Vedle již známého případu údajného zneužití Vojenského zpravodajství Janou Nečasovou či případu bývalých manažerů státního podniku ČEPRO Tomáše Kadlece a Alexandra Houšky, je kárná žaloba na soudkyni Obvodního soudu pro Prahu 1 (OS) Helenu Královou postavena i na dalších třech případech, z nichž minimálně dva jsou veřejnosti známé. Česká justice měla možnost kárnou žalobu, kterou v září na soudkyni podal ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO), podrobně prostudovat.
Zájem kárného žalobce, tedy ministra spravedlnosti, o rozhodování soudkyně Králové vyvolal, alespoň podle znění kárné žaloby, článek na České justici z 13. června tohoto roku. V něm Česká justice informovala o odebrání případu exmanažerů společnosti ČEPRO soudkyni Králové Městským soudem v Praze, a to právě pro opakované nerespektování názoru odvolacího soudu. „V souvislosti s medializací případu manažerů společnosti ČEPRO (věc sp. zn. 3T 41/2010) dne 13. 6. 2017 na serveru www.ceska-justice.cz a v dalších sdělovacích prostředcích si kárný žalobce u předsedy Obvodního soudu pro Prahu 1 JUDr. Michala Prince vyžádal zprávu k osobě kárně obviněné a její rozhodovací činnosti. Vyjádření JUDr. Prince pod sp. zn. Spr 744/2017 bylo Ministerstvu spravedlnosti doručeno dne 4. 7. 2017. K tomuto dni se tedy kárný žalobce seznámil i s ostatními případy, ve kterých rozhodovala kárně obviněná a které jí, resp. jí řízenému senátu byly podle § 149 odst. 5 a § 262 trestního řádu nadřízeným soudem odňaty“, popisuje text kárné žaloby.
Nevýhodné smlouvy
Vedle již zmíněných případů pak kárná žaloba vytýká pochybení soudkyni Králové také v případu bývalého ředitele Správy železniční a dopravní cesty (SŽDC) Jana Komárka. Tomu kladl státní zástupce za vinu, že měl ve funkci uzavřít údajně nevýhodné smlouvy na nákup elektřiny, čímž mohl způsobit škodu nejméně 439 milionů korun. Senát v čele se soudkyní Královou nejprve v prosinci 2012 vynesl zprošťující rozsudek, který byl ovšem zrušen v únoru 2013 Městským soudem v Praze.
Králové senát v červnu téhož roku opět vynesl zprošťující verdikt, který byl opět odvolacím soudem zrušen a věc vrácena prvoinstančnímu soudu. V listopadu 2013 senát Králové Komárka odsoudil, což ovšem taktéž odvolací soud zrušil, tentokrát ovšem sám rozhodl o zproštění obžaloby. V této věci požádal státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze (VSZ) o povolení obnovy řízení, což Králová v listopadu 2015 zamítla. Toto rozhodnutí bylo následně zrušeno Městským soudem v Praze, opět měla rozhodnout soudkyně Králová, která žádost opět zamítla. Stížnost státního zástupce proti tomuto rozhodnutí byla úspěšná, v červnu 2016 stížnostní soud rozhodnutí Králové zrušil.
Jiný senát
Králová však opět žádost zamítla, načež odvolací soud, který toto rozhodnutí zrušil, nařídil, aby o věci již rozhodoval jiný senát prvoinstančního soudu. „Stížnostní soud se touto záležitostí je nucen zabývat již po třetí, kdy svým prvním rozhodnutím sp. zn. 6To 67/2016 ze dne 24. 2. 2016 zrušil usnesení soudu I. stupně ze dne 25. 11. 2015, sp. zn. 3T 11/2012, kterým po prvé nebyla povolena obnova řízení v této trestní věci. Opětovně postupoval svým usnesením sp. zn. 6To 255/2016 ze dne 23. 6. 2016, přičemž opakovaně uložil soudu I. stupně, kterými otázkami se má zabývat, přičemž odkázal i na své předchozí meritorní rozhodnutí v této trestní věci, konkrétně rozsudek Městského soudu v Praze, sp. zn. 6To 49/2014 ze dne 11. 3. 2014, kde se velmi podrobně zabýval právní úpravou, která dopadala na činnost ředitele SŽDC. Stížnostní soud je bohužel nucen konstatovat, že i když se soud I. stupně zabývá návrhem vrchního státního zástupce na povolení obnovy řízení již po třetí, opětovně nerespektoval předchozí pokyny stížnostního soudu obsažené v usneseních Městského soudu v Praze sp. zn. 6To 67/2016 ze dne 24. 2. 2016 a usnesení Městského soudu v Praze, sp. zn. 6To 255/2016 ze dne 5. 5. 2016 a navíc nyní v opakovaném veřejném zasedání se dopustil dalšího významného procesního porušení, kdy neprovedl v rámci veřejného zasedání konaného dne 27. 9. 2016 žádný důkaz, byť v rámci odůvodnění usnesení se zmiňuje o dopisu Ministerstva dopravy ČR ze dne 9. 8. 2016, byť z tohoto dopisu žádné relevantní skutečnosti nevyplývají. Vzhledem k dosavadnímu přístupu k plnění svých povinností ze strany soudu I. stupně, vzhledem k opakovanému ignorování pokynů a vysloveného právního názoru Městského soudu v Praze jako soudu stížnostního, kdy napadené usnesení opětovně nemohlo obstát, i proto stížnostní soud pod bodem 1) svého rozhodnutí podle § 149 odst. 1 písm. b) tr. řádu napadené usnesení zrušil a soudu I. stupně uložil, aby o věci znovu jednal a rozhodl, kdy se tak ztotožnil s odůvodněností stížnosti státního zástupce, pak stížnostní soud zároveň rozhodl, že podle § 149 odst. 5 tr. řádu soud I. stupně znovu tuto věc projedná a rozhodne v jiném složení senátu, neboť předchozí senát zjevně není schopen o návrhu vrchního státního zástupce na povolení obnovy řízení rozhodnout v souladu s příslušnými ustanoveními trestního řádu a své rozhodnutí řádně odůvodnit“, cituje kárná žaloba z usnesení Městského soudu v Praze, kterým soud odebral rozhodování o věci senátu soudkyně Králové.
Znemožnila obnovu řízení
V tomto případu pak kárná žaloba klade za vinu soudkyni Králové i to, že svým postupem znemožnila obnovu řízení, pro které byly dány zákonné podmínky. Nový senát, jemuž byla věc přidělena, totiž obnovu řízení povolil, avšak odvolací soud toto následně zrušil, neboť uplynula lhůta pro takové rozhodnutí, ačkoliv soud „nepochybuje o tom, že vyšla najevo nová skutečnost, která odůvodňovala jiné rozhodnutí o věci“. Kárná žaloba zdůrazňuje z citovaného rozhodnutí odvolacího soudu také pasáž, že „opakované nerespektování právního názoru Městského soudu v Praze vyjádřeného v jeho rozhodnutích ze dne 24.2. 2016 a 23.6. 2016 ze strany soudu I. stupně pak znemožnilo povolení obnovy řízení, pro které byly splněny podmínky“.
„Kárně obviněná opakovaným nerespektováním právního názoru Městského soudu v Praze, vyjádřeného v rozhodnutích ze dne 24. 2. 2016 a ze dne 23. 6. 2016, znemožnila povolení obnovy řízení, pro kterou byly dány zákonné podmínky. V době od 24. 2. 2016 do 11. 9. 2016 kárně obviněná zaviněně v rozporu se závazným právním názorem stížnostního soudu, který byl rozveden v odůvodnění usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. 2. 2016, sp. zn. 6To 67/2016, a s nímž se kárný navrhovatel ztotožňuje, zejména, že rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 19. 3. 2015, sp. zn. 2Cm 81/2010, je novou skutečností, pro kterou lze povolit obnovu řízení v neprospěch obviněného, nařídila veřejné zasedání na 5. 5. 2016, při kterém byl návrh státního zástupce na povolení obnovy řízení zamítnut, neboť důvody pro obnovu shledány nebyly. Po následném zrušení tohoto usnesení Městským soudem v Praze dne 23. 6. 2016 (usnesení sp. zn. 6To 255/2016) přes opětovné upozornění ze strany stížnostního soudu na jím vyslovený závazný právní názor nařídila kárně obviněná další veřejné zasedání v této věci na 25. 8. 2016. To se z důvodu omluvy obviněného neuskutečnilo a bylo přenařízeno na 27. 9. 2016, kdy senát, kterému kárně obviněná předsedala, opět návrh státního zástupce na povolení obnovy řízení v neprospěch obviněného zamítl, neboť pro obnovu řízení neshledal důvody. Návrhy státního zástupce na povolení obnovy řízení tak nebyly senátem, kterému kárně obviněná předsedala, v časovém úseku od 24. 2. 2016 do 11. 9. 2016 (cca 6,5 měsíce), projednávány zákonem presumovaným způsobem, tj. zohledněním závazného právního názoru stížnostního soudu podle § 149 odst. 6 tr. řádu. To vyústilo v promlčení lhůty pro povolení obnovy řízení.“ – Z kárné žaloby ministra spravedlnosti na soudkyni Helenu Královou.
Soudkyně Králová se kárně provinila podle ministra spravedlnosti i v případu někdejšího diplomata Milana Sedláčka. Sedláček byl obžalován za to, že v roce 2008 se jako vrchní ředitel ministerstva zahraničí (MZV) měl údajně dopustit zneužití pravomoci a podvodu při uzavření tří smluv na marketingové akce kolem česko-asijského fóra 2009. Podle obžaloby se akce neuskutečnily, ačkoli za ně MZV zaplatilo zhruba 1,5 miliónu Kč. Králové senát ve věci vynesl tři zprošťující rozsudky, které odvolací soud zrušil, a nakonec nařídil výměnu senátu. V tomto případu je však třeba poznamenat, že v opakovaných zprošťujících rozsudcích pokračuje i senát nový.
Posledním případem, v němž je ministrem spravedlnosti spatřováno kárné provinění soudkyně Králové, je věc obžalovaného Bernarda Lainky. Ve věci Králová jako samosoudkyně a posléze i jako předsedkyně senátu vydala trestní příkaz a čtyři rozsudky, které byly odvolacím soudem zrušeny.
Kromě ministra Pelikána prověřoval činnost Králové i předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra.
Petr Dimun
