Zájem o Ústavní soud raketově vzrostl, lidé šíří disent k nálezu o zrušení části zákona o EET

Zájem o Ústavní soud v souvislosti s nálezem k zákonu o Elektronické evidenci tržeb (EET) stoupl v pátek 15. prosince o plných 4 900%, v čase pak kulminoval na čísle 5000%. Vyplývá to z analytiky Googlu, která ten den řadí spojení EET a Ústavní soud na druhé místo ve vyhledávaných pojmech. Od pátku rovněž koluje disentní stanovisko pěti ústavních soudců, které si lidé mezi sebou posílají, jako si kdysi předávali Několik vět.

Soudci totiž označili dotační, velkopodnikatelský a korporativní stát v souvislosti s EET za hrozbu samé podstatě demokracie.

Zatímco v jiných dnech jsou obvykle nejvyhledávanějšími slovy a skupinami slov název televizního pořadu o vaření, Pokémoni nebo hvězdy show byznysu a sportu, v pátek 15. prosince 2017 tomu bylo zcela jinak. Celý den ovládlo téma EET. Svědčí to o tom, za jak důležitý problém lidé EET považují. Spojení EET a Ústavní soud se dostalo na druhé místo v žebříčku nejvíce vyhledávaných pojmů. Také první místo mělo vazbu na EET. Absolutním vítězem se totiž v pátek stala EET a účtenkovka.

Zájem o nález Ústavního soudu se začal zvedat v pátek po vyhlášení nálezu po desáté hodině dopoledne a opadal poté, co v poledne kulminoval na hodnotě 5000%. Ústavní soud se dostal do kategorie slov, kterou vyhledává 2000 a více osob. Překonala ho pouze účtenkovka s více než 20 000 hledání. Druhá vlna zájmu a vyhledávání nálezu Ústavního soudu přišla překvapivě v sobotu 16. prosince 2017 v 06,00 hodin ráno.

Mohlo by vás zajímat

Ondřej Círek: Nezávislost či pokora jsou hodnoty klíčové pro soudce Nejvyššího soudu

Pavel Rychetský je v Googlu politik

V souvislosti s EET lidé rovněž hledali slova soudce, soud, 3. a 4. vlna EET a Pavel Rychetský. Zájem o jméno Pavel Rychetský se zvedl o 800%. Předseda Ústavního soudu Rychetský byl ovšem vyhledáván nikoli jako soudní funkcionář, nýbrž jako politik, vyplývá z analytiky Google.

Tento fakt může dokládat, že lidé vnímají Ústavní soud tak, jak je mu občas vyčítáno, že je vnímán: politicky a jako politickou instituci respektive třetí komoru parlamentu. I tuto debatu Ústavní soud svým nálezem, kterým zrušil některé části zákona o EET, znovu rozvířil. Zatímco někteří právníci a advokáti hodnotí nález jako politický a politické rozhodnutí nahrazující, jiní se k textu a zejména k disentu pěti ústavních soudců veřejně přihlašují.

Jde převážně o reakce právníků na text disentního stanoviska, který od pátku koluje na sociálních sítích. Disentující soudci v něm vysvětlují, proč má být elektronická evidence tržeb zcela zrušena. Podle soudců EET mimo jiné zcela prolamuje důvěrnost a závazek mlčenlivosti mezi pacientem a lékařem nebo advokátem a jeho klientem. Tato výhrada však není jejich výhradou hlavní.

Dotační stát a korporativismus v rozporu s demokracií

Protože je disentní stanovisko ústavních soudců Vojtěcha Šimíčka, Jaromíra Jirsy, Tomáše Lichovníka, Kateřiny Šimáčkové a Davida Uhlíře z hlediska současných kritérií pro zveřejňování ve všeobecných médiích dlouhý text, kdosi ho zkrátil a vyňal z něho to, co považoval za nejdůležitější. V této nové podobě nyní disent koluje.

Jak vyplývá z části disentu, který si lidé navzájem předávají, je pro tyto občany stejně jako pro soudce hlavní výhrada k zákonu a současně největší hodnota svoboda a stát jako společenství nezávislých a ekonomicky silných lidí jako sama podstata demokracie. Negativně tito lidé naopak vnímají korporativní (fašistický – pozn. autorky), velkopodnikatelský a dotační stát, tak jak před ním v disentu varuje pět ústavních soudců.

Část disentu pěti Ústavních soudců, kterou si lidé předávají prostřednictvím sociálních sítí:

„Úkolem Ústavního soudu v rámci následného přezkumu je pak zvážit, zda není namístě již ,zmáčknout knoflík´. Máme totiž za to, že ne vždy je daňová disciplína tou největší hodnotou (legitimním cílem). Někdy by zájem na ní měl poněkud ustoupit tomu, aby byla zachována silná vrstva aktivních, tvořivých, sebevědomých a odvážných lidí, kteří v podnikání riskují svou existenci, místo aby se nechali zaměstnat. A těmto lidem, především těm drobnějším mezi nimi, tedy lidem s obratem (což není totéž co zisk) např. v jednotkách milionů korun ročně, by stát měl administrativu spojenou s podnikáním co nejvíc ulehčit, a to i za cenu menšího daňového výnosu (který je zde tak jako tak marginální). Ekonomika totiž bude robustní a přežije těžké časy lépe právě tehdy, bude-li v ní dostatečná diverzita a soběstačná, na pomoci ze společného nezávislá podnikatelská vrstva zůstane i v ,okrajových´ oblastech (hospody a jiné provozovny v malých obcích, malí samostatní živnostníci, podnikající důchodci, studenti atd.). Pro řadu právě těchto lidí je však EET tou příslovečnou ,poslední kapkou´, která je vyžene z podnikání, případně je nažene do ,šedé ekonomiky´, což uvolní cestu jejich velkým konkurentům směrem ke korporativnímu, velkopodnikatelskému a dotačnímu státu. Vzniká tak malá hyperbohatá elita, a dále pak jen hůře či lépe placení zaměstnanci. Můžeme se tak dostat do rozporu s materiální podstatou demokracie – ta je totiž možná jen ve společnosti tvořené z podstatné části vrstvou skutečně svobodných, nezávislých lidí.“

Celé znění disentního stanoviska pěti ústavních soudců je zařazeno na konec nálezu, který je k dispozici zde.

Irena Válová