I krátká krize by dostala systém zdravotního pojištění do deficitu, ukázal zátěžový test

Ačkoliv se v posledních letech často mluví o tom, že by bylo na místě, aby v době ekonomické prosperity rostly na účtech zdravotních pojišťoven rezervy, stále tento krok zůstává jen v rovině slov. Stress-test systému zdravotního pojištění ukazuje, stejně jako loni, že i v případě méně hluboké krize se velmi rychle dostaneme do deficitu. Během pár let by tak kumulované saldo dosáhlo záporných hodnot v řádech mnoha desítek miliard.

 

Když v roce 2008 propukla krize, měly zdravotní pojišťovny na svých účtech dostatek prostředků, aby s výjimkou VZP období s odřenýma ušima přečkaly. Nyní, kdy už se několik let hospodaření daří, se ale rezervy tvoří podstatně pomaleji. „Od roku 2016 míra rezerv v systému opět roste, avšak doposud nebylo dosaženo předkrizových hodnot. V roce 2018 by měla dokonce poklesnout v porovnání s očekávanou skutečností roku 2017. To znamená, že se v roce 2018 tenčí „polštář“ pro zmírnění dopadů případného vnějšího negativního šoku, např. v podobě nenadálé recese české ekonomiky,“ stojí v souhrnném hodnocení předpokládaného vývoje systému veřejného zdravotního pojištění.

Jak přitom ukázal zátěžový test, stačila by krátká recese a ocitli bychom se v hlubokých problémech. Byly simulovány dva možné negativní šoky v podobě recese české ekonomiky, které byly porovnány s předpokládaným vývojem systému na základě v současnosti známých skutečností, jako je valorizace platby za státní pojištěnce ročně o 3,5 miliardy v letech 2018–2020 a makroekonomická predikce. První varianta modelovala kratší, ale hlubokou recesi, jaká byla v roce 2009. Varianta druhá předpokládá mělkou, ovšem dlouhou recesi obdobnou té v letech 2012 a 2013. Začátek obou hypotetických recesí je situován na rok 2019.

Střednědobá udržitelnost hospodaření
Vývoj hospodaření systému 2017 – 2020

„Stress-test potvrdil, že současně nastavené parametry fungování systému v. z. p. jsou již ze střednědobého hlediska neudržitelné. V případě mělké dvouleté recese by došlo v roce 2020 k vyčerpání rezerv zdravotních pojišťoven a v roce 2021 ke vzniku závazků po lhůtě splatnosti vůči poskytovatelům zdravotních služeb. V případě hlubší jednoleté recese by se rezervy vyčerpaly ještě dříve. Již v roce 2020 by vznikaly závazky po lhůtě splatnosti vůči poskytovatelům zdravotních služeb a v roce 2021 by přesáhly 48 miliard Kč. V první variantě by kumulované saldo hospodaření systému veřejného zdravotního pojištění v letech 2019 – 21 dosáhlo záporné hodnoty -77 miliard Kč, v druhé variantě by činilo -56 miliard Kč,“ uvádí materiál.

Letošní kladné saldo se oproti loňsku sníží Zatím to ovšem naštěstí nevypadá, že by nás příští rok čekala krize, a pojišťovny v těchto letech hospodaří vyrovnaně. Celkově vykázal systém v roce 2017 příjmy ve výši 281,38 miliardy a výdaje 275,43 miliardy, čímž dosáhl přebytku cca 5,95 miliardy korun. V roce 2018 pak jsou naplánovány příjmy v částce 297,19 miliardy (meziroční nárůst 5,6 procenta, tedy 15,8 miliardy korun) a výdaje 295,44 miliardy (meziroční růst o 7,3 procenta, tedy 20 miliard korun). Přebytek by měl činit 1,75 miliardy korun, což ovšem meziročně znamená zhoršení o 4,2 miliardy. [caption id="attachment_25601" align="alignnone" width="804"] Plánované saldo příjmů a výdajů…

Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.

Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit

Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit

Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.

Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit

Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit