Na Nový rok 2018 vešlo v účinnost nové nařízení Evropského parlamentu a Rady EU, které má ulehčit dovoz a prodej cizokrajných, ovšem bezpečných jídel. Zároveň vyšel oficiální seznam nových povolených potravin, obsahující stovky položek. Například hmyz tam není zmíněný explicitně, spadá však pod obecnější definici. Česká republika musí oba právní akty respektovat, takže nemůže na tuzemském trhu jednostranně zakázat potravinu, která je povolena v celé Evropské unii.
Ještě vloni bylo účinné nařízení Evropského parlamentu a Rady národních ministrů č. 258/97, o nových potravinách a nových složkách potravin. Oba zákonodárné sbory dlouho nedokázaly najít shodu na revizi, kterou navrhovala Evropská komise, ještě když byla vedená Josém Manuelem Barrosem. I současný bruselský kabinet, za předsednictví Jeana-Clauda Junckera přitom argumentoval, že schvalování nových potravin bývá příliš zdlouhavé: Průměrně trvá 3,5 roku.
Nejde přitom jenom o dovoz exotických jídel (například semena chia), ale taky o nové produkty evropských firem, které využívají pokročilé technologie (tepelně zpracované mléčné výrobky, alternativní tuky, ovocné šťávy ošetřené vysokým tlakem apod.).
Parlament a odpovědní ministři členských států nakonec kompromis našli, a tak 1. ledna 2018 vešlo v účinnost jejich nařízení 2015/2283, které zároveň ruší předchozí právní akt (nařízení č. 258/97). Hlavní změnou je centralizace, údajně za účelem vyšší efektivity a rychlosti, při nezmenšených bezpečnostních zárukách.
Rozhoduje Komise, pomáhá společná vědecká instituce
Nové nařízení definuje “nové potraviny” především následujícími slovy: “potraviny, které se ve významné míře nepoužívaly k lidské spotřebě v Unii před 15. květnem 1997, bez ohledu na den přistoupení členských států k Unii”. Poslanci a ministři dále nařizují, že dotyčný produkt musí spadat aspoň do jedné z deseti kategorií: rostlinný a živočišný původ, odvozeniny mikroorganismů, hub, řas, minerálních látek, buněčných nebo tkáňových kultur, umělých nanomateriálů, vitamínů, bývalý doplněk stravy, modifikovaná molekulární struktura nebo výsledek zcela nových výrobních postupů atd.
“Komise povolí novou potravinu a zařadí ji na seznam Unie,” přiznávají poslanci a národní ministři bruselskému kabinetu klíčovou pravomoc. Komisaři však nemohou jednat svévolně. Mají dohlédnout, aby nově povolená potravina nepředstavovala “bezpečnostní riziko pro lidské zdraví”, aby “zamýšlené použití” neuvádělo spotřebitele v omyl, a aby případná náhražka tradičního pokrmu plnohodnotně splnila svůj účel. Komisi přitom pomáhá Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA), který má pracovat jako nezávislá vědecká instituce.
Oficiální seznam nových povolených potravin
V návaznosti na předchozí právní akt existuje ještě prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/2470, neboli unijní seznam nových povolených potravin. Kompletní znění najdete pod TÍMTO odkazem. Seznam obsahuje stovky položek, taky jejich specifikace nebo podmínky použití a další požadavky, především na označování.
Nalezneme tam například “výtažek z hřebenu kohouta”, “žampiony ošetřené UV zářením” nebo “olej ze švestkových jader”. “Hmyz” explicitně zmíněný není, nicméně podle Komise spadá do okruhu neobvyklých pokrmů jakožto “nová složka potravin, která je izolována z těl živočichů” a běžně patří do jídelníčku “v mnoha zemích světa” (vizte ZDE, v souboru PDF).
Komise však nemůže zcela samostatně legalizovat ani všechny potraviny, které jsou zcela normální na jiných kontinentech. Podle Článku 15 musí nejprve oznámit členským státům, že některý obchodník žádá o povolení takového produktu. Česká republika má potom 4 měsíce, aby případně podala “náležitě odůvodněné námitky” kvůli domnělým nebo reálným bezpečnostním rizikům.
Petr Woff
