Ministr zahraničí Turecka Mevlüt Çavuşoğlu oznámil Radě Evropy, že se Turecko rozhodlo přerušit svůj status hlavního přispěvatele rozpočtu Rady Evropy. Česká justice má předmětný přípis k dispozici. Ve skutečnosti to znamená nejen ohrožující úbytek financí pro Evropský soud pro lidská práva, ale také signál dalšího stupně rozvolnění vztahů Turecka a Rady Evropy i ve vztahu k ochraně lidských práv a základních svobod. Turecko bylo třetím největším plátcem do rozpočtu ESLP.
Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoğlu oznámil rozhodnutí Turecka Radě Evropy dopisem datovaným 31. října 2017. Obsah dopisu posléze telefonicky potvrdil 2. listopadu 2017, kdy zopakoval, že Turecko se rozhodlo přerušit svůj status hlavního přispěvatele do rozpočtu Rady Evropy, vyplývá z informací, které má o věci Česká justice. Dopis Turecka Radě Evropy byl už distribuován dotčeným osobám v Radě Evropy a v jejích institucích.
Turecko oznámilo Radě Evropy už po puči v roce 2016, že pozastavuje Úmluvu o lidských právech a základních svobodách, a to z důvodu ohrožení země. Svoji situaci označilo za podobnou situaci Československu roku 1968. Generální tajemník Rady Evropy tehdy Turecko upozornil, že nelze odstoupit od čtyři článků Úmluvy – od práva na život, od zákazu mučení a nelidského zacházení, od zákazu otroctví a od trestů podmíněných výhradně zákonem. Nyní Turecko navíc přerušuje de facto financování Evropského soudu pro lidská práva.
Jednat teď musí ministři zahraničí
O vážné situaci nyní bude muset jednat Výbor ministrů, který je rozhodujícím orgánem Rady Evropy. Výbor ministrů je složen z ministrů zahraničí všech 47 členských zemí Rady Evropy. Z tohoto počtu je 28 států současně členem jiné nadnárodní organizace – Evropské unie. Evropský soud pro lidská práva je institucí Rady Evropy, rozhoduje v něm 47 soudců zvolených za každý členský stát.
O rozpočtu a příspěvcích jednotlivých členských zemí Česká justice již dříve informovala. Z aktualizovaných letošních dat o Soudu vyplynulo, že Turecko patří mezi čtyři největší plátce do rozpočtu Rady Evropy respektive je třetím největším plátcem po Francii a Německu s příspěvkem 33 849 161 euro. Za Tureckem je Rusko s příspěvkem 33 milion euro. Rusko ovšem blokují poslanci Parlamentního shromáždění Rady Evropy, kteří odhlasovali odebrání hlasovacích práv této zemi v tomto orgánu. Rusko dosud rovněž svůj příspěvek nezaplatilo, což už znamená citelné ohrožení rozpočtu Rady Evropy a Soudu.
Nový rozpočet a další dialog s Tureckem
Česká justice už letos v září rovněž informovala, že Evropskému soudu pro lidská práva chybí peníze a že tajemník Soudu obesílá se žádostí o příspěvek velvyslance členských zemí. Ministerstvo spravedlnosti tehdy vládě navrhovalo, aby místo peněz neposílali do Štrasburku „naturálie“ , ale peníze. Ministerstvo mělo na mysli pozastavení stáží a praxí právních profesionálů u Soudu a poskytnutí finanční podpory.
Rada Evropy i Evropský soud pro lidská práva se v současnosti nacházejí ve stádiu finalizace přípravy rozpočtu na příští dva roky. Nyní do něho budou nuceny zohlednit turecké rozhodnutí. Současně se pokusí s Tureckem na toto téma vést další rozhovory, vyplývá z dokumentu, který má Česká justice k dispozici. Zkrácení rozpočtu Evropského soudu pro lidská práva například znamená definitivně méně právníků z jednotlivých členských zemí, méně praxí pro soudce a také zpomalení prací na nedodělcích Soudu.
Irena Válová
