Skupina poslanců za ODS navrhuje novelizovat zákon o zajišťování obrany ČR a rozšířit ho o dvě ustanovení, podle kterých by byla vláda povinna vždy jedenou za čtyři roky vyhodnotit stav obrany, ozbrojených sil i jejich financování. Kromě toho návrh obsahuje závazek, že stát vyčlení na obranu v každém státním rozpočtu minimálně 2% HDP předešlého roku.  Poslanci zdůvodňují návrh bezpečnostní situací a faktem, že vláda ignoruje závazek vydávat peníze na obranu. ODS navrhuje odsouhlasení už v prvním čtení.

Návrh vznikl z poslanecké iniciativy členů poslaneckého klubu ODS, kteří jsou pod ním podepsáni v čele s Janou Černochovou a Zbyňkem Stanjurou. Předložen byl už 1. prosince 2017, o šest dní později požádal ministr pro legislativu a lidská práva Jan Chvojka (ČSSD) o stanoviska ve zkráceném procesu do 14. prosince 2017. Poslanci totiž navrhují, aby byl návrh zařazen do režimu zrychleného projednání. „Navrhovatel navrhuje sněmovně projednání zákona se souhlasem v prvním čtení podle §90 jednacího řádu poslanecké sněmovny,“ stojí u návrhu poslanců.

Podle předmětného ustanovení jednacího řádu sněmovny navrhovatel může, současně s návrhem zákona, navrhnout Sněmovně, aby s návrhem zákona vyslovila souhlas již v prvém čtení. „Odůvodnění takového návrhu musí být uvedeno v důvodové zprávě. V případě, že důvodem je provedení závazků vyplývajících ze smluv, kterými je Česká republika vázána, předloží předkladatel k návrhu český překlad úplného znění těch právních norem, které mají být provedeny,“ uvádí se v jednacím řádu. Podle jednacího řádu nelze k takovému návrhu přidávat pozměňovací návrhy.

Vláda ignoruje výdaje na obranu, neplní vlastní smlouvu

Jak vyplývá z textu odůvodnění, poslanci ODS sebrali jako téma ze stolu následkem faktu, že vláda ČSSD, ANO11 a KDU-ČSL ignorovala svůj vlastní závazek zvýšit výdaje na obranu, a to přesto, že ANO11 ovládalo ministerstvo obrany.  „Dílčím řešením nedostatečné úrovně obranných výdajů České republiky byla v minulém volebním období „Smlouva koaličních stran o zajištění obrany České republiky“ ze dne 2. 9. 2014, podle níž měly obranné výdaje dosáhnout do doku 2020 úrovně 1,4 % HDP a do roku 2025 neklesnout pod tuto hodnotu. Tato smlouva však nebyla dosud plněna a v současnosti, i přes četné politické deklarace, žádný jiný závazek k narovnání obranných výdajů neexistuje,“ upozorňují poslanci ODS na neplnění vlastních závazků vlády, které jsou současně závazky mezinárodními.

Mohlo by vás zajímat

Osud tohoto návrhu proto může ukázat, jak to opakovaně i nově zvolení poslanci ve skutečnosti s bezpečností a obranou České republiky myslí. K plnění závazku financovat NATO nejméně 2% HDP vyzval letos nový prezident USA. Vláda ČSSD, ANO11 a KDU-ČSL se navíc prostřednictvím premiéra Sobotky ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) a ministra obrany Martina Stropnického (ANO11), který se má nově stát ministrem zahraničí zavázala k účasti na projektu evropské armády PESCO, jak Česká justice informovala.

Podle dosavadní praxe neměly poslanecké návrhy a už vůbec ne návrhy opozičních poslanců ve sněmovně šanci. Většina ze 125 nových poslanců ve sněmovně však ústy svých stran prohlašovala, že chtějí věci dělat jinak.

ČR řeční, ale peníze na bezpečnost nevydává

Návrh ODS k oběma závazkům – jak o smlouvě o Alianci, tak i ke smlouvě o EU odkazuje. Česká republika  podle odůvodnění návrhu opakovaně prohlašuje, že závazek splní, ale nikdy tak neučiní. „Dosavadní znění ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ani jeho prováděcích jiných právních předpisů včetně zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, jehož doplnění se tímto návrhem navrhuje, nezakotvuje do českého právního řádu doporučení Organizace Severoatlantické smlouvy (dále jen Aliance) vydávat minimálně 2 % hrubého domácího produktu  na zajištění obrany státu a potažmo tak kolektivní obrany všech členských států Aliance.“

Česká republika opakovaně deklaruje v rámci summitů Aliance svůj závazek k zajištění takové míry výdajů na obranu státu, přesto této úrovně stále nedosahuje, uvádí se doslova v návrhu. Proto dospěli poslanci k rozhodnutí navrhnout závazek uzákonit:  „Ačkoliv Česká republika disponuje řadou zákonů, které mají upravovat zajištění bezpečnosti a obrany státu, neobsahuje doposud žádný zákon úpravu toho, co je primárním předpokladem pro takové zajištění bezpečnosti a obrany, a sice určení výše a způsobu jejího financování,“ uvádí v odůvodnění návrhu poslanci.

Výdaje na obranu země vláda naopak snižuje

Podle jejich zdůvodnění navrhovaná právní úprava reflektuje zejména aktuální vývoj bezpečnostní situace, který bude klást zvýšené požadavky na budoucí schopnosti ozbrojených sil České republiky, které stagnují:  „Jejich rozvoj však byl v důsledku výrazných rozpočtových restrikcí v posledních letech vážně zpomalen, což se projevilo zejména výrazným poklesem podílu výdajů na nákup a modernizaci výzbroje. Z tohoto pohledu například Česká republika zaujímá se svými cca 8 % (oproti doporučeným 20 %) jednu z nejhorších pozic v rámci Aliance. O postupném snižování výdajů na obranu České republiky svědčí například i fakt, že v roce 2006 činily tyto výdaje cca 55,3 mld. Kč (tj. 1,72 % HDP, resp. 5,4 % celkových výdajů státního rozpočtu), zatímco v roce 2016 činily výdaje pouhých cca 45,7 mld. Kč (0,97 % HDP, resp. 3,7 % celkových výdajů). Přesto, že k podobnému trendu docházelo i u většiny aliančních partnerů, je Česká republika hluboko pod současným průměrem evropských členských zemí NATO, který činí cca 1,4 % HDP. Je rovněž skutečností, že vzhledem ke zhoršující se bezpečnostní situaci řada členských zemí vykazuje v obranných výdajích poměrně výrazný nárůst,“ odůvodňuje skupina poslanců z ODS svůj aktuální návrh.

Z tohoto důvodu navrhuje skupina uvedených poslanců  doplnit § 5 – povinnosti vlády v zákonu 222/1999 o zajišťování obrany České republiky o tato dvě ustanovení:
l) vždy nejpozději každé čtyři roky vyhodnocuje stav zajištění obranných potřeb státu a mezinárodních závazků o společné obraně a stanoví pokyny pro výstavbu, přípravu a použití ozbrojených sil a s nimi související výdaje státního rozpočtu na desetileté plánovací období; pokyny pro výstavbu, přípravu a použití ozbrojených sil a s nimi související výdaje státního rozpočtu na desetileté období předkládá vláda k projednání Parlamentu,
m) k financování obranných potřeb státu a mezinárodních závazků o společné obraně vyčlení každoročně ve státním rozpočtu výdaje ve výši ne menší než 2 % hrubého domácího produktu předchozího roku.“

Irena Válová