Soukromoprávní vymáhání škod způsobených například kartely v Česku příliš nefunguje. Konkrétní statistiky z této oblasti neexistují, ale Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zatím zaznamenal jen jeden případ, ve kterém byl žalobce alespoň částečně úspěšný. Vyplývá to z nového informačního listu ÚOHS, který dnes úřad zveřejnil. Změny do této oblasti by měl přinést nový zákon, který nabyl účinnosti letos v září.
ÚOHS stíhá kartely nebo zneužití dominantního postavení. Subjekty, které jsou tímto jednání postiženy, pak mohou žádat soudně o náhradu škody. „Úspěšnost těchto případů je zanedbatelná. Zaznamenali jsme jen jediný rozsudek, ve kterém byl žalobce, a nadto jen částečně, úspěšný,“ uvedl v poradce předsedy ÚOHS Michal Petr.
Podle něj ale téměř v polovině případů, které se mu podařilo obesláním soudů zjistit, žalobce žalobu stáhnul. Podle Petra to napovídá tomu, že nároky žalobce byly zřejmě aspoň částečně uspokojeny mimosoudně. Postiženými bývají obvykle menší firmy, které protizákonné jednání kartelů postihne nejvíc.
Nový zákon v reakci na evropskou směrnici sjednocuje pravidla náhrady škody s ostatními zeměmi EU. Zavádí přesnější a komplexnější pravidla pro případy civilních soudních řízení o náhradách škody.
Nová norma mimo jiné stanoví, že pokud hospodářskou soutěž omezí společným jednáním více škůdců, hradí škodu společně a nerozdílně. Soud nebude mít právo rozhodnout, že ji nahradí podle své účasti na škodlivém následku. Škoda se má nahrazovat v plné výši, ale náhrada nesmí vést k nadměrnému obohacení. Právo na náhradu se promlčí po pěti letech. Zákon také zavádí domněnku, že omezováním hospodářské soutěže ve formě kartelu vzniká škoda.
Pokud některý ze členů kartelu poskytne antimonopolnímu úřadu informace o kartelu a svojí účasti v něm, bude mu moci úřad v rámci programu shovívavosti odpustit pokutu. Takový člen kartelu se pak podle zákona stane spolupracujícím škůdcem.
(čtk)
