Kolegium předsedů krajských soudů má vlastní návrh, jak vybírat a připravovat kandidáty na budoucí soudce. Nadále se vymezuje proti vyhláškám a instrukci, kterými ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) zavedl nová pravidla. Předsedové také varují, že kvůli nové úpravě nebude v druhé polovině tohoto roku dostatek kandidátů ke jmenování soudcem. Alternativní návrh by pro úspěšné čekatele přinášel právní nárok a jistotu být jmenován ke konkrétnímu soudu, ke kterému se uchazeč zaváže dopředu.
Špičky justice stále nesouhlasí s obsahem ministerské instrukce, podle které budoucí soudci absolvují po složení justiční či jiné odborné zkoušky ještě výběrové řízení a dvouletou přípravu završenou simulovaným soudním jednáním. Shodli se na tom na prosincové schůzi Kolegia předsedů krajských soudů. „Uvedená instrukce navíc nedává záruku, že výběr kandidátů na funkci soudce nebude ovlivněn politickými hledisky a že se prosadí odbornost kandidátů, a současně ohrožuje legitimní očekávání uchazečů, kteří uspěli při výběru na funkci soudce podle dosud krajskými soudy používaných hledisek. Při dodržení přechodných ustanovení Instrukce hrozí též to, že již v druhé polovině roku 2018 nebudou k dispozici kandidáti, kteří by mohli být navrženi ke jmenování na soudce“, stojí v zápisu z jednání, který má Česká justice k dispozici. O dřívějším stanovisku Kolegia zde.
Kolegium ministrovi předložilo svoji alternativu výběru kandidátů na funkci. Ministr Pelikán v rozhovoru pro Českou justici deklaroval, že úprava pomocí podzákonných předpisů je pouze dočasná a resort přichystá novou úpravu v rámci zákona o soudech a soudcích. Šance na změnu pravidel tedy existuje. „V tuto chvíli věřím, že jsme je nastavili dobře a že se nebudou muset měnit vůbec. Ale samozřejmě změna zákona bude ambicióznější. Měl by přinést i kariérní řád nebo změnu celoživotního vzdělávání. Změnit by se také mělo právní postavení nesoudcovského personálu na soudech, kdy nám zde přetrvává zákoník práce, což není dobře,“ řekl ministr.
Existují různé cesty
A právě proto podle předsedy Městského soudu v Praze Libora Vávry Kolegium alternativní návrh předkládá. „Mělo by být zřejmé, že existují různé cesty, nejen ta ministerská,“ uvedl Vávra. Předsedové krajských soudů nyní zajistí projednání materiálu na jendotlivých soudech.
Mohlo by vás zajímat
Podle alternativního návrhu by byl způsob přípravy rozdělen na asistenty a justiční čekatele. Asistent, který by splnil podmínky dané zákonem, by byl v prvním kroku jmenován na tři roky. Jmenování by provedl předseda soudu na návrh soudce, o jehož asistenta jde. Pracovní poměr by se řídil zákoníkem práce.
Jaká by byla jeho náplň práce? Šlo by o vykon úkonů při výkonu soudnictví, které mu svěřuje zákon (jako asistentu bez zkoušky) – vlastním jménem nebo jimiž ho pověřil soudce, u něhož vykonává funkci – pro soudce. Absolvoval by také vzdělávání asistentů soudců.
Nejdříve po dvou letech by asistent skládal odbornou zkoušku před pětičlenou komisí, jmenovanou ministrem spravedlnosti, přičemž předsedu komise a další dva členy z řad soudců by jmenoval na návrh předsedy soudu. U asistentů působících na okresních soudech pak na návrh předsedy krajského soudu. Zkouška by se skládala z písemné a ústní části a byla by zaměřena především na odvětví práva, která asistenci soudců aplikují při výkonu své funkce.
Tříletá praxe
Justičním čekatelem by se pak podle návrhu kolegia mohl stát každý, kdo je bezúhoný, právně vysokoškolsky vzdělaný a složil jendu z následujících zkoušek: zkoušku asistenta soudce, odbornou justiční zkoušku, advokátní zkoušky, závěrečné zkoušky právního čekatele, notářské zkoušky nebo odborné exekutorské zkoušky a vykonal-li by odbornou praxi vykonával po dobu nejméně tří let.
Složení státní justiční zkoušky
- justiční čekatel se může přihlásit ke státní justiční zkoušce prostřednictvím příslušného předsedy krajského soudu v posledních šesti měsících trvání jeho přípravné služby
- zkouška mu bude umožněna jen tehdy,
- trvá-li v době konání zkoušky jeho pracovní poměr justičního čekatele,
- zaváže-li se, že ihned po jmenování do funkce soudce nastoupí výkon funkce,
- souhlasí-li s přidělením k výkonu soudcovské funkce k určitému soudu,
- zaváže-li se u příslušného soudu vykonávat soudcovskou funkci po dobu nejméně 5 let, nedohodne-li se s předsedou příslušného soudu jinak,
- neúspěšnému uchazeči se umožní na jeho žádost opakovat státní justiční zkoušku jen jednou; za tím účelem se případně prodlouží doba trvání jeho pracovního poměru
Na obsazení funkce justičního čekatel by krajský soud vypsal se souhlasem ministerstva spravedlnosti výběrové řízení, které by mělo ústní a písemnou část. Prováděla by je komise jmenovaná předsedou krajského soudu. S vybranými uchazeči by byla uzavřena pracovní smlouva na dva roky. Poté by čekatel musle složit státní justiční zkoušku. Písemná a ústní zkouška by se skládala před sedmičlenou komisí jmenovanou ministrem.
Justiční čekatel by podle návrhu kolegia měl právní nárok být, po dosažení věku 30 let, jmenován soudcem a přidělen k soudu, s nímž vyslovil souhlas před zkouškou; jmenování soudcem mu může být odmítnuto, jen jestliže se prokáže, že jeho morální vlastnosti nedávají záruku, že bude svou funkci řádně zastávat, nebo že nesplňuje další předpoklady pro ustanovení soudcem stanovené zvláštním právním předpisem. „Soudcem nemůže být jmenován nikdo, kdo nemá složenou státní justiční zkoušku; výjimky z tohoto pravidla a podmínky jejich uplatnění stanoví zákon,“ uzavírá návrh předložený Kolegiem.
Ministr spravedlnosti se s návrhem ještě neseznámil. „V současné chvíli se tímto návrhem zabývají příslušní odborníci ministerstva, kteří k němu rovněž zpracovávají podklady a následně jej předloží panu ministrovi k posouzení,“ sdělil České justici Jakub Říman z tiskového oddělení resortu.
Pelikán svým návrhem, který je v platnosti od 1. ledna 2018, upřednostnil justiční čekatele. Musí nejprve absolvovat centrální test odborných předpokladů. Čekatelé nyní v praxi působí jen u poloviny z osmi krajských soudů, jinde je i kvůli snížení nákladů na odbornou přípravu nahradili asistenti. Podle Pelikána takový stav není žádoucí, protože příprava na výkon funkce soudce by měla být jednotná, soustavná a měla by dodržovat stanovená pravidla. Ministr také svým návrhem chtěl potlačit vliv předsedů soudů na výběr kandidátů, podle něj byla dosavadní úprava málo transparentní.
Celý návrh najdete zde:
[mn_protected]
Alternativní návrh na výběr budoucích soudců.
[/mn_protected]
Eva Paseková