Justici by podle kandidáta na prezidenta a bývalého předsedy Akademie věd Jiřího Drahoše prospělo větší oddělení od moci výkonné. Byl by tedy pro posílení samosprávy justice formou legislativního zakotvení Nejvyšší rady soudnictví. České justici také v rozhovoru řekl, že není stoupencem změn v naší Ústavě.
Jaké změny by potřebovala naše justice? V jaké je kondici?
Jedna tradiční bolest, zdá se, ustupuje: podle dostupných statistik se daří na řadě soudů řešení sporů zrychlovat. Nicméně jedna věc je zobecňující statistika a druhá věc je zkušenost konkrétního člověka s justicí. Z hlediska občana, který se u soudu domáhá svých práv, situace tak pozitivní zase být nemusí. Stále se totiž ještě u některých soudů kauzy řeší déle než by bylo vhodné, a pokud čekáte na spravedlnost, byť ve složitějším případě, třeba i 5 let, spokojený být se stavem justice prostě nemůžete.
Byl byste pro změny v Ústavě? Například pro zavedení obecného referenda?
Nejsem pro změny v Ústavě. Ostatně myslím, že ke stejnému závěru dospělo i velmi reprezentativní fórum právních odborníků, které se návrhy na změny zabývalo společně s ministrem pro legislativu v dosavadní vládě. U přímé demokracie záleží velmi na tom, čeho se rozhodování týká a jaká jsou pravidla po vyhlášení referenda a platnost výsledku. Jde-li o témata, která jsou ve společnosti dostatečně srozumitelná a sdělitelná – taková, jaká si všichni lidé vykládají víceméně stejně a mají o nich zhruba stejný objem informací – mohou být předmětem referend bez větších problémů. Ale třeba u záležitostí naší obrany a obdobných témat bych nedoporučoval hlasovat v referendu, to je odpovědností vlády, „velení“ země. Naše ústava dokonce správně zapovídá rozhodovat v referendu o základních právech a svobodách. Také velmi záleží na konkrétních parametrech pro hlasování a kvórech.
Využíval byste prezidentské veto?
Výjimečně. Prezident by neměl být „třetí“ komorou Parlamentu. Využil bych ji pouze po odborné konzultaci v mimořádných případech, pokud by hrozilo nějaké vážné poškození práv občanů apod.
Měl by mít prezident ve vztahu k soudcům pravomoc kárného žalobce? Jak často by měla být z jeho strany využívána?
Pravomoc podat návrh na zahájení kárného řízení by měly využívat zejména předsedové soudů či ministr spravedlnosti, neboť mají z povahy své funkce bezprostřední kontakt s agendou konkrétního soudce a možnost účinné kontroly jeho práce. Nicméně pokládám za možné toto oprávnění ponechat i prezidentu republiky, už jen z toho důvodu, že v jeho kompetenci je též soudce jmenovat. Přestože tato možnost nebyla, pokud vím, doposud ze strany prezidenta využívána, věřím, že má své opodstatnění, byť spíše v ojedinělých případech.
Scházel byste se se zástupci justice? Prezident Miloš Zeman byl kritizován, že například se státními zástupci diskutoval o kauze Čapí hnízdo.
Ano, myslím, že je správné udržovat kontakt s představiteli justice. Prezident by měl mít přehled o situaci v tomto zcela specificky významném sektoru. Pokud ale jde o témata našich hovorů, nepřijde mi příliš vhodné se zabývat konkrétními živými kauzami.
Mohlo by vás zajímat
Za to je Miloš Zeman některými zástupci justice také kritizován. Byl hodně aktivní i například v kauze exhejtmana Davida Ratha. Jak by se tedy prezident měl chovat při komentování jednotlivých kauz?
Měl by zachovávat maximální zdrženlivost. Připadá mi krajně nevhodné, pokud by se prezident vyjadřoval např. tím způsobem, že ta či ona kauza je iniciována na politickou objednávku.
Máte poradce pro oblast justice?
Mám kolem sebe několik přátel z řad advokátů či bývalých soudců, s jedním z nich konzultuji pravidelně, ostatní mi přímo poradce zatím nedělají.
Jak by měl vypadat kandidát na ústavního soudce?
Odborné znalosti jsou samozřejmostí, ale měl by to být především člověk zkušený, mravně bezúhonný, pokud možno nezatížený politickým angažmá. Považuji dosavadní rozhodování Ústavního soudu za jeden z nejúspěšnějších výdobytků polistopadového období a rozhodně bych nechtěl toto renomé poškodit nevhodnými návrhy.
Byl byste pro legislativní zakotvení Nejvyšší rady soudnictví?
Myslím obecně, že soudní samospráva by mohla být více oddělena od výkonné moci, aby fungování justice bylo více nezávislé na možných politických trendech a změnách, ke kterým přirozeně střídáním např. jednotlivých ministrů spravedlnosti musí docházet. Jsem tedy pro existenci vrcholného orgánu justice, který bude mít možnost rozhodovat nebo výrazně spolurozhodovat o věcech, které se efektivity fungování justice bezprostředně týkají, jako např. kolik bude soudců nebo administrativního personálu.
Měl by se změnit způsob výběru soudců nebo je současný stav vyhovující?
Ve způsobu výběru soudců vidím určité rezervy. Ať už se vybírají soudci z řad advokátů nebo osob již u soudu působících, stálo by za to posílit kvalitu a transparentnost vlastního procesu výběru. A jak jsem již zmínil, fungování vrcholného orgánu justice by i v tomto procesu výběru soudců mohlo hrát důležitou roli.
Eva Paseková
