Na nemožnost podávat svému dítěti v mateřské škole veganskou stravu si stěžovala matka dítěte z mateřské školky. Veřejná ochránkyně práv upozornila na možnou diskriminaci z důvodu světonázoru, matce však doporučila dohodu se zařízením. Školky nemají povinnost zajišťovat dětem veganská jídla, ale mají povinnost být vstřícné. Školy musí umožnit donášku vlastní stravy z domova.
Matka dítěte v mateřské školce si u veřejné ochránkyně práv stěžovala na nemožnost stravovat dítě ve školce pouze vegansky na podzim roku 2017. „Odpovídám na Váš podnět ze začátku října tohoto roku, v němž uvádíte, že vám nevyhovují školní jídelníčky a především to, že nemůžete svým dětem zajistit veganské stravování v mateřské škole. Upozorňujete, že vedení mateřských škol je velice přísné a neumožňuje ani to, abyste dětem jídlo připravovala sama,“ shrnula veřejná ochránkyně práv jádro podnětu.
Veganská strava je světový názor
Podnět nakonec nebyl nijak šetřen, protože sama matka dítěte neuvedla žádné další konkrétní informace. Veřejná ochránkyně se proto vyjádřila pouze obecně. Podle ní musí ředitelé škol a školek zajistit dohodu ohledně stravování dětí. Škola, která by neumožnila donášku vlastního jídla, by se mohla dopustit diskriminace: „Ředitelé a ředitelky mateřských škol musí na základě dohody se zákonnými zástupci stanovit rozsah a způsob stravování. Aby mohla být dohoda uzavřena, je nutné učinit jisté vstřícné kroky, pokud se objeví požadavky na alternativní stravování (vegetariánské, veganské). V případě, že by škola vyloučila jakoukoliv dohodu o možnosti donášet jídlo z domu, mohla by se dopustit nepřímé diskriminace z důvodu světonázoru,“ uvedla veřejná ochránkyně práv.
Podle svých slov se Anna Šabatová při své činnosti se pravidelně setkává se stížnostmi rodičů, kterým nevyhovuje školou poskytovaná strava z důvodu zdravotního stavu dítěte (např. celiakie, potravinové alergie), přesvědčení (požadavek na veganskou či vegetariánskou stravu), nebo upozorňují na nedostatky v kvalitě školního stravování. „Případy souvisejícími se školním stravováním bych se mohla zabývat, pokud by vzniklo podezření na diskriminaci.V případě požadavku na veganskou stravu přichází v úvahu jako diskriminační důvod světový názor,“ předestřela svoji úvahu ombudsmanka.
Mohlo by vás zajímat
Je rozdíl mezi školou a školkou
Poté ochránkyně shrnula, co dětem ze zákona zajišťuje stát: „Dětem v mateřských školách je garantováno školní stravování. Škola má však povinnost zajistit stravování pouze v zákonem daném rozsahu – především výdejem ve školní jídelně připravených jídel. Příprava jídel v rámci školního stravování se řídí výživovými normami a rozpětím finančních limitů na nákup potravin. Výživové normy jsou stanoveny pro ,klasickou´ stravu a pro laktoovovegetariánskou výživu. Vegetariánskou variantu lze uplatnit v případě, že s tím souhlasí všichni zákonní zástupci nezletilých strávníků nebo zletilí strávníci, anebo u provozovatelů stravovacích služeb, kde lze uplatnit podávání jídel na výběr. Pro veganskou stravu nejsou výživové normy upraveny.“
Podle slov ombudsmanky se předškolní vzdělávání od vzdělávání v dalších stupních liší tím, že ředitel či ředitelka mateřské školy má při přijetí dítěte povinnost stanovit na základě dohody s rodiči způsob a rozsah stravování dítěte tak, aby se dítě stravovalo vždy, pokud je v době podávání jídla přítomno v mateřské škole. „V případě, že mají rodiče zvláštní požadavky na stravu z důvodu světonázoru, nemají ředitelé a ředitelky škol povinnost výdej takové stravy ve škole zajistit, aby však mohlo dojít k uzavření dohody o způsobu a rozsahu stravování dítěte v mateřské škole, musejí učinit vstřícné kroky,“ vysvětlila veřejná ochránkyně práv.
Neutralita ve školství vede ke znevýhodnění
Poté Anna Šabatová vysvětlila, co se rozumí diskriminací v oblasti vzdělávání a souvisejících skulžeb: „V oblasti vzdělávání a poskytování souvisejících služeb je nutné dodržet zákaz diskriminace upravený antidiskriminačním zákonem. Jedním z důvodů, na základě kterého je zakázáno rozlišovat, je i světonázor. Antidiskriminační zákon zakazuje diskriminaci přímou a nepřímou. Nepřímou diskriminací se rozumí takové jednání nebo opomenutí, kdy na základě zdánlivě neutrálního ustanovení, kritéria nebo praxe je z některého z diskriminačních důvodů osoba znevýhodněna oproti ostatním.“
Neutrální ustanovení v případě nemožnosti konzumovat vlastní zájmovou stravu může, ale nemusí podle ombudsmanky vést k diskriminaci: „Ve vašem případě by neutrální praxe spočívala v nemožnosti konzumovat v mateřské škole doma připravené potraviny. Nepřímou diskriminací není, pokud toto ustanovení, kritérium nebo praxe je objektivně odůvodněno legitimním cílem a prostředky k jeho dosažení jsou přiměřené a nezbytné. Legitimní cíl by v případě zákazu konzumace doma připravených potravin mohl představovat požadavek zajištění pořádku a bezpečnosti v jídelně a ochrana zdraví strávníků (resp. zajištění bezpečnosti potravin). Prostředky k dosažení legitimního cíle přitom musejí být přiměřené a nezbytné,“ uvedla ombudsmanka.
Nosit dítěti jídlo v boxu by neměl být problém
Podle jejího názoru by neměl být problém, aby si nosily děti vlastní stravu i do školky: „Domnívám se, že by nebylo přiměřené vyloučit jakoukoliv možnost zajistit v mateřské škole alternativní stravu, pokud jsou rodiče ochotni ji sami připravovat a donášet do školy. Pokud by rodiče jídlo do mateřské školy přinášeli například v termoboxu, nepředstavuje to pro mateřskou školu žádné (případně minimální) zatížení navíc, neboť jídlo není třeba skladovat v lednici ani ohřívat,“ zdůvodnila svůj názor Anna Šabatová.
V případě, že strava podávaná v mateřské škole nevyhovuje požadavkům dětí a jejich zákonných zástupců, by měla být uzavřena dohoda o jiném způsobu stravování. Mateřská škola nemusí vyjít vstříc jakýmkoliv požadavkům v oblasti stravování, jisté vstřícné kroky však v zájmu uzavření dohody učinit musí. V případě neshod při jednání se školou je možné obrátit se na zřizovatele, kterým je ve většině případů obec (město). Pokud by se ani za přispění zřizovatele nedařilo dohody o způsobu stravování dosáhnout, můžete se obrátit se stížností na Českou školní inspekci, jež může v rámci své působnosti prověřit dodržování platných právních předpisů na úseku školního stravování, doporučila veřejná ochránkyně práv matce veganských dětí.
Případy stížností rodičů dětí na stravu ve školách jsou další kategorií stížností na charakter jídla. Již dříve si veřejné ochránky práv stěžoval vězeň, kterému byla odpírána muslimská strava. Anna Šabatová se ho zastala s tím, že muslimská strava nenáleží jen muslimům a že věznice nejsou oprávněny přezkušovat vězně z jejich víry. Také o tomto případu Česká justice informovala.
Irena Válová
