KSČM by neměla uhnout před Andrejem Babišem a měla by trvat na nominaci bývalého policisty a nynějšího právníka a komunistického poslance Zdeňka Ondráčka na funkci předsedy Komise pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Ondráček byl totiž poslancem zvolen na základě tepání nešvarů v policii a na státním zastupitelství stejně jako byl zvolen bývalý komunista Andrej Babiš díky nastavování zrcadla zlořádům ve státě. Za minulého režimu byl jeden jejím motorem a druhý její pěstí.
Že se Andrej Babiš obrátí na KSČM, aby strana zvážila Ondráčkovu nominaci a hledala jiného kandidáta na předsednictví Komise pro GIBS, uvedl sám Babiš v reakci na pondělní výzvu prezidentského kandidáta Michala Horáčka, který si lidmi zvoleného poslance Ondráčka v čele Komise nepřeje. KSČM se k tomu má vyjádřit v úterý.
Policista, který ztratil trpělivost s poměry
Zdeněk Ondráček vešel nejvíce ve známost poté, co odešel od někdejšího protikorupčního Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality, kde do roku 2010 vedl vyšetřování případu Opencard. Po svém odchodu od útvaru veřejně kritizoval poměry v policii, pomalost vyšetřování, podivné okolnosti a činnost pražských státních zástupců, kteří podle jeho slov vyšetřování brzdili. Zdeněk Ondráček se stal vyšetřovatelem, kterému došla trpělivost, uvedl titulek Babišovy České pozice v roce 2011.
Zdeněk Ondráček však nekomentoval jen svůj bývalý případ, ale mnohé další. Rozebíral například i případ Mostecké uhelné společnosti, kde upozornil na stopu vedoucí ke Stanislavu Grossovi a ČSSD a současně dospěl v závěru, že kauzu dosud vyšetřující policisté a státní zástupci by měli být trestně stíháni za nečinnost.
Pro svoji otevřenou, soustavnou a ostrou kritiku orgánů činných v trestním řízení včetně soudů a státního zastupitelství v letech 2011 a 2012 byl novináři zván do sdělovacích prostředků – včetně například prestižního pořadu Otázky Václava Moravce, kde se v únoru roku 2012 probíral dopad „chaosu ve státním zastupitelství na práci policie“.
S Babišem na jedné lodi od roku 2011
K poměrům v policii se Ondráček kriticky vyjadřuje dodnes. V roce 2016 už z pozice poslance kritizoval tzv. reorganizaci policie z dílny ministra vnitra Chovance a stejně jako Andrej Babiš za ANO11 tvrdil i Ondráček za komunisty, že reorganizace nebyla s nikým diskutovaná a že byla zbytečná.
K trestní politice, k potřebě nového trestního řádu a se Zdeněk Ondráček z pohledu bývalého policisty a se znalostí procesů v orgánech činných v trestním řízení i poměrů v policii nebo na okresních soudech, vyjádřil pro Českou justici i v rámci ankety o trestní politice kandidujících stran ve volbách 2017. Stejně jako ANO11 i KSČM bude usilovat o změnu postavení státních zástupců.
Kromě toho, že se v roce 2011 Zdeněk Ondráček stal policistou, kterému došla trpělivost s poměry, vstoupil v tomto roce znovu do KSČM. V témže roce zakládá Andrej Babiš Akci nespokojených občanů – předvoj hnutí ANO11. Také Andreji Babišovi tehdy došla podle jeho vystupování trpělivost s poměry v ČR a stejně jako komunista Ondráček, dával to Babiš hlasitě najevo – ve volbách 2013 vyzval ke konci vládnutí nemehel.
Jak Zdeněk Ondráček, tak i Andrej Babiš byli v roce 2013 díky své razantní rétorice poprvé zvoleni poslanci Parlamentu ČR a v letošních volbách oba svůj mandát obhájili, a to bez ohledu na svoji minulost a to, co je o jejich minulosti známo.
Ondráček pěstí režimu
Komunista Zdeněk Ondráček poprvé vstoupil do KSČ v srpnu 1989 a hned v únoru roku 1990 ze strany vystoupil. Politickou kariéru znovu nastartoval v stupem do KSČM v roce 2011.
Anoista Andrej Babiš se stal členem KSČ v roce 1980. Kdy členství ukončil, není z veřejných zdrojů dohledatelné.
Komunistovi Zdeňku Ondráčkovi je vyčítáno jeho angažmá u pohotovostního pluku veřejné bezpečnosti a účast na zásahu proti demonstrantům během Palachova týdne i podzimních demonstracích v roce 1989.
Anoistovi Babišovi je vyčítán závazek ke Státní bezpečnosti, kde byl podle slovenského Ústavu paměti národa evidován jako spolupracující agent Bureš, přičemž opak nebyl zatím soudně potvrzen.
Od roku 1985 byl Babiš československým obchodním delegátem v Maroku. Každý, kdo za diktatury vycestoval do takové funkce na tzv. Západ, ví, co to znamená. Ekonomicky byly zahraniční delegace mimořádně významné pro obchod se surovinami, zbožím ze socialistického Československa a následný příliv tzv. deviz pro krachující socialistický stát. Současně byly tyto výsadky semeništěm agenturních pracovníků, špionáže a zpravodajských her západu s východem. Babiš byl bez všech pochyb motorem komunistické diktatury a Ondráček její pěstí.
Jeden musí z kola ven?
Tato fakta i stanoviska k nim jsou od voleb v roce 2013 veřejně dostatečně známa. Pan Ondráček i pan Babiš přesto získali podporu voličů a byli zvoleni poslanci i na volební období 2017 – 2021. Andrej Babiš byl navíc zvolen i přes zahájené trestní stíhání s ním a dalšími osobami kvůli podezření z podvodu v případu „Čapí hnízdo“.
Oběma dvěma však čeští voliči udělili statut mužů na svém místě. Pokud by tomu tak nebylo, nemohli by se stát poslanci a Andrej Babiš by se nemohl nikdy stát ministrem ani předsedou vlády. Bylo by mimořádně pokrytecké, kdyby KSČM ignorovala fakta ležící na stole a vyhověla výzvě Horáčka potažmo Babiše, aby jednoho z těchto dvou mužů odstranili z volené funkce.
Irena Válová
