Za zneužití Vojenského zpravodajství uložil soud Janě Nečasové (dříve Nagyové) dvouletý podmíněný trest a také pětiletý zákaz činnosti ve vedoucích funkcích státní správy. Ostatní obžalovaní rovněž dostali podmínky – bývalý šéf zpravodajství Milan Kovanda a zpravodajec Jan Pohůnek 20 měsíců, Kovandův předchůdce Ondrej Páleník 18 měsíců. Soud jim také na pět let zakázal působit ve zpravodajských službách a bezpečnostních sborech. Dnešní rozhodnutí není pravomocné.
Současná manželka a dřívější šéfka kabinetu premiéra Petra Nečase (ODS) podle verdiktu zosnovala zneužití pravomoci, když v roce 2012 nezákonně zaúkolovala zpravodajce, aby sledovali Nečasovu tehdejší manželku Radku. Státní zástupci tvrdí, že chtěla získáním informací uspíšit Nečasův rozvod. Později nechala podle rozsudku sledovat také dva zaměstnance úřadu vlády. Aféra přispěla v roce 2013 k pádu Nečasova kabinetu.
Nečasová dnes k Obvodnímu soudu pro Prahu 1 nepřišla. Její dřívější výpověď označila soudkyně Pavla Hájková za účelovou a učiněnou ve snaze vyhnout se trestní odpovědnosti. „Nelze přehlédnout náhlé sjednocení výpovědi s výpovědí svědka Nečase,“ podotkla. Výpověď Nečase, který soudnímu senátu tvrdil, že zpravodajce požádal o sledování své rodiny sám, Hájková prohlásila za nepravdivou.
Obžalovaná vinu odmítá. Stejně tak ji popírají i zpravodajci, kteří tvrdí, že neprováděli sledování, ale tzv. kontrasledování kvůli tomu, že se premiér obával o bezpečí své rodiny. Totéž soudu řekl i Nečas. Podle soudkyně však byla trestná činnost „nezvratně prokázána“.
„Motivací, proč se svědek Nečas rozhodl i přes zákonné poučení o možných následcích křivé výpovědi vypovídat nepravdu, je snaha prospět obžalované Nečasové,“ konstatovala Hájková. Upozornila, že Nečas byl vůči své současné manželce „ve výrazně submisivním postavení“. „Komandovala ho, nadávala mu. On se jí omlouval a škemral,“ připomněla zachycené telefonní odposlechy.
Nečasova výpověď je podle soudkyně „v diametrálním rozporu“ jak s jeho někdejším tiskovým prohlášením z pozice premiéra, tak i s pořízenými záznamy o sledování. Médiím totiž Nečas původně sdělil, že o sledování své tehdejší manželky nevěděl a nerozhodl. Ze záznamů zpravodajců zase vyplývá, že jejich služba končila vždy, když se premiér vrátil domů, a pozorování se zaměřovalo výhradně na Radku Nečasovou, nikoliv i na její děti.
Kovanda s Pohůnkem se podle soudu dopustili nejen zneužití pravomoci, ale také porušení povinnosti při správě cizího majetku. Zaměstnance vlády totiž nechali sledovat detektivní agenturou, které vyplatili částku 125.000 korun. Tuto sumu jim rozsudek uložil nahradit ministerstvu obrany.
Státní zástupce Rostislav Bajger požadoval pro obžalované nepodmíněné tresty vězení od tří let a čtyř měsíců do tří let a deseti měsíců. Předchozí soudkyně Helena Králová čtveřici opakovaně osvobodila. Zprošťující verdikty však pokaždé zrušil odvolací senát, který nakonec nařídil soudkyni vyměnit, když jí vytkl nelogické hodnocení důkazů a zpochybnil její nestrannost.
Nečasová čelí dvěma dalším obžalobám. V prvním případě se společně s lobbistou Ivo Rittigem zpovídá z údajného vyzrazení utajované informace BIS. Druhý případ se týká údajného podplácení poslanců příslibem lukrativních funkcí a zahrnuje také krácení daní z dárků, které šéfka premiérova kabinetu dostávala od vlivných podnikatelů.
(čtk)
