Senátoři se obracejí na ÚS, majetková přiznání mohou paralyzovat radnice

Povinnost místních politiků, kteří musejí zveřejňovat svůj majetek, by mohla paralyzovat radnice. Schopných zájemců o místa ve vedení obcí totiž ubude. Senátoři ze všech frakcí se kvůli tomu obrátili na Ústavní soud, oznámili dnes předsedové senátorských klubů ČSSD, KDU-ČSL, ODS a STAN. Návrh podepsalo 43 senátorů včetně předsedkyně klubu ANO Zdeňky Hamousové, tedy více než polovina členů horní komory.

Návrh se týká povinnosti veřejných funkcionářů zveřejňovat veškerý majetek včetně údajů o společném jmění manželů a manželek nebo společníků ve firmách. Senátoři v tom vidí – podobně jako Svaz měst a obcí, Sdružení místních samospráv nebo Spolek pro obnovu venkova – zásah do soukromí osob, jichž se zákon netýká. Zákon nerespektuje práva třetích osob, uvedl předseda senátorů ODS Miloš Vystrčil.

Předseda senátorů ČSSD Petr Vícha uvedl, že Senátu se při schvalování zákona o střetu zájmů podařilo pouze devítiměsíční odklad pro přiznání komunálních politiků, jejich rozsah se ale nezměnil. Ministerstvo spravedlnosti podle Víchy navíc metodiku pro podávání přiznání dopracovávalo na poslední chvíli.

Poukázal na to i předseda senátorů STAN Jan Horník, kterému vadilo, že registr přiznání bude přístupný komukoli bez omezení. „Registr je akorát příležitost pro zloděje, půjdou najisto,“ přidal se předseda senátorů KDU-ČSL Petr Šilar.

Souběžně s podnětem k Ústavnímu soudu byla podle něj Sněmovně nabídnuta novela, podle níž by přiznání nemuseli podávat neuvolnění představitelé obcí, kteří za svou práci dostávají symbolickou odměnu. „Novela byla předána poslancům, aby i poslanci pochopili, že to skutečně byl paskvil,“ uvedl Šilar.

Mohlo by vás zajímat

Tabulkové platy a neflexibilní pracovní doba. Mladí lidé se do státní správy nehrnou

Návrh byl podle Horníka podán k Ústavnímu soudu na konci listopadu kvůli tomu, aby komunálním politikům za nedodržení povinnosti zatím nehrozila sankce až 50.000 korun.

Současná verze zákona o střetu zájmů byla přijata počátkem roku, kvůli úpravě pravidel pro podnikající členy vlády získala označení „lex Babiš“. Kvůli tomu normu už v únoru napadl u Ústavního soudu také prezident Miloš Zeman.