Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) jako jednu z chystaných novinek své vlády uvedl zřízení pozice vládního zmocněnce pro IT. Měl by se jím stát Vladimír Dzurilla ze Státní pokladny centra sdílených služeb.
Ředitel Státní pokladny centra sdílených služeb (SPCSS) Ing. Vladimía Dzurilla, Dip Mgmt, by se měl stát novým vládním koordinátorem pro ICT. Plánuje to designovaný premiér Andrej Babiš (ANO). V květnu 2016 jej jmenoval šéfem tohoto státního podniku, který vznikl k 1. lednu 2015 a jeho úkolem je mimo jiné koordinovat IT služby pro celý resort financí a provozovat bezpečné státní datové centrum. Předtím Dzurilla pracoval dva roky na ministerstvu financí, v ČMSS jako mamagement consultant a ještě předtím v O2, Accenture.
Babiš argumentuje tím, že IT sektorem protečou miliardy korun ročně a většina státních systémů spolu neumí komunikovat. Vadí mu, že většina výběrových řízení je v tzv. jednacím řízení bez uveřejnění a že každé ministerstvo je obsazeno nějakou IT firmou, která svého „chlebodárce“ zamyká do technologické závislosti na svých řešeních – tzv. „vendor lock-in“.
„Takže tam jde o to, abysme skutečně dělali tu digitalizaci a ten cíl je, aby lidi perspektivně nechodili na úřady. Aby ten techničák nebo řidičák nebo občanku nebo pas nebo živnosťák si objednám z domu přes počítač a přijde mi to poštou. Já jsem přes léto si vyřizoval novou občanku, protože jsem se ženil, jak je známo, byl jsem třikrát na úřadě, vždycky tam byla řada v létě, ano. Takže toto my chceme udělat. Pro živnostníky, pro podnikatele, pro občany minimalizovat byrokracii, jo. A to je ten plán digitalizace. Každý o tom mluvil v parlamentě, tak jsem zvědav na kolegy, jak to budou podporovat tenhle, tenhle projekt,“ řekl Babiš v páteční Dvacítce Radiožurnálu.
Roli nového vládního koordinátora pro ICT vítá Pirátská strana, která měla ve volebním programu hodně bodů týkajících se státních IT systémů. „IT v ČR potřebuje, aby se o něj staralo jedno místo. Toto místo musí vést lidi s přehledem v problematice a s praktickými zkušenostmi, za kterými stojí konkrétní výsledky,“ napsal předseda podvýboru poslanecké sněmovny pro IT a E-government, Pirát Ondřej Profant. Podotkl, že Vladimíra Dzurillu příliš nezná. „Seznámím se s jeho prací, abych si mohl uvtořit názor,“ dodal Profant. Perličkou je, že ve výběrové komisi na post ředitele SPCSS byl předseda pirátů Ivan Bartoš.
Podle zjištění Ekonomického deníku má v ICT businessu Dzurilla velmi dobré jméno vzhledem k tomu, co už v ICT sektoru vykonal a jak je schopen komunikovat s lidmi zastávajícími odlišný názor. „Velmi dobře komunikačně vybaven, schopen si získávat spojence, je za ním vidět kvalitní manažerská práce, …,“ zní hodnocení navrhovaného kandidáta. Jedním dechem však zástupci firem, které nechtějí být jmenovány, dodávají, že vládní koordinátor musí mít podporu premiéra a také vliv na ostatní členy vlády.
Nezávislý IT konzultant Rostislav Kocman, který působí v ISP Allianci a Výboru nezávislého ICT průmyslu míní, že když už máme koordinátora digitální agendy jehož ustanovení provázela řada protestů (psali jsme například v textu „Digitální zmocněnec“ pod palbou kritiky) a budeme mít vládního zmocněnce pro ICT, oba bez reálných pravomocí, tak by stálo uvažovat o zřízení ministerské funkce pro digitální agendu (ministerstvo informatiky měli v programu Piráti – pozn. red.) „Ideálně přímo pod Úřadem vlády, protože pořád půjde o koordinační roli, ale je k ní třeba dodat silnou exekutivní pravomoc. Digitální agenda je úzce propojena s evropskými agendami a proto mi dává větší smysl zřízení spíše této funkce pod ÚV než zřizování dalšího ministerstva, které by se pravděpodobně odklonilo od koordinační role do budování vlastní agendy a uzavírání se do sebe, což je v přímém rozporu s tím, co je potřeba,“ uvedl Kocman.
„K panu Dzurillovi – osobně jej neznám, proto můžu komentovat pouze činnost SPCSS, která má v oboru dobré renomé, nemá za sebou žádné viditelné skandály, což je u státních ICT projektů spíše výjimka, takže se můžu domnívat, že jde o vhodnou osobu na tuto pozici. Pokud je rolí vládního zmocněnce pro ICT koordinovat a „řídit“ státní ICT projekty, potom nelze nic namítat, protože tady nějaká koordinace a řízení chybí, ale pokud má vládní zmocněnec pro ICT pomoci expanzi státních podniků či státem vlastněných akciových společností na úkor komerčního sektoru, prostřednictvím veřejných financí, tak potom to vnímám jako problém,“ dodal Kocman.
Toho se podle Dzurilly (který se ozval po zveřejnění článku – pozn. red) nemusí IT sektor obávat. „Chceme dát jasné kompetence státním podnikům, které se zabývají IT oblastí jako je NAKIT, CENDIS ministerstva dopravy a mnou řízená organizace, co od nich budeme vyžadovat a co budou zajišťovat,“ řekl Ekonomickému deníku Dzurilla.
„K funkci vládního zmocněnce pro IT a digitalizaci zatím nemáme bližší informace. Není jasné, jaká bude jeho pozice vůči funkci digitálního zmocněnce, předpokládáme, že o tom bude online byznys brzy informován,“ uvedla mluvčí Sdružení pro internetový rozvoj Tereza Tůmová. Zároveň sdělila, že se k osobě Vladimíra Dzurilly nebude sdružení vyjadřovat.
Stejný postoj zaujala také společnost CETIN (Česká telekomunikační infrastruktura), která je velkým hráčem v oblasti internetového připojení. „Možné vytvoření postu vládního zmocněnce pro ICT je politickou otázkou. Společnost CETIN se k politickým otázkám nevyjadřuje,“ uvedla mluvčí Tereza Gáliková.
Současná koordinace ICT zakázek je především na Odboru hlavního architekta e-Governmentu, který je zřízen pod ministerstvem vnitra a schvaluje připravované IT projekty nad 30 milionů korun ve státní správě. Podle Štěpána Kabátka z Nejvyššího kontrolního úřadu, je v České republice nyní celkem registrováno 6.686 informačních systémů veřejné správy, jejichž celkové pořizovací náklady byly 134,5 miliardy korun a roční provozní náklady stojí 24,3 miliard. To zhruba odpovídá částce, která je ročně ze státního rozpočtu vynakládána na podporu obnovitelných zdrojů energie.
Jiří Reichl
