Dvě skupiny opozičních poslanců vypracovaly návrh na změnu zákona o střetu zájmů. V omezeném meziresortním připomínkovém řízení je však zástupci ministerstev vnitra a spravedlnosti nedoporučili k přijetí. Argumentují zejména tím, že zákon platí velmi krátkou dobu, aby bylo možné posuzovat jeho dopady.
Poslanci Starostů a nezávislých v čele s Věrou Kovářovou a jejich opoziční kolegové z KDU-ČSL vedení Markem Výborným předložili před Vánoci návrhy na změnu Zákona o střetu zájmů (sněmovní tisky 33 – STAN a 34 KDU-ČSL) jimiž chtěli zmírnit jeho dopady zejména na regionální politiky.
Argumentují totiž tím, že fungování malých územně samosprávných celků je z velké části postaveno na neuvolněných funkcionářích, kteří funkci pro obec vykonávají vedle svého zaměstnání a dostávají za to minimální odměnu. Proto nepovažují za férové, aby tito lidé museli dopodrobna dokladovat, jaké mají příjmy a majetky. Poslancům navíc vadí, že se tato povinnost vztahuje také na rodinné příslušníky těchto volených funkcionářů. „V mnoha případech se jedná o lidi, kteří mají v osobním životě náročné zaměstnání a jsou i z tohoto důvodu časově zaneprázdnění. Přesto jsou ochotni vykonávat činnost jako neuvolnění funkcionáři na úkor svého volného času a rodiny. Činnost pro příslušnou obec vykonávají za minimální odměnu, která jistě není důvodem pro výkon této funkce. Za účinnosti původní zákonné úpravy byli tito lidé ochotni oznámení podávat, a to pouze z důvodu, že nahlížení do tohoto registru podléhalo určitému režimu. Neměli navíc povinnost dokladovat to, co vlastnili před vstupem do komunální politiky. S účinností od 1. 9. 2017 byl ovšem zřízen tzv. centrální registr oznámení, jehož správcem je Ministerstvo spravedlnosti České republiky. V tomto registru jsou mj. i výše uvedení neuvolnění veřejní funkcionáři nově povinni zveřejňovat svá oznámení. Veřejnosti je v tuto chvíli garantováno nahlížení na oznámení veřejných funkcionářů – politiků bez předchozí žádosti, s výjimkou údajů, jako je datum a místo narození či identifikace oznamované nemovité věci. Jejich oznámení budou přístupná v centrálním registru oznámení nepřetržitě, ještě po dobu 5 let od ukončení výkonu funkce,“ uvádí se v důvodové zprávě poslanců STAN.
„Přestože byl zákonodárce při zavádění těchto změn veden jistě chvályhodným záměrem dosažení co nejvyšší transparentnosti, dle řady reakcí se již nyní jeví, že výše popsaná kumulace opatření může mít kontraproduktivní důsledky. Zmínit lze např. iniciativu Svazu měst a obcí České republiky, v níž se upozorňuje na nepřiměřenost dopadů nové právní úpravy zejména na veřejné funkcionáře v politicky méně exponovaných pozicích, především tzv. neuvolněné radní a starosty. Zapomenout nelze ani možnost zásahu do práv třetích osob, a to zejména do manželských poměrů v rámci společného jmění manželů,“ píší ve své důvodové zprávě poslanci KDU-ČSL. Podle nich je cílem návrhu narovnat narušenou společensky přijatelnou rovnováhu mezi osobním zájmem veřejných funkcionářů a zájmem veřejným, a přispět tak i ke zvýšené ochraně práv třetích osob. „Navrhované legislativní řešení spočívá v tom, že do oznámení veřejných funkcionářů bude i nadále každému umožněno nahlížet, avšak na základě žádosti, a to bez ohledu na to, zda jde o veřejného funkcionáře uvedeného v § 2 odst. 1 či odst. 2 zákona o střetu zájmů. Dojde tak v tomto ohledu k navrácení právní úpravy do podoby před její změnou zákonem č. 14/2017 Sb., neboť před touto novelizací zákon o střetu zájmů ve věci přístupu k jejich oznámením mezi veřejnými funkcionáři nerozlišoval a přístup umožňoval vždy pouze na základě žádosti,“ dodávají poslanci KDU-ČSL.
Oba materiály byly poslány do vlády k projednání. V meziresortním připomínkovém řízení, které bylo omezeno na resorty spravedlnosti, financí a vnitra. Posledním připomínkovým místem, které se k materiálu vyjadřovalo, byl Odbor kompatibility Úřadu vlády.
Radní musel rezignovat, pracovní smlouva mu neumožňuje zveřejňovat příjmy
Proč se opoziční poslanci nedohodli a nevytvořili jeden společný návrh, není jasné. Na dotazy tohoto rázu do uzávěrky článku oslovení poslanci neodpověděli. Jisté je, že svou iniciativou vyslyšeli volání Svazu měst a obcí i jednotlivých starostů, kteří si na novou úpravu stěžují. Svaz měst a obcí a jeho předseda František Lukl již mají řadu příkladů, kdy dlouholetí komunální politici službu občanům opouští. „Například v městysi Dolní Čermná musel rezignovat tamní radní, který pracuje jako vyšší bankovní úředník, jelikož mu smlouva se zaměstnavatelem neumožňuje zveřejňovat plat v bance,“ uvedla mluvčí Svazu měst a obcí Štěpánka Filipová. Právě starosta Dolní Čermné, Petr Helekal, který je zároveň předsedou dobrovolného svazku obcí Severo-Lanškrounsko, inicioval petici za změnu zákona, která by měla doputovat zákonodárcům.
„Stávající podoba zákona o střetu zájmů neopodstatněně a nepřiměřeně zasahuje do soukromí zastupitelů obcí, měst a krajů. U majetkových údajů, které jsou v přiznáních uváděny, a které se týkají i nikoliv veřejně činných osob, ale i manželů/manželek, hrozí zneužití. Situace je dost paradoxní, protože ochrana osobních údajů se naopak zpřísňuje, a to v souvislosti s evropským nařízením o ochraně osobních údajů, tzv. GDPR, které nabude účinnosti 25. května 2018. Úspěšní a pracovití lidé si tak často říkají, že do veřejné sféry ani nevstoupí, protože se jim jednoduše nechce takové údaje, které by mohly ohrozit jejich bezpečnost (třeba kvůli závisti) zveřejňovat. Nikdo soudný přece nemůže chtít, aby se zastupitelé před veřejností svlékali do naha, byli oběťmi každodenní závisti, vydírání či dokonce objektem krádeží. Jenže právě to jim hrozí, pokud zůstane zachováno současné znění zákona o střetu zájmů. Kverulanta, co by data z přiznání zneužil, totiž bohužel najdeme všude,“ říká k ožehavému tématu předseda Svazu měst a obcí František Lukl.
Podle něj se posledního jednání legislativní komise Svazu měst a obcí ČR mimo jiné zúčastnil předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček. „Od něj na jednání zaznělo, že změnu zákona podporuje, stejně jako řada dalších poslanců. Známá je také podpora změny ze strany senátorů, kteří podali k Ústavnímu soudu návrh na zrušení části zákona,“ dodal Lukl.
Svaz měst a obcí rovněž podepsal společná prohlášení s Asociací krajů, Sdružením místních samospráv a Spolkem pro obnovu venkova.
Vnitro: návrhy na zmírnění jsou paušální a dopadly by i na nejexponovanější politiky
„Přestože si je Ministerstvo vnitra vědomo dopadů nové přísnější právní úpravy střetu zájmů, kdy zejména v případě politiků na obecní úrovni (včetně neuvolněných starostů a radních) může být zásah do soukromí považován za nepřiměřený, považuje za nezbytné vyjádřit jistou pochybnost, zda nyní předložená novelizace je pro danou situaci optimálním řešením. Navrhovaná restrikce přístupu do registru oznámení je totiž paušální a má se týkat i těch nejexponovanějších politických představitelů jako jsou poslanci, senátoři či členové vlády. Domníváme se, že v jejich případě je argument nepřiměřeností intenzity zásahu do soukromí zřetelně slabší a na významu získává zájem veřejnosti na transparentnosti majetkových poměrů čelných politiků,“ uvedlo k návrhu poslanců Kovářové, Rakušana a spol. ministerstvo vnitra.
U druhého návrhu, který předložili poslanci KDU-ČSL vnitro upozornilo na to, že i „neuvolnění starostové či radní se rozsahem kompetencí a vlivu např. na nakládání s majetkem obce či kraje neodlišují od osob, které jsou, co se týče vykonávané funkce v totožném postavení, avšak jsou pro výkon své funkce uvolněni.“
„Za vhodné nepovažujeme ani nastavení šíře navrhované výjimky, neboť podle ní by neuvolnění komunální a krajští politici nemuseli oznamovat nejen majetek a závazky aktuální v době zahájení výkonu funkce (což je nový požadavek zavedený zákonem č. 14/2017 Sb.), nýbrž ani majetek, příjmy nabyté v průběhu funkčního období. V tomto směru by došlo k výraznému snížení rozsahu oznamovací povinnosti těchto veřejných funkcionářů dokonce pod úroveň, která se na ně dlouhodobě vztahovala i před nabytím účinnosti nedávné velké novely zákona o střetu zájmů,“ dodávají legislativci ministerstva vnitra.
MSp: zákon platí teprve chvíli a není třeba přijímatt výjimky
Ministerstvo spravedlnosti namítá, že „není žádoucí změna či zrušení jakékoli právní normy, pokud tato je účinná natolik krátkou dobu (zde necelé čtyři měsíce), že nelze kvalifikovaně posoudit její reálné dopady. Mohlo by tak dojít k situaci, kdy bude zbytečně měněna v praxi dobře fungující právní úprava.“ To zní obzvláště z pera zástupců ministerstva spravedlnosti velice podivuhodně, protože to bylo právě Ministerstvo spravedlnosti ČR, které se zákonem nechtělo mít nic společného. Nakonec však zmiňovaný registr přece jen provozuje. Nyní tedy argumentuje tím, že prioritou Ministerstva spravedlnosti je zajistit nejvyšší možnou transparentnost vedoucí k minimalizaci korupčních rizik na všech úrovních veřejné správy. „Významným podnětem je přitom doporučení Skupiny států proti korupci (GRECO),
která dlouhodobě upozorňuje, mimo jiné, na nedostatečnou kontrolu v oblasti střetu zájmů veřejných činitelů. I novela zákona, která má být předloženým návrhem modifikována, je jedním z opatření, jenž sleduje naplnění cílů uvedeného doporučení,“ uvádí legislativci ministerstva spravedlnosti a doporučují vládě návrh poslankyně Věry Kovářové a jejích kolegů zamítnout.
U druhého návrhu poslanců KDU-ČSL úředníci ministerstva spravedlnosti namítají, že jde-li o rozhodování o veřejných záležitostech, není v otázce rozsahu a významu mezi uvolněnými a neuvolněnými veřejnými funkcionáři žádný rozdíl. „Z tohoto pohledu tedy není podstatné, zda je veřejný funkcionář uvolněný, nebo neuvolněný – klíčem zde není to, jak velkou odměnu za svou práci dostává, ale to, o jak důležitých věcech rozhoduje, a to mnohdy bez kontrolních a nápravných mechanismů. Považujeme proto za nežádoucí a neodůvodněné vyjímat neuvolněné veřejné funkcionáře z režimu stanoveného pro ostatní veřejné funkcionáře,“ píše se v připomínkovém materiálu ministerstva spravedlnosti.
Vláda se tedy v nejbližší době bude zabývat oběma návrhy, po ní přijdou na řadu poslanci. Jakou mají jednotlivé návrhy podporu, zjišťujeme u zástupců jednotlivých stran. Vzhledem k tomu, že řada poslanců je zároveň aktivní v komunální politice, dá se usuzovat, že návrhy nejsou bez šance na úspěch.
Jiří Reichl
