Existují soudní spory, které otevírají nové možnosti ve výkladu zákonných předpisů, zkoumají podtext i nadtext mnohdy nezřetelných nebo naopak volně rozevlátých ustanovení. Existují však také soudní spory, v nichž se jedna strana sporu snaží prorazit hlavou zjevné a pevné zdi zákona. Mnohdy je sledování takového sporu pro nestranného pozorovatele zajímavější v očekávání, zda ta pevná zeď není jen zdánlivá a nezačne se po nárazu přece jen drolit. Takovým momentem je námi dnes přiblížený spor mezi Psychiatrickou nemocnicí Jihlava a ÚOHS.
ÚOHS udělil Psychiatrické nemocnici Jihlava svým rozhodnutím ze dne 30. 1. 2014 pokutu ve výši 40 tis. Kč za spáchání správního deliktu, jehož podstata spočívala mimo jiné v uzavření smlouvy s vybraným uchazečem dne 29. 11. 2007. Uváděná data jsou podstatná pro celý předmět sporu, neboť žaloba podaná ke Krajskému soudu v Brně nesměřovala vůbec k vyvracení věcných důvodů spáchání správního deliktu. Podaná žaloba směřovala pouze ke skutečnosti, že zadavatel za správní delikt neodpovídal, protože v době vydání rozhodnutí od spáchání deliktu (od uveřejnění oznámení o zakázce a doby uzavření smlouvy) uplynula doba delší než pět let. ÚOHS takovou úvahu odmítl s tím, že uvedená doba se počítá od okamžiku spáchání deliktu do zahájení správního řízení. Příslušné ustanovení § 121 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) zní následovně: „Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad (tj. ÚOHS – pozn. aut.) o něm nezahájí řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.“
Krajský soud v rámci svého odůvodnění přitakal výkladu ÚOHS, že rozhodujícím momentem pro stanovení lhůty je okamžik zahájení správního řízení. Nic na tom neměnila ani novelizace zákona, která zkrátila lhůtu mezi spácháním deliktu a zahájením správního řízení z deseti na pět let. Samotné správní řízení bylo zahájeno již 22. 10. 2007 a žalobou napadené rozhodnutí bylo vydáno až 22. 12. 2015. Tato dlouhá prodleva způsobená i soudním řízením, které dospělo až k Nejvyššímu správnímu soudu, však nemohla nic změnit. Krajský soud argumentoval prostým jazykovým výkladem. Zánik odpovědnosti za delikt není podle Krajského soudu vázán na prostý běh času od spáchání správního deliktu, nýbrž rozhodujícím okamžikem je zahájení či nezahájení správního řízení v určitém časovém úseku. Pětiletá lhůta je rámcem, aby oprávnění správního orgánu stíhat deliktní jednání nebylo bezbřehé a neomezeně dlouhé. S uvedenými závěry není v rozporu ani důvodová zpráva k novele zákona o veřejných zakázkách, která zkracovala zákonnou lhůtu. Obdobným způsobem jsou navíc koncipovány konstrukce běhu lhůty pro zahájení řízení o správním deliktu i v jiných právních předpisech.
Přestože argumentace ÚOHS i Krajského soudu při odůvodnění je konzistentní a jednoznačná, Využila Psychiatrická nemocnice Jihlava možnosti podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Lze pouze spekulovat, zda tak učinila z vnitřního přesvědčení, že ÚOHS a Krajský soud správně neaplikovaly příslušné ustanovení zákona, nebo chce důsledně vyčerpat všechny možnosti, které má k dispozici…
Jiří Reichl
