Banky, poskytovatelé platebních služeb nebo advokáti a poradci zřejmě budou mít povinnost poskytovat daňové správě údaje, které vyplývají z využívání zákona o boji proti praní špinavých peněz. Vyplývá to z návrhu novely daňového řádu, který schválila vláda. Údaje by tak podle normy mohly být využívány mimo jiné i pro správu daní. Podle České advokátní komory je znění normy nepřípustné, koliduje s Ústavou a prolamuje mlčenlivost advokátů.
Část z dotčených již nyní musí údaje poskytovat, někteří ale mají povinnost mlčenlivosti. Tato povinnost se navrhovanou změnou prolamuje, uvádí i vládní materiál. Návrh zákona převádí směrnici EU z prosince 2016, která se týká spolupráce v oblasti daní, pokud jde o přístup daňových orgánů k informacím pro boj proti praní peněz.
Podle ČAK jde ale návrh nad rámec směrnice. „Vedená směrnice obsahuje pouze jediný požadavek, a to na zajištění přístupu daňových orgánů k mechanismům, postupům, dokumentům a informacím uvedeným v článku 13, 30, 31 a 40 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 tzv. „směrnice AML“ – Anti Money Laundering Directive, a to za účelem kontroly fungování správní spolupráce v oblasti daní,“ reagovalo vedení ČAK v prohlášení. Přesto novela, kterou už sepsala minulá vláda směřovala k tomu, aby byl účel poskytování potřebných informací advokátem správci daně rozšířen na komplexní správu daní, což je podle názoru ČAK naprosto nepřípustné. I po zúžení předmětu na dnešní stav jde podle Komory o diskutabilní zásah do povinnosti mlčenlivosti advokáta.
Česká justice o novele opakovaně informovala.
Finanční správa bude podle vlády moci údaje získávat pouze v rozsahu nezbytném pro správu daní. „Nejedná se tedy o bezbřehé získávání údajů, ale o získávání v jasně daném zákonném limitu. Navržená změna nezakládá žádnou novou povinnost shromažďovat údaje, pouze stanoví povinnost poskytnout údaje, které již poskytovatel má,“ uvádí materiál.
Podle návrhu je v zájmu ochrany práva na právní pomoc specifickým způsobem řešena otázka poskytování údajů ze strany advokátů, notářů, daňových poradců, auditorů a soudních exekutorů. U nich zákon omezuje rozsah poskytovaných údajů. „Rovněž je pro uvedený okruh profesí stanoveno, že údaje mohou být ze strany správce daně vyžádány pouze pro účely mezinárodní spolupráce při správě daní,“ uvádí materiál.
Směrnice dále požaduje přístup daňových úřadů k informacím o skutečném vlastnictví právnických osob, včetně údajů o skutečné držené účasti, a informace o skutečném vlastnictví svěřenských fondů a obdobných subjektů. „K těmto údajům mají správci daně již dnes přístup na základě obecných pravidel daňového řádu a na základě právní úpravy veřejných rejstříků,“ upozorňuje materiál.
Novela ve schváleném znění v § 57 a výslovně uvádí, že údaje získané podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu musí advokát poskytnout správci daně pouze za účelem výkonu mezinárodní spolupráce při správě daní. „Protože výklad směrnice je nadále velmi sporný a nejméně v této podobě je rozporný s chartou základních práv EU, bude ČAK nadále usilovat o to, aby v této podobě transpozice přijata nebyla, protože by se tak dostala do rozporu s ústavním pořádkem ČR. Pochybnosti o souladu transpozice ostatně při projednávání vyslovila i Legislativní rada vlády,“ odmítá normu Česká advokátní komora.
(epa, čtk)
