Trest ve výši až 500 000 korun za porušení mlčenlivosti třetích osob v trestním řízení má být novou vládou schválen spolu s evropským vyšetřovacím příkazem ve zjednodušeném režimu. Novela zákona o mezinárodní justiční spolupráci ani k ní přilepené rozšíření Trestního zákona a přestupkového zákona nepůjdou znovu do řádného připomínkového řízení orgánů vlády, jednotlivých resortů a připomínkových míst.
Vyplývá to z předkládací zprávy k návrhu novely zákona o mezinárodní justiční spolupráci, ke kterému je přilepeno rozšíření §8 Trestního řádu a přestupkového zákona. Rozšiřuje se o ustanovení, podle něhož budou moci být třetí osoby – lidé i firmy, které se dopustí porušení mlčenlivosti v souvislosti s trestním řízením, pokutovány až likvidační částkou 500 000 korun.
Návrh vypracovalo ministerstvo spravedlnosti, které ho podle zprávy konzultovalo s dotčenými institucemi, což je státní zastupitelství, policejní orgán a soudy. O návrhu pokutovat porušení mlčenlivosti v trestním řízení Česká justice již dříve informovala.
Také informace o samotné novele zákona o mezinárodní justiční spolupráci a o návrhu na zavedení evropského vyšetřovacího příkazu Česká justice zveřejnila včetně faktu, že některé části novely od ČR nevyžaduje žádná evropská směrnice i pochybností o způsobu implementace tohoto institutu vyjádřené ve zprávě RIA. Vyplývá z ní, že ani samotní funkcionáři EU si nejsou některými pojmy a jejich aplikací jistí.
Předmět úpravy je 16 evropských směrnic
Možná právě proto vyzvala Legislativní rada vlády, aby novela zákona o mezinárodní justiční spolupráci obsahovala seznam všech evropských směrnic a nařízení, z nichž vychází. Proto je hned v prvním paragrafu novely – předmětu úpravy – ne zcela obvykle vyjmenováno pod čarou 16 evropských směrnic, ze kterých novela vychází.
Na rozdíl od předmětné pokuty 500 000 korun, která je k materiálu přilepena, evropský vyšetřovací příkaz Česká republika implementovat musí: „Implementační lhůta uplynula již dne 22. května 2017 a Česká republika již byla Evropskou komisí formálně upozorněna na porušení povinnosti provést ustanovení směrnice do svého právního řádu v implementační lhůtě,“ uvádí se v předkládací zprávě, ve které zároveň stojí, že návrh byl už v říjnu 2016 odeslán do parlamentu, kde nebyl projednán ani v prvním čtení.
Připomínkové řízení se znovu neprovede
Nyní proto předkladatel navrhuje zařadit materiál do plánu legislativních prací vlády na rok 2018. Současně ministr pro lidská práva a legislativu a předseda Legislativní rady vlády Jan Chvojka (ČSSD) na návrh ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO11) rozhodl, že návrh vláda projedná ve zjednodušeném řízení: „Ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu a předseda Legislativní rady vlády zároveň rozhodl v souladu s čl. 76 odst. 1 Legislativních pravidel vlády, že meziresortní připomínkové řízení k předkládanému návrhu zákona se neprovede a návrh zákona bude v orgánech vlády projednán ve zjednodušeném režimu, o kterém bude rozhodnuto v souladu se Statutem Legislativní rady vlády (dopis ze dne 1 8. 10. 2017, č. j. 27761/2017-OVL-2). Návrh zákona je proto předkládán rovnou k projednání vládě,“ uvádí se v průvodním dopisu k návrhu.
Předmětný článek 76 (1) uvádí, že „předseda Legislativní rady může na návrh člena vlády nebo vedoucího jiného ústředního orgánu státní správy výjimečně pro jednotlivé případy změnit lhůty stanovené těmito legislativními pravidly nebo omezit okruh připomínkových míst anebo stanovit, že se připomínkové řízení neprovede; k návrhu člena vlády nebo vedoucího jiného ústředního orgánu státní správy se přiloží zpravidla návrh právního předpisu nebo platné znění s vyznačením navrhovaných změn, jde-li o návrh novely právního předpisu“.
Irena Válová
