Prezidentský kandidát Jiří Drahoš se obává toho, že výsledky voleb v České republice ovlivňují zahraniční tajné služby prostřednictvím dezinformací. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) ho dnes ráno ujistil, že hrozbou se zpravodajci zabývají. Podle Drahoše měla schůzka s předsedou vlády preventivní charakter. Upozornil na ruský vliv na volby v několika zemích. BIS uvedla, že žádné takové závažné informace nemá.
„Nemám žádný důvod pochybovat, že k ovlivňování voleb docházelo,“ řekl Drahoš i s odkazem na nedávné sněmovní volby. Podobný vliv očekává i v lednových prezidentských volbách. Vychází také z nedávno zveřejněné zprávy Bezpečnostní informační služby (BIS) za rok 2016. O zprávě BIS Česká justice informovala.
Stejný apel jako dnes na Sobotku vznese Drahoš i na příštího premiéra, kterým by měl prezident Miloš Zeman jmenovat 6. prosince Andreje Babiše (ANO). Servery a zdroje, které podle Drahoše šíří dezinformace, zveřejní Drahošova kancelář na svém webu.
Civilní kontrarozvědka v reakci uvedla, že nyní nemá žádné závažné informace o tom, že by cizí zpravodajské služby nezákonně ovlivňovaly volby v Česku včetně budoucích prezidentských. Rizika dezinformačních kampaní, která jsou podle BIS daní za demokracii, ale připouští. „Bezpečnostní informační služba se pochopitelně zabývá každým byť jen potenciálním ohrožením demokracie. V tuto chvíli nemáme k dispozici žádné relevantní informace o tom, že by došlo k nezákonnému ovlivňování parlamentních voleb ze strany cizích zpravodajských služeb. To samé platí pro volby prezidentské,“ stojí ve stanovisku ředitele BIS Michala Koudelky.
Podle zprávy BIS, zveřejněné v říjnu, loni v Česku vzrostla role a intenzita aktivit ruských tajných služeb, které získávaly hlavně citlivé informace z politické oblasti. Země také byla zasažena operacemi, které byly součástí kampaně proti cílům, jako jsou Ukrajina, EU či NATO. Při sbírání zpravodajských informací dominovala ruským zájmům politická rozvědka. Ruské tajné služby v zemi mají kvalitní síť kontaktů, které dál rozvíjejí, uvedla BIS.
V roce 2015 se BIS v souvislosti s ruskými tajnými službami zmiňovala hlavně o tom, že vedly hlavně informační válku související s ukrajinskou a syrskou krizí, snažily se oslabit informační potenciál země utajenou infiltrací do médií a internetu nebo masivní produkcí propagandy a dezinformací. Vloni hybridní kampaň pokračovala.
Nejvýznamnějším zdrojem rizika je podle zpravodajců nevědomý kontakt s ruským diplomatickým personálem. Značná část ruských zpravodajských důstojníků totiž dlouhodobě působí pod diplomatickým krytím.
(čtk, epa)
