Členské státy Evropské unie vyslaly svoje zástupce, aby v Bruselu diskutovali o vzdělávání, především o studijním programu Erasmus+. Česká vláda mandát svého delegáta oficiálně neprojednala. V evropské agendě označuje jako priority migrační problematiku, obranu a dotace. Českou republiku podrží mimo eurozónu, ale částečně přistoupí k fiskálnímu paktu.
Dnes v Bruselu zasedá ministerská Rada pro vzdělávání, mládež, kulturu a sport. Na programu je především studijní program Erasmus+, jeho současný stav a budoucnost po roce 2020. Členské státy chtějí povzbudit okrajové a relativně chudé regiony nebo skupiny, aby se také zapojily. Ekonomický deník již informoval, že o studijní pobyty mají zájem představitelé samospráv.
Českou vládu zajímá migrace a dotace
Naši ministři o dnešní Radě oficiálně nejednali včera, ani na svém prvním únorovém setkání. Evropskou agendu však probírali, kdy vytyčili 3 základní priority: zastavení masové migrace (reformu dublinského systému bez povinných migračních kvót, řešení problému v zahraničí), obranu a stabilní dotace, především do soudržnosti a zemědělství. Premiér Andrej Babiš “opětovně apeloval na ministry, aby se osobně účastnili jednání sektorových Rad a pravidelně informovali o vyjednávání českých cílů,” píše vláda v tiskové zprávě.
Rezort školství přitom informuje, že českou delegaci na poslední Radě pro konkurenceschopnost začátkem února vedl náměstek Pavel Doleček. Náš zástupce tam upozornil, že bychom měli propojovat veřejný výzkum a soukromé podnikání. Jako pozitivní příklady uvedl “Centra kompetence“ Technologické agentury ČR nebo společné technologické iniciativy (Joint Technology Initiatives – JTI), které fungují v rámci celé Evropské unie. „Kromě inovací motivovaných aktuálním vývojem na trhu, čili market-driven innovations, by bylo chybné opomíjet inovace vyplývající ze špičkového základního výzkumu, které mohou vést ke vzniku zcela nových technologických trendů s vysokou přidanou hodnotou,“ řekl Doleček.
Částečně přistoupíme k fiskálnímu paktu
Vláda včera řešila taky Smlouvu o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii. Takzvaný fiskální pakt v roce 2012 podepsaly všechny tehdejší členské státy, s výjimkou Spojeného království a České republiky. „Přihlásili jsme se k hlavě I a II, kterými se hlásíme k rozpočtové odpovědnosti, ale nepřipojili jsme se k hlavám III a IV, které předpokládají vstup do eurozóny,“ uvedl nyní premiér Babiš.
V první hlavě se signatáři zavazují “posílit hospodářský pilíř hospodářské a měnové unie přijetím souboru pravidel pro zpřísnění rozpočtové kázně prostřednictvím rozpočtového paktu, jakož i posílit koordinaci svých hospodářských politik a zlepšit správu eurozóny”.
Petr Woff
Ministerské rady EU sledujeme dlouhodobě:
“Babišův” ministr zemědělství v Evropě poprvé odmítl dotační strop 1.2.2018
Evropský kalendář na první pololetí 2018: O migraci bude jasno do června 18.1.2018
Babiš poprvé zasedne mezi mezi Merkelovou a Macronem, má obtížnou pozici 14.12.2017
Nový rozpočet EU je vyjednán: víc peněz na soudržnost, méně na bezpečnost 23.11.2017
Čeští ministři dál vynechávají ministerské schůze EU. Teď Zaorálek a Stropnický 14.9.2017
EU „nalije“ 7 miliard korun do české dopravní infrastruktury: přinášíme seznam staveb a měst 28.7.2017