Zavedení jednokolové volby do Senátu tzv. australského typu, kdy voliči udělují kandidátům preferenční hlasy, by bylo vhodné řešení, které by zachovalo současný charakter volební soutěže do Senátu a zároveň by řešilo nízkou účast voličů ve druhém kole voleb. Myslí si to ústavní právníci Marek Antoš a Jan Kysela. Zavedení jednokolového systému navrhuje nová vláda v programovém prohlášení, nespecifikuje však konkrétní provedení.
Dosud se do horní komory Parlamentu volí ve dvou kolech, pokud některý kandidát nezíská nadpoloviční většinu hned v kole prvním. Jednokolový systém nedávno podpořili senátoři z ústavní komise, kromě vyřešení nízké účasti si od něj slibují i zlevnění voleb.
Podle australského vzoru lidé nevybírají jediného adepta na senátora, ale stanoví pořadí uchazečů podle svých preferencí a na základě požadavku absolutní většiny se preference přerozdělí.
Právníci naopak nedoporučují jednokolovou volbu britského typu, kdy je vítězem kandidát s nejvíce hlasy. „Jednokolový systém britského typu bych nedoporučoval, protože v systému více stran, který je v České republice, může vést k relativně náhodným výsledkům, které neodrážejí vůli většiny společnosti, ale jen vůli největší menšiny,“ řekl Antoš. Podle Kysely navíc v tomto druhu systému dochází k vysokému propadu hlasů.
Noví ministři si dali za cíl také zavedení korespondenčního hlasování. Podle ústavních expertů by bylo užitečné zejména pro voliče ze zahraničí, kteří se nyní musí dostavit na české konzuláty a ambasády. Podle Kysely je však problém například v zajištění tajnosti hlasování. „Zřejmě by bylo třeba užít zdvojenou obálku, podle první se pozná volič, druhá, vložená, se umístí do volební urny,“ řekl právník.
Pokud by se korespondenční hlasování týkalo i voličů na území České republiky, bylo by s ním podle Antoše spojeno zvýšené riziko nakupování hlasů. „Bylo by proto vhodné k tomu přihlédnout a zavést ho buď jen pro voliče pobývající v zahraničí, což je model, který se v řadě zemí používá, nebo ho alespoň dovolit pouze v některých typech voleb, které probíhají celostátně, takže není tak snadné ovlivnit výsledek kupčením s hlasy,“ uvedl Antoš.
Nová vláda chce také zrušit místní příslušnost pro vydávání voličských průkazů. „Zrušení místní příslušnosti pro vydávání voličských průkazů je možné uvítat jako mezikrok k definitivnímu řešení, kterým by podle mne mělo být zavedení celostátních voličských seznamů a jejich elektronizace, což by voličům umožnilo hlasovat v kterékoliv volební místnosti i bez toho, že by museli žádat o voličský průkaz,“ dodal Antoš.
(čtk)
