Přestože jde o jasné porušení Trestního řádu a ústavního práva na obhajobu, poslal vyšetřovatel případu soudce Jana Kozáka protizákonně část jeho výpovědi svědkyni. Tu navíc vyslechl pouze před sdělením obvinění, a porušil tím právo obhajoby. Vyplývá to z informací České justice. Výpověď přitom měla podpořit Kozákovy argumenty, že se ve své kauze ničeho nezákonného nedopustil. Kvůli takovému postupu podal jeho obhájce podnět Generální inspekci bezpečnostních sborů a dozorovému státnímu zástupci.

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) soudce brněnského krajského soudu Jana Kozáka dočasně zprostil funkce letos v létě. Policie v polovině června soudce začala trestně stíhat a podezřívá ho ze zneužití pravomoci.

Koncem listopadu podal advokát obviněného soudce Jana Kozáka Jaroslav Brož podnět GIBS na postup vyšetřovatele brněnské expozitury Národní centrály pro boj s organizovaným zločinem a korupcí (NCOZ) podplukovníka Dalimíra Preisse a zároveň podnět dozorovému státnímu zástupci. Důvodem podle zjištění České justice je skutečnost, že Preiss měl okopírovat část výpovědi obviněného. Tato část výpovědi se týkala pochybení vedoucí podatelny Krajského soudu v Brně Hany Zábršové, která měla podle zjištění obhajoby nenávratně ztratit jedno podání v insolvenčním případu R. Čechmánka. Zmíněná informace měla potvrdit Kozákovu obhajobu, že se na KS v Brně v podatelně ztrácely různé dokumenty a podání.

Náhodný nález

Na skutečnost se zmizelým podáním přišel náhodou Kozákův obhájce při prohlídce spisu. Namísto toho, aby k výpovědi Zábršovou řádně vyslechl, tuto část výpovědi jí přeposlal policista Preiss emailem, aniž by to mělo jakoukoliv oporu v trestním řádu, a tedy zmařil důkaz navržený obhajobou.
Jmenovaná byla vyslechnuta pouze ještě před sdělením obvinění, ačkoliv se nejednalo o neodkladný úkon a je takto zkráceno právo obhajoby. Email nalezla obhajoba ve spisu, aniž by ovšem byl email „žurnalizován“, tedy uveden v přehledu spisového materiálu.

Mohlo by vás zajímat

Stížnost na postup policejního orgánu podal obhájce i dozorovému státnímu zástupci VSZ v Olomouci. Nad toto pochybení si obhájce stěžuje i na to, že policejní orgán se nevyjádřil, tedy nezamítl je, ani je nepřipustil, k celkem třem navrženým důkazům obhajoby, které se týkají pochybení podatelny KS v Brně, kdy došlo ke ztrátě podání v rámci různých případů, vedených u KS v Brně, ačkoliv se jedná o zcela zásadní zjištění, které zpochybňuje celou verzi obvinění, jak namítá obhajoba.

Jak policista Preiss, tak GIBS se k podání podnětu odmítli vyjádřit. Preiss na telefonický dotaz odmítl odpovědět, s tím, že to nebude komentovat. „K Vámi dotazované věci v současné době nejsou k dispozici žádné informace,“ odpověděla tisková mluvčí GIBS Radka Sandorová. Kozák České justici podání podnětu potvrdil, s tím, že věc nebude dále komentovat.

Ústavní stížnost

Údajnou trestnou činnost soudce Kozáka spatřuje brněnská expozitura Národní centrály pro boj s organizovaným zločinem a korupcí, ve stejné věci, pro kterou na soudce Kozáka podal předseda Krajského soudu v Brně Milan Bořek opožděně návrh na kárnou žalobu a kterou opakovaně podal ministr spravedlnosti. V této věci byla podána ústavní stížnost. Kozák měl totiž podle informací České justice už v září minulého roku zjistit v jím vedeném insolvenčním spise přihlášku do řízení o oddlužení fyzické osoby, které vedla jeho kolegyně soudkyně Hana Hrstková. O celé věci učinil úřední záznam, a věc předal příslušnému soudnímu oddělení.
Učinil tak však chybným způsobem, který záhy napravil a o celé věci obratem informoval místopředsedy soudu, kteří s ním celou věc měli projednat. Na policii byl v této věci podle zjištění Kozák poprvé podávat vysvětlení 21. března tohoto roku, a tak je zarážející, s jakým časovým odstupem se celá věc řeší. Stejně tak budí rozpaky i to, že se věcí zabývá elitní policejní útvar a dozor provádí VSZ v Olomouci, ačkoliv se jedná o možnou škodu v řádu desítek, maximálně stovek tisíc korun.

Dušan Šrámek