V první polovině roku 2018 předsedá Radě Evropské unie, tedy národním ministrům, Bulharsko. Právě mezi členskými státy bude dojednána, nebo zamítnuta například reforma společné azylové politiky. Česká republika kritizuje především návrh Evropského parlamentu, který prosazuje, aby v případě krize byli žadatelé o azyl rozmisťováni do všech členských států. Poslanci opět zasednou příští týden, kdy mimo jiného zhodnotí, jak úspěšně vloni předsedali ministrům Estonci.
Dneska mají schůzku představitelé Evropské rady (prezidentů a premiérů), Evropského parlamentu a Evropské komise: Donald Tusk, Antonio Tajani a Jean-Claude Juncker. Za místo svého setkání zvolili Sofii, aby oficiálně zahájili bulharské předsednictví v Radě EU, která schvaluje, nebo zamítá návrhy nových směrnic a regulací. Nejchudší členský stát bude hostit národní ministry během prvního pololetí roku 2018, než předá štafetu Rakousku.
#Sofia is ready to host the first high-level #EU2018BG events. @EP_President Antonio Tajani, @eucopresident Donald Tusk & @JunckerEU arrive for the Opening Ceremony on Thursday.
For details visit: https://t.co/8YhaM7tlLg
Stay tuned for extensive coverage! ??? pic.twitter.com/usxsJ2meSa
— EU2018BG (@EU2018BG) 10. ledna 2018
Komise přitom plánuje, že do letošního června bude dohodnuta reforma společné azylové politiky, neboli přechod z takzvaného Dublinu III na Dublin IV. Zatím existují dva oficiální návrhy, které odlišně řeší situaci, kdy pohraniční stát (například Řecko nebo Itálie) nezvládá posuzovat žadatele o azyl:
- Komise navrhuje, aby “vnitrozemský” členský stát (například Česká republika) mohl přispívat do společné kasy penězi, pokud nechce pomoci přetíženému pohraničnímu partnerovi tak, že by převzal část imigrantů.
- Parlament navrhuje zdánlivě totéž, ale nastavuje finanční příspěvky jinak: Za každého odmítnutého migranta bychom nezaplatili jednorázově, ale opakovaně stupňovanými každoročními částkami.
- Polsko, Maďarsko a Česká republika odmítají jakoukoli povinnou relokaci, včetně současných migračních kvót, a proto stanou před Soudním dvorem EU. Před posledním sjezdem premiérů a prezidentů však navýšily svůj příspěvek do Svěřeneckého fondu pro Afriku, který má sloužit například k zabezpečení jižní libyjské hranice. Česká republika sem zatím, od roku 2015 přispěla částkou 1,66 milionů eur a nově přidá 8,8 milionů eur. Všechny členské státy dohromady zatím přispěly 315 miliony eur.
Rozhodne tedy Rada, pravděpodobně ministři vnitra, kterým nyní předsedá jejich bulharský protějšek. 7milionový balkánský stát zmiňuje migraci ve svém programu, na straně 11: Plánuje “zvyšovat efektivitu návratové politiky”, a proto taky pracovat na “posilování dialogu se třetími zeměmi”. Bulhaři však především chtějí “dosáhnout pokroku v reformě Společného evropského azylového systému na principech odpovědnosti a opravdové solidarity”.
Postoje jednotlivých států můžeme odhadovat podle toho, jak (ne)naplňují stávající migrační kvóty, respektive kolik zatím převzaly osob z Řecka a Itálie, vzhledem k předepsanému počtu: například Česká republika 12 z 2 691, Bulharsko 60 z 1 302, Estonsko 145 z 329, celkově všechny státy (kromě Řecka a Itálie) 33 146 z 98 255, což znamená třetinovou úspěšnost oproti plánu. Kompletní aktuální čísla jsou ZDE, původní cíl ZDE.
Estonsko inspirovalo digitalizací
Ve druhé polovině loňského roku předsedalo Radě EU Estonsko, které bývá označováno za digitálního premianta. “I starší lidé prý velmi oceňují například to, že v zimních závějích nemusí chodit na úřad a mnoho věcí je možné vyřešit z domu od počítače,” uvedla europoslankyně Olga Sehnalová (ČSSD, S&D) v rámci Estonských dní, které pořádala v domovské Kroměříži.
Europoslanec Jiří Payne (Svobodní, EFDD) naznačuje, že nejmenší pobaltský stát je Evropskou unií spíše brzděn, pokud jde o ekonomický liberalismus a otevřenost světu: “Navenek je trh EU dost uzavřený. Pro zajímavost, liberální Estonsko po vstupu do EU muselo zavést 10 000 nových cel. Česká republika si vystačila se zdražením banánů a podobných ‚zbytečností‘.”
Nicméně Estonci svoji přítomnost v Unii podporují, když vloni počet tamních “eurooptimistů” stoupl o 2 %, na 79 %. Pro srovnání, v České republice tvoří nejpočetnější skupinu lidé, podle kterých převažují nevýhody našeho členství nad výhodami – podrobnosti najdete ZDE.
Evropský parlament bude hlasovat o energetice
Příští týden, od pondělí do čtvrtka (15. až 18. ledna), zasedá Evropský parlament ve Štrasburku, tedy ve velkém plénu. Hned první den bude na programu energetika: cíle do roku 2030 a taky energetická unie. V úterý potom zástupci všech parlamentních frakcí zhodnotí nedávné estonské předsednictví. Ve středu představí svůj program Bulhaři.
“Mezi nejdůležitější problémy patří kromě migrace a ochrany vnějších hranic taky drastické rozdíly v příjmech a životní úrovni mezi východní a západní Evropou,“ předeslal bulharský europoslanec Angel Džambaski (ECR, tedy stejná frakce, ke které patří česká ODS).
Petr Woff
