Náhrada mzdy, cestovné a 150 korun za den jednání. Takové ohodnocení mají laičtí přísedící u soudů. Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) tento týden při sněmovních interpelacích prohlásil, že se při schvalování příštího rozpočtu pokusí náhradu zvednout o 50 přísedícími“soudci z lidu“ kvůli penězům.
V otázce odměňování přísedících interpeloval Pelikána poslanec František Vácha za TOP 09. Ten je poslancem od roku 2013 a ministra se na zvýšení náhrady pro přísedící táže opakovaně. „V roce 1992 náhrady byly 22 korun za den. V roce 1996 se zvýšily na 150 korun za den. Od té doby se 21 let nic nedělo,“ upozornil Vácha s tím, že například náklady na cestovné se stále zvyšují. Ročně stát z rozpočtu na přísedící vyplatí celkem asi 14 milionů korun.
Pro stát je primární platit profesionální soudce, reagoval ve své odpovědi Pelikán. Proto přísedící nedostávají za práci u soudu plat, ale náhradu mzdy za své civilní zaměstnání. „Kromě toho dostanou ještě navíc náhradu všech dalších nákladů, které na to vynaloží. Pokud musí přijet odněkud vlakem, dostanou náhradu té jízdenky, když přijedou autem, dostanou náhradu tohohle toho. A navíc k tomu všemu dostanou víceméně na oběd těch slavných 150 korun,“ vypočítal ministr. Jak tento týden, tak i v minulosti upozornil, že problémem přísedících soudů není výška honoráře, ale to, že funkce není veřejností vnímána prestižně. Přísedící se navíc rekrutují zejména z penzistů. Podle ministra by se lidé měli jako laičtí přísedící účastnit jednání soudů povinně. Každý občan by podle Pelikána mohl být vybrán zhruba jedenkrát za život. „Vím, že obědy trošku podražily, ale víceméně těch 150 korun pořád stačí,“ dodal ministr. Výši honorářů v minulosti kritizovali i předsedové soudů.
Podle poslance Váchy je ale i tak na místě honoráře zvednout alespoň o 50 korun. „Dneska 150 korun za oběd – tak by dali za ten oběd 200 korun i s tím pitím, dneska mají 150 korun jen na oběd a pití si musí hradit ze svého. Jenom kdybyste tohle zvážili, asi by to nebyla taková díra do rozpočtu,“ uvedl poslanec a ministr nakonec souhlasil, že se v příštím rozpočtu pokusí tuto částku pro soudce-laiky zajistit.
I nově založená Unie přísedících soudů si myslí, že „soudcem z lidu“ by se člověk neměl stávat s cílem zvýšení příjmů, ale z přesvědčení a touhy aktivně přispívat ke spravedlnosti a ke zvyšování důvěry občanů v soudní systém. Samotná účast na jednáních ale přináší náklady a kromě času stráveného v soudní síni je třeba také nastudovat spisy. „Funkce přísedícího by měla být do určité míry čestná v tom smyslu, že za její výkon nebude náležet přísedícímu odměna. Zároveň však musí být přísedícímu poskytována náhrada odpovídající tomu, o co věnovaným časem přichází. Pokud chceme v řadách přísedících vidět více občanů v produktivním věku a odborníků na rozličné lidské činnosti, je třeba debatu rozšířit a neredukovat ji na diskusi „o ceně oběda“,“ řekl České justici zástupce Unie Viktor Procházka.
V civilním procesu rozhoduje senát s účastí přísedících jen pří řízení před okresním soudem ve věcech pracovních. V trestním řízení pak při řízení před okresním soudem a krajským soudem, jestliže rozhoduje jako soud prvního stupně a rozhoduje o trestném činu, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož dolní hranice je minimálně pět let.
Eva Paseková
