Ačkoliv je to již několik dní, co v čele Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem skončil jeho dlouholetý šéf Jan Jakovec, jeho nástupce není dosud znám. A co víc, okolo výběru šéfa ústeckých státních zástupců je podezřelé ticho, které samozřejmě dopřává spekulacím. Je zarážející, že výběr tak špičkového manažera není transparentní. O to více, že hlavní slovo ve výběru Jakovcova nástupce má vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová, která jinak patří k hlavním kritikům netransparentnosti.

Říká se tomu „kabinetní justice“, kdy se v šeru kanceláří justičních špiček, bez informací a možnosti kontroly veřejnosti, rozhoduje o osudech lidí či se vybírají ti, co o nich mají možnost rozhodovat. Svého času kabinetní justicí trpělo Slovensko, symbolem byl někdejší předseda slovenského Nejvyššího soudu, ministr spravedlnosti a posléze předseda Soudní rady SR Štefan Harabin. „Zapouzdřeností“ trpěla i polská justice, což přiznávají i ti, kteří dnes stojí v čele odporu proti změnám, prosazovaných vládním hnutím Právo a spravedlnost. V České republice probíhá více méně transparentně výběr funkcionářů soudů. Vysokou mírou netransparentnosti však provázejí změny v čele jednotlivých stupňů státního zastupitelství.

Podivné okolnosti provázely naposledy překvapivou rezignaci vedoucí Městského státního zastupitelství v Praze Jany Hercegové. Podle informací České justice jí bylo některými představiteli státního zastupitelství důrazně naznačeno, že pokud sama neodejde, bude na ní podána v lepším případě kárná žaloba, v horším pak není vyloučeno ani trestní řízení.
Na její místo byl vrchní státní zástupkyní v Praze Lenkou Bradáčovou vybrán Martin Erazím. V dobrém slova smyslu úředník, který do té doby nebyl mezi státními zástupci nijak výraznou osobností a v této své tradici pokračuje i nadále. V poslední době ovšem Česká justice narazila na informace, že s jeho prací je Lenka Bradáčová nespokojena a uvažuje o jeho výměně.
Zda to souvisí s velmi sledovaným případem vyšetřování podezření z dotačního podvodu a ohrožení finančních zájmů Evropské unie při realizaci projektu farmy Čapí hnízdo, kde státní zástupce Městského státního zastupitelství v Praze vykonává dozor, můžeme opět jen spekulovat.

Výbušné státní zastupitelství

Krajské státní zastupitelství v Ústí nad Labem je v mnoha ohledech podobně „výbušné“, jako to městské v Praze. Předně, jedná se o domovské státní zastupitelství Lenky Bradáčové, která zde, na Okresním státním zastupitelství v Litoměřicích, začínala svoji profesní kariéru.
Jakovcovi, který je již od prvního února státním zástupcem v Litoměřicích, pak dělala mnoho let náměstkyni pro trestní řízení a podle svědectví mnoha soudců, policistů i státních zástupců z tohoto soudního kraje to byla ona, kdo tuto instituci prakticky řídil celou. Je paradoxní, že jakkoliv měla Bradáčová pověst „Cattaniho v sukních“, tak za jejího působení se v Ústeckém kraji zrodila dotační mafie, byla rodištěm tzv. stranických kmotrů a přezdívalo se mu hanlivě „česká Sicílie“.

Mohlo by vás zajímat

Pod dozorem ústeckých žalobců však začal také případ Davida Ratha, který se považuje za klíčový případ pro Bradáčové postup do vysněné funkce vedoucí vrchní státní zástupkyně v Praze.
Na jmenování do funkce si však musela počkat do doby, než z ministerstva spravedlnosti odejde nerozhodný Jiří Pospíšil. Teprve jeho nástupce Pavel Blažek měl totiž důvěru tehdejšího premiéra Petra Nečase, kterého dokázal přesvědčit k tomu, aby dostal jeho souhlas k tomuto kroku. Ačkoliv tedy dnes Jiří Pospíšil v médiích prohlašuje, že stojí za jmenování Bradáčové, není to pravda a jen zasvěcení si dokážou představit, jak to asi komentuje v soukromí samotná Bradáčová.

Vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová Foto: Senát

Z Ústeckého kraje pochází také Bradáčové klíčoví spolupracovníci. Jako náměstka si na VSZ v Praze přivedla velmi schopného Adama Bašného, a to z pozice vedoucího liberecké pobočky KSZ v Ústí nad Labem. Blízko k Bradáčové pak mají i policisté a expolicisté z bývalého protikorupčního útvaru, kteří působili právě na Ústecku.
Nejčastěji se zmiňuje Petr Vincenz, který dnes působí jako bezpečnostní expert pro slovenskou zdravotní pojišťovnu Dovera, patřící do skupiny Penta. Z bývalé teplické expozitury ÚOOZ pracuje na VSZ v Praze její bývalý šéf Jan Janás. Toho si ale pravděpodobně přivedl s sebou jiný analytik Bradáčové z řad policie, Marek Foglar.

Stál na počátku případu Ratha

Ze státních zástupců pak na VSZ ze „severu“ přišel Jiří Pražák, který stál na počátku vyšetřování již zmíněného, a pro Bradáčovou klíčového, případu Davida Ratha a dalších. A právě Pražák je podle několik zdrojů České justice favoritem na nového šéfa KSZ v Ústí nad Labem.
Dalším uchazečem má být stávající náměstek Dan Anděl. V užším výběru má být i šéf Okresního státního zastupitelství v Lounech Radim Dragoun. Ten odmítl pro Českou justici tyto informace komentovat. „Nemohu se k tomu vyjádřit. Jestli probíhají nějaká jednání, to je jedna věc, ale samozřejmě toto je pravomoc vrchní státní zástupkyně, která bude dotyčného navrhovat pan ministr spravedlnosti rozhodne. Do doby, než se tak stane není vhodné, aby to kdokoliv jiný, než oni dva, komentoval,“ uvedl. Mlčí však i Lenka Bradáčová a resort spravedlnosti a k výběru nic sdělovat nechtějí.

Není vyloučeno, že o obsazení této klíčové pozice soustavy se zajímá i premiér v demisi Andrej Babiš. Že mu není obsazování vrcholných pozic v justici jedno opakovaně prokázal již v minulosti. Výrazně zasáhl do výběru například místopředsedy Vrchního soudu v Praze, kdy se postavil, a to i veřejně, proti jmenování vítěze výběrového řízení na tuto funkci soudce Jana Sváčka. Podle informací České justice měl dokonce tehdejší ministryni spravedlnosti Heleně Válkové vzkázat, že pokud se jmenováním Sváčka bude souhlasit, bude to poslední krok, který jako ministryně ve funkci učiní. Sváček pak raději svoji kandidaturu diplomaticky v tichosti stáhl, znechucen mlčením, které tento bezprecedentní zásah moci výkonné do justice provázelo. Nelibě měl Babiš nést i to, že nevěděl o výběru Pavla Šámala na předsedu Nejvyššího soudu, což měl být také důvod, který zásadně přispěl k odchodu Heleny Válkové z ministerské funkce. V neposlední řadě je pak Ústecký kraj pro Babiše zajímavý i proto, že zde má sídlo mnoho jeho firem. A, koneckonců, Bradáčovou a Babiše spojuje s Ústeckým krajem i společná minulost, totiž vyšetřování případu privatizace lovosické Lovochemie.

(pd, epa)