Ústavní soud dnes vyhlásil nález, kterým vyslal obecným soudům zajímavý signál, jak mají rozhodovat při sporech o péči o nezletilé děti. Soudce zpravodaj Jaromír Jirsa nález při jeho vyhlašování v nadsázce nazval „I otcové mají právo na Ježíška“. Pokud spolu rodiče nežijí, mohou se o Vánocích v péči o dítě prostřídat v sudých a lichých letech. ÚS zrušil rozsudky Krajského soudu v Českých Budějovicích a Okresního soudu v Písku.
Ústavní soud zdůraznil právo rodinný život a právo na péči o děti i jejich výchovu. „Představa, že období od 26. 12. (9.00 hodin) do 28. 12. (18.00 hodin) pokrývá období Vánoc, je iluzorní – navíc takto stanovený styk ani nereflektuje dřívější dohodu rodičů nezletilého. Má-li být upraven styk nerezidentního rodiče přiměřeně, je nutné, aby měl možnost být s dítětem i na Štědrý den (tedy v ten pro dítě i jeho rodiče „nejsvátečnější“ den v roce) – obdobně jako matka dítěte (například o vánočních prázdninách v lichých letech s převzetím syna dne 22. 12. a jeho vrácením matce dne 26. 12., v sudých letech ode dne 26. 12. do 1. 1. následujícího roku)“, stojí mj. v nálezu.
Senát ve složení Vladimír Sládeček, Jan Musil a Jaromír Jirsa rozhodoval na základě stížnosti otce, který se domáhal zrušení rozhodnutí obecných soudů, které podle něj zasáhly do jeho Ústavou daných práv, včetně práva na spravedlivý proces. Ve sporu nesezdaných rodičů šlo o péči o nezletilého, dnes čtyřletého syna, který byl svěřen do výlučné péče matky s tím, že otec má právo na styk se synem v soudem stanovený čas.
Soudy nerespektovaly dohodu rodičů
Mohlo by vás zajímat
Ústavní soud ve svém nálezu konstatoval, že bylo porušeno stěžovatelovo právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do rodinného života a na péči o děti a jejich výchovu zaručená v článku 10 odst. 2 a článku 32 odst. 4 Listiny základních práv a svobod a v článku 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Obecným soudům, které ve věci rozhodovaly, vytkl především to, že „excesivním způsobem nereflektovaly dohodu rodičů“.
Ta měla spočívat v tom, že ačkoliv otce a matku se synem dělí poměrně velká vzdálenost (cca 180 km), otec měl možnost být se synem i nad rámec soudem stanovenou dobu. „Ústavní soud v nyní posuzované věci obecným soudům zejména vytýká, že se důsledněji nevypořádaly se skutečností, že mezi rodiči nezletilého existovala dohoda o péči o nezletilého a jeho styku s otcem, která byla také fakticky realizována. Dohodou ustálený stav by měl být obecnými soudy zásadně respektován a promítnut do rozhodnutí o péči o nezletilého, popř. do výroku o styku stěžovatele se synem, budou-li pro to splněny další podmínky. V posuzované kauze byla mj. zavedena určitá praxe osobního styku stěžovatele se synem (téměř každý víkend, Vánoce střídavě u matky a otce atd.), kterou však obecné soudy dostatečně nereflektovaly, aniž by svoji „odchylku od faktického stavu“ v rozhodnutí odpovídajícím způsobem vysvětlily a v rozhodnutí poněkud nelogicky dospívají k závěru, že ‚ohledně úpravy styku kopírují dohodu mezi rodiči‘,“ stojí v nálezu.
Zahrňte i další svátky
Soud v dané věci také nastínil představu, kterou by se při rozhodování měly soudy nyní ubírat, přičemž při vyhlašování nálezu soudce zpravodaj apeloval na přítomnou advokátku matky, Evu Zajíčkovou, aby v této věci působila na svoji klientku. „Vánoce nejsou jedinými významnými svátky, a proto je přinejmenším vhodné v případě nedohody mezi rodiči do výroku o úpravě styku zahrnout i svátky další. Stejně je třeba pamatovat i na prázdniny, nejen na ty letní. Styk obou rodičů lze upravit tak, aby mohli o syna rovnoměrně pečovat v režimu „lichý a sudý rok“ o jarních a podzimních prázdninách, Velikonocích, 5. a 6. července či dalších státem uznávaných svátcích. O letních prázdninách by se oba rodiče měli vystřídat v péči o dítě tak, aby s ním strávili každý v souhrnu jeden měsíc. Z žádného zákonného ustanovení nevyplývá, že by otec nemohl v rámci víkendového styku syna převzít v pátek přímo z předškolního zařízení, později ze školy, a v pondělí jej sem vrátit, ani to, že by muselo být povinností otce ‚převzít nezletilého v místě bydliště matky a tam jej také po skončení styku předat‘ atd.“, popisuje možné řešení Ústavní soud.
Soud také posuzoval, zda bylo dodrženo právo na spravedlivý proces, neboť soudem nebyla vyslechnuta znalkyně, která ve věci vypracovala pro soud posudek. Podle soudců by sice mělo být v těchto sporech pravidlem, aby důkaz byl proveden ústně, výslechem znalce před soudem, avšak podle nich nemělo toto pochybení obecných soudů intenzitu porušení Ústavy.
Podle vyjádření advokátky, zastupující matku, Evy Zajíčkové (otec ani jeho právní zástupce vyhlášení nebyli přítomni), bude problém mezi rodiči dosáhnout dohody, neboť podle ní mezi rodiči je vztah osobně vyostřený. Sama ale deklarovala, že bude v intencích apelu soudce zpravodaje na svoji klientku působit.
Petr Dimun
