Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost právničky Zuzany Candiglioty, kterou policie v roce 2014 vyzvala k prokázání totožnosti v mezinárodním vlaku. Candigliota kontrolu pokládala za svévolnou a nepřiměřenou. Nyní neuspěla ani s návrhem na zrušení části zákona o Polici ČR. Norma dává policistům oprávnění kontrolovat totožnost lidí v místech, kde lze důvodně předpokládat pohyb cizinců bez povolení k pobytu.
Usnesení je dostupné v soudní databázi.
ÚS zároveň apeloval na policii, aby postupovala přiměřeně a nezneužívala svá oprávnění, což Candigliota uvítala. „Odmítnutí stížnosti Ústavním soudem respektuji a stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva podávat nebudu. Pro mě je důležité, že tento případ posloužil k rozšíření povědomí veřejnosti o tom, že policie musí mít ke kontrole totožnosti některý ze zákonných důvodů a že je povinna o tom občana poučit,“ reagovala Candigliota.
Právnička v minulosti trvala na tom, že když policisté někoho kontrolují, měli by mít nějaké konkrétní podezření. Krajský soud v Brně na základě její žaloby rozhodl, že policisté skutečně chybovali. Podle soudu bylo evidentní, že česky hovořící Candigliota s malým příručním zavazadlem není migrantka. Právě na cizince bez povolení k pobytu se kontrola ve vlaku mezi Břeclaví a Brnem zaměřovala.
Poté ovšem zasáhl Nejvyšší správní soud, který postup policie při ověřování totožnosti označil za správný. Policisté prý mohou od kontroly upustit, pokud mají jistotu, že kontrolovaný člověk skutečně není nelegálním cizincem. Nemohou se ale v podobné situaci rozhodovat jen podle subjektivních kritérií, jako jsou vzhled, jazyková vybavenost nebo individuální projevy chování.
Krajský soud proto musel rozhodnout znovu a zkritizoval už jen provedení druhé osobní prohlídky na policejní služebně, k níž prý už nebyl zákonný důvod. Ve zbytku žalobu zamítl. Následovala ústavní stížnost, podle které policie nemá mít v právním státě neomezené pravomoci, například možnost svévolně kontrolovat totožnost kohokoliv bez konkrétního podezření. Podle stížnosti je sporné zákonné ustanovení „rutinně zneužíváno“.
Podle ÚS je nutné posuzovat zákonnost kontroly podle konkrétních okolností. V případě Candiglioty justice nakonec dospěla k závěru, že v mezinárodním vlaku na známé migrační trase skutečně policisté mohli důvodně předpokládat pohyb cizinců bez povolení k pobytu. Trasu využívali i státní příslušníci evropských zemí, například z Kosova.
„Ústavní soud toto zdůvodnění soudů pokládá z ústavně právního hlediska za zcela přijatelné,“ stojí v usnesení. Soud zároveň zdůraznil, že policisté musejí postupovat šetrně a přiměřeně, s respektem k právům a důstojnosti kontrolovaných lidí.
„V demokratickém právním státě je zcela nezbytné, aby si policie zachovávala důvěru ze strany veřejnosti, jíž má sloužit; a naopak se vyvarovala jednání a praktik působících svévolně, diskriminačně či dokonce šikanózně vůči osobám nacházejícím se na území České republiky,“ napsali ústavní soudci.
Policisté právničce ve vlaku navrhli, aby jim místo předložení průkazu totožnosti pouze sdělila své jméno, příjmení a datum narození. Ani s tím však Candigliota nesouhlasila, k poskytnutí osobních údajů podle ní nebyl důvod. Hlídka ji v Brně odvedla na policejní stanici, kde strávila dvě hodiny.
(čtk)
