Zásadní připomínkou proti konceptu povinného zastoupení advokátem v hromadné žalobě jako investorem skupiny žalobců odvolatelného pouze soudem se ohradil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Také obě největší organizace zaměstnavatelů varují před podvody, obchodem advokátů se žalobami, investováním do zničení konkurentů a morálním hazardem advokátů přímo závislých na co nejvyšší vysouzené částce na firmě nebo instituci.
O zamýšleném postavení advokáta jako investora hromadné žaloby Česká justice již dříve informovala. Stát ve věcném záměru zákona o hromadných žalobách ze zákona povinným zastoupením a financováním žaloby otevírá zcela nový trh pro advokáty, přičemž součástí záměru už jsou výpočty koncipované tak, aby advokát ve skutečnosti nenesl ztrátu. Takto zvolený advokát pak bude zastupovat všechny žalobce v typově stejné žalobě včetně těch, kteří žalovat nechtějí (princip opt-out pozn. red.).
Takový záměr je zcela nepřijatelný pro Úřad pro ochranu hospodářské soutěže:„Z dokumentu není dále zřejmé, zda a proč by mělo docházet k omezení smluvní volnosti při výběru advokáta jednotlivými žalobci, obzvláště tehdy, když bude pro některé zvolený advokát (jako osoba) nepřijatelný (např. se s ním budou soudit); resp. jak to řešit. Pokud to není z povahy věci nutné (např. z procesních důvodů), mám za to, že omezení smluvní volnosti při výběru advokáta není vhodné, mj. se tím omezuje soutěž v dané oblasti. Navrhuji tedy, aby uvedená myšlenka byla opuštěna, resp. aby bylo možné dosáhnout změny advokáta – různé skupiny žalobců mohou mít různé zájmy, různí advokáti budou mít různé schopnosti, atd.,“ uvedl ÚOHS jako zásadní připomínku v rámci připomínkového procesu.
Který advokát dříve vyhledá potenciální kořist
Postavení advokáta nebo advokátní kanceláře považuje za riskantní Svaz průmyslu a dopravy. „Je obecně známé a také často diskutované, že za největší riziko spojené se zaváděním hromadných žalob kdekoliv na světě je považována potenciální přeměna žalobního nároku na výnosný obchod pro advokátní kanceláře a téměř až ,šikanózní prostředek vůči žalovaným subjektům,“ uvádí svaz zaměstnavatelů.
Poté Svaz předkládá příklad Izraele, který podle organizace postupoval podobně jako to teď činí v záměru české ministerstvo spravedlnosti. „Hromadné žaloby, tedy tzv. class actions, mohou – jak dokazují poznatky např. z Izraele, který postupoval v minulých letech podobně jako zamýšlí předkladatel, kdy do svého právního systému přejal americké úpravu ,class actions¨ – vést k řadě negativních důsledků mezi něž patří například skutečné ,závody¨ mezi advokátními kancelářemi, která dříve vyhledá a osloví vhodného reprezentanta pro danou ,class action¨.“
Většina žalob je jen kamufláž
Tento systém podle Svazu má na jedné straně vést k zohlednění zájmů spotřebitelů, kteří by možná spíše nepřistoupili k vymáhání svých tvrzených nároků právní cestou, ovšem na druhé straně vede v mnoha případech ke zneužívání práva a k manipulaci soudního procesu ze strany advokátů a advokátních kanceláří, kteří jsou na počtu dotčených spotřebitelů a případném výsledku sporu hmotně zainteresováni.
Irena Válová