeho právní zájem tázat.“ Podle Kolegia to je ale v rozporu s následujícími body metodiky, které stanoví, že soupis soudních řízení je osobním údajem a dále hovoří o provádění tzv. testu proporcionality.

Mohlo by vás zajímat

[mn_protected]

Vzhledem ke kolidujícím ústavně zaručeným právům – na informace a na ochranu soukromí – ho povinný subjekt musí dle bodu 9 provést vždy. Povinný subjekt má tedy u každé jednotlivé věci zkoumat, „které z těchto práv je třeba v daném případě upřednostnit.“ Pokud povinný subjekt dospěje k závěru, že převažuje zájem na ochraně osobních údajů, tak žádost odmítne. O jinou situaci jde tehdy, kdy žadatelem je sám účastník řízení, nebo kdy jako účastník řízení vystupuje právnická osoba. Podle Kolegia ale platí, že „má-li být, a on musí, proveden test proporcionality, nemůže se povinný subjekt nezeptat na právní zájem tazatele.“

Stejně tak dle předsedů soudů zákonu odporuje bod stanovící, že vyřizování žádostí je výkonem státní správy soudů. Podle bodu 4 metodiky může o žádosti rozhodnout pouze předseda či místopředseda soudu (event. pověřený předseda senátu nebo ostatní soudci), nikoliv však další zaměstnanci soudu. Ti se mohou podílet pouze na procesu vyřizování žádosti.

Podle Kolegia vyřizování žádostí dle zákona o svobodném přístupu k informacím „není výkonem státní správy soudů, tím méně pak výkonem soudnictví. Jde o výkon působnosti dle zvláštního zákona, proto vyřizování těchto žádostí z žádného rozumného důvodu nemůže být povinně svěřováno soudcům, byť působícím ve správních funkcích.“

Předmětná metodika ministerstva z konce loňského roku se nevztahuje na ustanovení trestního řádu o poskytnutí součinnosti. Stejně tak žádosti o nahlížení do spisu dle občanského soudního řádu, soudního řádu správního či trestního řádu je třeba odlišit od žádostí o soupis soudních řízení, které jsou předmětem tohoto metodického pokynu.

[/mn_protected]

Jana Rosůlková