Zdravotní výbor zkritizoval MZ a SÚKL za pozdní vydání vyhlášky k eReceptu a špatnou komunikaci

Elektronický recept je s blížícím se koncem roku a tedy zavedením povinnosti čím dál častěji tématem zaujatých debat. Nejinak tomu bylo i na včerejším zasedání zdravotnického výboru. Na jednu stranu dostalo ministerstvo pochvalu za dobře napsanou vyhlášku, na stranu druhou poslanci zkritizovali její pozdní vydání a SÚKL navíc pokárali za nedostatečnou komunikaci směrem k veřejnosti. Lékový ústav ovšem přislíbil, že bude v příštím roce postupovat v souvislosti se sankcemi vůči předepisujícím lékařům velmi shovívavě tak, aby byl vždy na prvním místě zájem pacienta.

Do povinného elektronického receptu zbývají necelé čtyři týdny. V těchto dnech přitom vyšla vyhláška, která mimo jiné specifikuje výjimečné případy, kdy bude i nadále možné vydat papírový recept. Poslanci sněmovního zdravotnického výboru na svém druhém zasedání však včera zkritizovali, že se materiál dostal na veřejnost až nyní.

„Kritika ministerstva zdravotnictví a SÚKL je na místě, věci jsou se zpožděním. Nechci tu opakovat historii a diskusi před dvěma lety ohledně společnosti Tronevia, kolik se jim zaplatilo a jak to dopadlo – že ještě teď vede SÚKL soudní řízení. To jsou věci, které jsou důvodem, proč jsme v současné situaci. Máme zpoždění, i když jsme měli tři roky na to, aby se systém připravil. Stejně tak je na místě kritika, že eRecept nemá funkcionality, které měl mít. Přitom jsem na jaře byl na ministerstvu zdravotnictví a bylo přislíbeno, že lékový záznam bude v legislativě a bude od 1. 1. 2018. Musíte tedy teď udělat všechno pro to, abyste vyhlášku zpropagovali,“ zdůrazňuje příští ministr Adam Vojtěch (ANO). V současnosti je přitom plán ministerstva takový, že by novela související s lékovým záznamem měla být k 31. březnu příštího roku. Je zároveň možné, že spolu s ní spojí úřad novelu zákona o návykových látkách tak, aby se eRecept začal vztahovat i na recepty s modrým pruhem.

Ke kritice se přidává také bývalý šéf zdravotního výboru Rostislav Vyzula (ANO). „Ministerstvo v podstatě ignorovalo usnesení z posledního zdravotního výboru, kde jsme žádali, aby vyhláška byla k dispozici nejpozději do posledního října tohoto roku. Máme tu vyhlášku, která je ze dne 30. listopadu 2017. Já jsem ji dostal až včera, což je chyba. Všechny problémy, které tu jsou, všechny stížnosti lékařů, lékárníků i pacientů plynou z toho, že nevědí, jakým způsobem to bude realizováno,“ pozastavuje se Rostislav Vyzula.

Ministerstvo sice pozdní vydání uznává, zároveň ale upozorňuje, že obsah vyhlášky je znám od září. „30. října bohužel nebyl ustanoven zdravotní výbor, protože 21. října byly volby. Navíc vláda nezasedala moc často a byly problémy s legislativní radou vlády. Vzhledem k tomu, že se vyhláška mohla začít tvořit až v květnu či červnu, kdy byla novela zákona o léku, bylo to trochu složitější. Musím se tedy omluvit, že na stole přistála až v listopadu, i když znění vyhlášky, byť nebylo schváleno legislativní radou vlády, viselo na webu ministerstva zdravotnictví už od září,“ vysvětluje končící ministr Miloslav Ludvík (ČSSD).

Výjimku nebude tvořit přání pacienta či lékaře ani ordinace bez PC

Na druhou stranu ale navzdory termínu vydání Rostislav Vyzula ministerstvo za vyhlášku chválí. „Je dobře napsaná a je tam všechno,“ myslí si Vyzula.

„Nově jsou ve vyhlášce výjimky z elektronické preskripce, které reagují na jiné zákony a na to, co je možné do vyhlášky dát. Někdy je nám vyčítáno, že toho mělo být ve vyhlášce mnohem více, ale zmocnění ministerstva v těchto záležitostech je velmi úzké. Nevyhověli jsme dvěma návrhům, které se objevily opakovaně – aby důvodem pro výjimku z ePreskripce bylo, že se tak rozhodne lékař, nebo tak chce pacient. Kdybychom vyhověli těmto návrhům, byli bychom dle mého názoru mimo zákonné zmocnění – z eReceptu by se tak stal nepovinný, takže bychom vyhláškou zrušili dopad zákona. To není možné, proto takové výjimky ve vyhlášce být nemohou,“ vysvětluje náměstek pro legislativu Radek Policar.

V jakých případech tedy bude možné i nadále vydat recept papírový? „Je tam možnost předepsat pro vlastní potřebu a příbuzné, při návštěvní službě, pokud jste u záležitosti, která vyžaduje urgentní vyplnění receptu, jako je autonehoda, dále jste-li v oblasti bez připojení nebo když vypadne provozovatel. I kdyby zkolabovalo centrální úložiště, tak se normálně přechází na papírové recepty v režimu, na jaký jste dnes zvyklí. Když tedy při kontrole prokážete nebo na recept napíšete důvod, proč byl vydán v papírové podobě, mělo by to být vyřešeno. Opravdu jsme se snažili postihnout maximum myslitelných možností, kdy se něco stane,“ přibližuje Ludvík.

Podle místopředsedy Petra Třešňáka (Piráti) by ale nebylo od věci zařadit do výjimek také záskoky a stáže plus poskytování zdravotní péče v ordinacích nevybavených počítačem. Druhou možnost ale ministerstvo vylučuje. „Jímá mě hrůza při představě, že dnes existují ordinace nevybavené počítačem, a to z jediného důvodu: dnes se předávají data na zdravotní pojišťovnu elektronicky, jinak to nejde. Jestliže nějaký lékař není vybaven počítačem, musí požádat o zpracování citlivých osobních údajů jinou osobu, a skoro se vsadím, že nikdo z nich takové povolení nemá. To byl důvod, proč jsme to do vyhlášky nedali – ve chvíli, kdy připustíme tuto možnost, připustíme i dost šílenou představu, že citlivá osobní data zpracovává někdo, kdo na to zcela zjevně podle zákona nemá právo,“ vysvětluje končící ministr Ludvík.

Informační kampaň byla, ale adekvátní (ne)přiděleným prostředkům

Terčem kritiky se ale včera vedle pozdního vydání vyhlášky stala také komunikace s širokou veřejností. „Kdyby byla informovanost lepší, možná bychom se tady teď radovali, protože elektronický recept z obecného vyššího principu mravního je jistě užitečný nástroj,“ říká Vlastimil Válek (TOP 09).

SÚKL se však brání. „Informační kampaň v roce 2017 proběhla, není ale tajemstvím, že SÚKL již není bohatým správním úřadem, protože jsme v roce 2014 odevzdali do státního rozpočtu 1,75 miliardy. Jeli jsme tedy, nechci říci low-costovou, ale přiměřenou informační kampaň.