Vláda na středečním jednání schválila nejen svou demisi, ale také rozvolnění podmínek pro oddlužení a zákon o znalcích. Novela insolvenčního zákona má do osobního bankrotu pustit více lidí. „Není to žádná dluhová amnestie, je to nabídka, aby člověk sedm let platil vše, co vydělá a odevzdal všechen svůj majetek věřitelům. A pokud to udělá, tak se mu po sedmi letech smaže zbytek dluhů, které mu zůstanou,“ uvedl po jednání ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO).
Vláda si slibuje, že schválením oddlužovací novely insolvenčního zákona nebude muset tolika lidem vyplácet dávky, ale naopak se tito lidé vrátí do ekonomického procesu a budou platit daně. „Tyto návrhy předkládáme ve stejném znění jako v minulém volebním období. Drobná změna byla provedena jen v ustanovení o účinnosti oddlužovací novely. Ta se nyní navrhuje stanovit prvním dnem čtvrtého kalendářního měsíce následujícího po dni jejího vyhlášení,“ sdělil Jakub Říman z tiskového oddělení ministerstva. O návrhu již Česká justice informovala.
Oddlužovací novely se obávají soudy, významně totiž zatíží insolvenční úseky. To ostatně připustilo i ministerstvo.
„Přál bych si, aby ministerstvo spravedlnosti výslednou podobu nulového oddlužení včas komunikovalo se soudci a insolvenčními správci, a aby počítalo s materiálním zajištěním výkonu jejich funkcí. Jen to zabrání kolapsu systému. Když použiji velmi hrubá čísla, v posledních letech vyřizuje pět set insolvenčních správců patnáct tisíc oddlužení ročně. Po pěti letech dnes spravuje každý z nich v průměru sto padesát dlužníků. To se dá zvládnout a je zde možná jistý prostor pro další agendu. Klade to ale vyšší nároky na soudy a na insolvenční správce, konkrétně na jejich personální, materiální i technické zázemí a na organizaci jejich práce,“ uvedl člen představenstva České advokátní komory a předsedy její insolvenční sekce Michal Žižlavský.
Novela insolvenčního zákona má zpřístupnit institut oddlužení širšímu okruhu dlužníků. Do procesu oddlužení by podle ní mohli vstoupit dlužníci v podstatě bez ohledu na výši svých závazků. Proces by trval tři, pět nebo sedm let v závislosti na výši splacených dluhů. Předloha by odstranila nynější vstupní podmínku, podle níž musí být dlužník schopen uhradit v pěti letech aspoň 30 procent svých dluhů. Hranice by nebyla stanovena.
Někteří opoziční pravicoví poslanci tento záměr v minulosti kritizovali jako „socialistický experiment“. Podle nich by mohl vést k masovému zneužívání oddlužení, protože novela v podstatě říká to, že za dluhy se nemusí platit. Ministr argumentuje mimo jiné tím, že mnozí lidé v dluhové pasti začnou pracovat nelegálně, pobírat dávky a naučí se žít v „šedém“ světě, aby se vyhnuli věřitelům.
Náklady ponesou věřitelé
Novelu kritizuje i Česká asociace věřitelů (ČAV). Podle ní je nepřípustné, aby náklady dlužníků nesli pouze věřitelé, jak to novela zamýšlí. „Vyřešit problematiku tzv. dluhových pastí je bezpochyby velmi potřebné, nedomnívám se však, že by právě předložená novela insolvenčního zákona mohla vést k vytyčenému cíli. Naopak se obávám, že může být pro některé dlužníky jen dalším signálem, že své dluhy nemusí platit. V budoucnu tak může vést k ještě větší míře zadluženosti,“ uvedl v prohlášení zaslaném České justici prezident ČAV Pavel Staněk.
Zásadní roli při řešení problematiky dluhových pastí by podle ČAV měla sehrát zejména preventivní opatření, kterých bylo v posledních letech přijato již několik. „Problém, který chce ministerstvo touto novelou řešit, už do značné míry odstranil zákon o spotřebitelském úvěru, který platí od loňského března. Vedle toho dlužníkům výrazně ulevily i některé nedávné změny v oblasti exekucí,“ vyjmenovává Pavel Staněk a dodává, že pokud chce stát v rámci prevence podnikat další kroky, měl by se zaměřit spíš na zvyšování finanční gramotnosti než úpravu insolvenčního zákona, který ze své povahy řeší důsledky, nikoli příčiny tohoto problému.
Krok vlády naopak uvítala kancelář Administrace insolvencí City Tower. „Je pravdou, že mohou existovat i dlužníci, kteří by se mohli pokoušet oddlužení zneužívat. Zde pak bude zejména na insolvenčních správcích, aby řádně dohlíželi na to, že se dlužník opravdu snaží o poctivé vyrovnání s věřiteli, tedy mj. v průběhu oddlužení dosahuje takového příjmu, který odpovídá jeho schopnostem a možnostem. Pokud tak dlužník nečiní, nejedná poctivě a insolvenční správce bude navrhovat zrušení schváleného oddlužení. To by mělo být dostatečnou pojistkou,“ uvedl insolvenční správce Oldřich Řeháček.
Podle Žižlavského bude důležité, v jaké podobě vládní návrh nakonec projde parlamentem. Oddlužení by nemělo být procházkou růžovým sadem. „Novela zmírňuje podmínky pro oddlužení. To je aktuální téma nejen u nás, ale v celé Evropě, Řada lidí se nachází v dluhové pasti. Nejsou schopni splatit své dluhy, ani kdyby je spláceli celý svůj život. Ve starověku se to řešilo tak, že se dlužník stal otrokem, který nadosmrti sloužil svému věřiteli. To dnes samozřejmě není možné. Odpuštění dluhů vrací lidi z šedé ekonomiky zpět do normálního života,“ míní přední odborník na insolvence.
Na znalecký posudek není spolehnutí
Cílem dalšího předkládaného návrhu, zákona o znalcích, je zkvalitnění jejich práce. „Máme před padesát let starý zákon, který absolutně neodpovídá podmínkám tržní ekonomiky, výsledek je takový, že na znalecký posudek dnes není spolehnutí,“ řekl dnes Pelikán.
Pro nové uchazeče zavádí zákon vstupní odborné zkoušky, u stávajících znalců chce přezkoumávat jejich posudky. Zvyšuje také odměny za posudky a zpřísňuje požadavky na znalecké ústavy. Definuje i odpovědnost znalců za škodu a ukládá jim povinné pojištění.
Toho, že se kvůli odporu opozice nepodařilo ve Sněmovně prosadit oddlužovací novelu a zákon o znalcích, litoval při bilancování činnosti své vlády předchozí premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Vzkázal budoucí vládě, aby oba návrhy znovu předložila hned na začátku svého funkčního období, „aby bylo možné časově překonat ten odpor, který eventuálně bude kladen“. Pelikán tehdy řekl, že v prosazení předloh pevně věří.
(epa, čtk)
