V Německu se znovu diskutuje o tom, jestli je třeba přicházející mladistvé migranty podrobovat zdravotním testům, které by pomohly určit jejich věk. Proti takovému postupu, který podporuje především část politiků konzervativní unie CDU/CSU, se ale staví řada lékařů, podle nichž by byl nejen příliš drahý, ale také protizákonný.
Nové kolo debaty se rozvinulo po útoku patnáctiletého Afghánce, který minulý týden na západě spolkové republiky ubodal stejně starou německou dívku, s níž dříve chodil. Otec oběti posléze vyjádřil přesvědčení, že je Afghánec o poznání starší. Přezkoumání jeho věku, které může mít dopad na případnou výši trestu, nyní může bez problémů nařídit soud, u většiny uprchlíků je ale situace složitější.
Bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann (CSU) proto požaduje, aby bylo možné lékařsky prověřovat věk u všech příchozích běženců, u kterých není zjevné, že jsou dětmi. Jeho strana to chce prosazovat i v nadcházejících vyjednáváních o nové vládě mezi CDU/CSU a sociálními demokraty (SPD). Pro lékařský přezkum věku se vyslovil i místopředseda CDU Thomas Strobl, a proti není ani expert SPD na zdravotnictví Karl Lauterbach.
Lékaři ale dávají najevo jiný názor. „Vyšetření jsou náročná, drahá a provází je velká nejistota,“ řekl listu Süddeutsche Zeitung prezident spolkové lékařské komory Frank Ulrich Montgomery. Ani lékařské, ani psychologické testy podle něj nemohou přesně určit věk migrantů, a proto povinný test tohoto typu odmítá.
Podobné problémy řešili před dvěma lety na Okresním soudu v Břeclavi.
„Ověření věku se provádí kostní zkouškou – rentgenem záprstních kůstek na levé ruce. Poté proběhne řízení a vydá se usnesení o zařazení do nějakého stacionáře,“ řekl tehdy České justici ředitel správy okresního soudu v Břeclavi Radoslav Harhaj.
Kdyby se testy dělaly u každého uprchlíka, šlo by podle Montgomeryho navíc o přílišný zásah do osobní sféry. „Rentgen bez lékařského důvodu je zásah do nedotknutelnosti těla,“ je přesvědčen. Právě rentgen zápěstí je jednou z metod, která se k určení věku nejčastěji používá. Podle Montgomeryho ale současná pravidla ochrany před zářením takový test umožňují jen v rámci trestního řízení.
Testy, jejichž součástí je také kontrola pohlavních orgánů, kritizují i sdružení dětských psychologů. Přesto je spolkové země Berlín a Hamburk už několik let dělají. Část žadatelů o azyl posílají na vyšetření do tamních univerzitních klinik, při nichž se uprchlíkům rentgenují ruce a hruď, měří výška, váha nebo pohlavní orgány. Jedno takové vyšetření v Berlíně přijde na 1500 eur (38 tisíc korun).
(čtk, epa)
