Nová vláda premiéra Andreje Babiše jedná o programovém prohlášení, které se bude snažit naplňovat. Zeptali jsme se zástupců měst a obcí, co by v programovém prohlášení vlády uvítali. Nejlepší by bylo, kdyby se stát přestal míchat do výkonu samosprávy a s obcemi jednal jako s partnery.
Programové prohlášení vlády je něco jako seznam úkolů, které chce nová vláda ve svém funkčním období prosadit, či snažit se prosadit. Někdy se do něj dostanou i věci, které jsou naprosto utopické, jindy jde jen o prosaditelné věci. Každopádně politologové, opozice, novináři i někteří voliči na konci volebního období hodnotí úspěšnost vlády i podle toho, co z programového prohlášení se jí podařilo prosadit.
Některé informace o bodech nové vlády již prosákly na veřejnost, některé ne. Zajímalo nás tedy, co by uvítali lidé z praxe, kteří ve městech, obcích a městských částech řeší denně dopady státních nařízení. Radní pro sociální oblast Prahy 5 Petr Lachnit by rád viděl v programovém prohlášení nové vlády slib co nejrychlejšího schválení „velké“ novely zákona o sociálních službách, která by vytvořila legislativní rámec zásadního zlepšení činnosti na úseku sociálních služeb. „Uvítal bych také urychlené předložení koncepce dlouhodobého financování sociálních služeb (zejména s ohledem na rozdíly v tzv. sociálně zdravotním rozhraní), tak aby byla odstraněna stávající nejistota poskytovatelů těchto služeb,“ řekl Lachnit.
Miroslav Andrt, místostarosta Města Štětí vidí zásadní nedotaženost v tom, že dosud nebyl přijat zákon o sociálním bydlení a zpřehledněna další související legislativa. „Zejména již více jak 10 let nebyly aktualizovány a nevyužívají se cenové mapy nájemného (kompetence MMR), na základě nichž by se zastropovala výše vyplácených sociálních dávek na bydlení soukromým subjektům a omezil tak obchod s chudobou – s tím souvisí sjednocení dávek typu „příspěvek na bydlení“ a „doplatek na bydlení“ a větší kontrola nad opodstatněností jejich vyplácení,“ míní Andrt. Podle něj přetrvává problém práce „na černo“, což je do značné míry způsobeno vysokou mírou zadlužení řady občanů respektive, je na ně uvalena řada exekucí, které musí přednostně umořovat a stávající nastavení systému je nemotivuje legálně pracovat, protože jim reálně zůstane měně financí, když pracují, než když jsou na dávkách – měla by se tudíž zvýšit částka čisté mzdy, na kterou exekutor nedosáhne; a dále zjednodušit a urychlit podmínky osobního bankrotu tak, aby se více lidí dokázalo vrátit do „normálního života“. „Souvisí s tím i sjednocení podmínek pro fungování exekutorů (sloučení exekučního řízení) i zjednodušení administrativní zátěže pro zaměstnavatele vyplývající pro ně v případu, že zaměstnají pracovníka, s nímž jsou vedena exekuční řízení (raději pak nikoho takového nezaměstnávají). Třetí problém související se sociální situací zdejších obyvatel spočívá v tom, že i v době ekonomické konjunktury zůstává významný podíl dlouhodobě nezaměstnaných a prakticky nezaměstnatelných osob – zde především sledujeme nešvar, kdy třeba i zaměstnáme dlouhodobě nezaměstnaného, ten se cca za týden „hodí marod“ s tím, že má problém se zády – nemůže skoro nic vykonávat, nemůže stát, nemůže sedět. Takto vydrží na nemocenské aspoň rok a pak může být opět zařazen do evidence úřadu práce a pobírá podporu v nezaměstnanosti – bylo by v té souvislosti vhodné provádět nějaké nezávislé přezkoumání zdravotního stavu lékařskou komisí, která by zdravotní stav konkrétní osoby objektivně posoudila (např. lékaři z jiného regionu, aby nebyly předmětem vyhrožování a vydírání dotčených osob),“ míní místostarosta Štětí, z jehož názorů je vidět, že město, které spoluvede je v jednom z krajů nejvíce postižených nízkými příjmy a nezaměstnaností tedy Ústeckém kraji.
Novela zákona o evidenci obyvatel i povinnost uvádět skutečné bydliště
Podle něj by si novelu vyžadoval zákon o evidenci obyvatel, který by měl za povinnost ohlašovat skutečné místo bydliště tak, aby na radnicích nebyly evidovány stovky lidí tak, jako je tomu nyní, protože jim třeba vlastník bytu neumožní trvalý pobyt přihlásit, nebo se vyhýbají přijímání korespondence apod. „Nechť na radnici zůstanou evidováni pouze ti, kdo skutečně nemají kde bydlet (skuteční bezdomovci) – současný stav je v tomto ohledu neudržitelný a nese s sebou řadu komplikací (např. v případě krizových situací – povodně apod. – dnes naprosto nekoresponduje pobyt lidí podle evidence a komplikuje to evakuační plány apod.,“ říká Andrt.
Dotažena by měla být i reforma veřejné správy a definitivně rozhodnout, jaký osud čeká obce tzv. II. typu, tj. obce s pověřeným obecním úřadem. „Je otázkou, která se týká všech starostů, jestli se tato forma zruší a bude některým dnešním „dvojkám“ umožněno stát se obcí s rozšířenou působností nebo zda o další kompetence přijdou – např. vydávání občanských průkazů a pasů by mohlo být zajištěno právě na obcích II. typu, jelikož se tím výrazně přiblíží výkon státní správy občanům a nebudou muset několikrát jezdit do vzdálených měst,“ dodává Andrt.
Obce nejsou filiálkou státu, ale samosprávným celkem
Drago Sukalovský, starosta Kuřimi na jižní Moravě by nejvíce přivítal, kdyby si vláda a parlament konečně uvědomily, že obce jsou nikoliv filiálkou státního úřadu, ale výsostným samosprávným celkem a podle toho také k tvorbě zákonů, které ovlivňují činnost obcí, přistupovaly. „Skvělé by bylo, kdyby se v programovém prohlášení nové vlády objevil závazek, že nové zákony upravující činnost samospráv nebo se této oblasti týkající nebude nějakou dobu přijímat téměř žádné a stávající podrobí zevrubné revizi ve spolupráci se zástupci samospráv. Začít může revizí zákona o DPH (institut kontrolních hlášení je zvláště pro obce naprosto nesmyslný), pokračovat třeba zákonem o ochraně osobních údajů (já vím, zase ta EU) a skončit třeba vyhláškou č. 383/2009 Sb., o tzv. účtování PAP,“ říká Sukalovský.
Podle něj by měla vláda v ostatních oblastech okamžitě přidat obcím na příspěvku za výkon státní správy a vůbec peníze na jejich činnost, jež jsou, i přes poslední zvýšení podílu obcí v zákoně o rozpočtovém určení daní, stále nízké. „Osobně bych velmi přivítal takovou novelu stavebního zákona, která by konečně řešila nekonečné možnosti ekoteroristických spolků obstruovat v procesu přípravy staveb a zcela jistě speciální zákon o liniových stavbách či alespoň o stavbách dálnic a také takovou úpravu, která zjednoduší odstraňování černých staveb,“ míní Drago Sukalovský.
Podle náměstka pražské primátorky Petra Dolínka potřebuje samospráva celou řadu nových zákonů. „Například nám chybí zákon o dostupném bydlení, který by otevřel prostor k rozvoji především nájemního bydlení ve městech. Náklady na bydlení jsou pro české domácnosti velmi vysoké a tento zákon by mohl pomoci je snížit. Podobně bychom potřebovali schválit zákon, který by urychlil vykupování pozemků pod liniovými stavbami. Legislativa již byla projednávána, ale bohužel neprošla. Podobně aktuální podoba stavebního zákona se ukazuje jako nedokonalá a měli bychom zahájit debatu, jestli v něm neudělat změny, které by stavební řízení zjednodušili. Velkým tématem, jak třeba ukazuje současná situace kolem služeb jako je Uber nebo Airbnb, bude přijetí moderní legislativy, která by ošetřovala celou oblast sdílené ekonomiky,“ řekl Dolinek s tím, že její rozvoj podporuje, protože přináší nové služby a možnosti pro obyvatele měst a obcí. „Nicméně nám chybí odpovídající právní předpisy, které by zajistili, že sdílená ekonomika bude taky férová,“ dodal Dolinek.
Samostatnou kapitolou je podle něj digitalizace, Průmysl 4.0. a robotizace. „Pokud chceme plně využít potenciál nových technologií, tak budeme potřebovat přizpůsobit naši legislativu v řadě oblastí. Důležité bude především to, aby změny, které s sebou tento proces přinese, byly přínosem pro všechny, pro zaměstnance, malé a střední podnikatele, nejen pro vyvolené a pro velké firmy. Z pohledu měst a obcí bude také důležité, aby udrželi krok v tomto rychle se měnícím technologickém prostředí, což považuji také za jeden z úkolů nové vlády, aby jim s tím pomohla,“ doplnil Dolínek.
Ještě nedávno poslanec Herbert Pavera, který je zkušeným starostou, by uvítal, aby se Zákon o střetu zájmu nevztahoval na členy rady obce, protože tam nebude chtít nikdo v budoucnu pracovat. „Pokud se týká novely Zákona o rozpočtovém určení daní – obce a města ví nejlépe, kam investovat peníze. S tím souvisí i rušení některých zbytečných dotačních titulů a zbytečné byrokracie. Stát by neměl obcím a městům nařizovat, kolik mají mít sociálních bytů. Obce a města vědí, jak řešit problematiku sociálních bytů,“ míní Pavera. Podle nějž by měl stát maximálně snížit byrokracii a více sdílet data mezi jednotlivými ministerstvy. Obce a města by nemusela posílat několik tabulek s daty na různá ministerstva. I tak by nám řešením výše uvedených problematik stát ulevil,“ dodává Herbert Pavera.
Jiří Reichl
