Smyslem tvorby práva je hledání kompromisů a vyvarování se kolizí. Krize našeho politického a státoprávního uspořádání nespočívá v nedostatcích Ústavy, ale v nedostatcích elementární ústavní kurtoazie. Tyto myšlenky vyslovil předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský při své přednášce „Historie budování české demokracie a jejího právního rámce“ při příležitosti 25. výročí vzniku Ústavy.
Přednášku uspořádal v pátek 3. listopadu Institut pro politiku a společnost. Rychetský svou řeč uvedl zamyšlením se nad tím, co jsou ústavní principy našeho státu. Jde o vyvažování a touhu najít optimální rovnováhu pro všechny. Žádnou hodnotu v Ústavě přitom nelze vnímat izolovaně. Smyslem tvorby práva je hledání kompromisů a vyvarování se kolizí. „Svoboda jednotlivce nemá žádný normativní rozměr, je to jen ideál, k jehož naplnění dochází až s právem,“ řekl předseda Ústavního soudu.
Důležité je si uvědomit, že hodnoty a principy nejsou v Ústavě napsány velkými písmeny. Právní řád klade nároky na vzdělání, přičemž v pomyslném základu pyramidy jsou zákony nebo vyhlášky, které jsou psány kazuisticky, na vrcholku pak Ústava. Ta je nejvyšší hodnotou, ale také je nejvíce abstraktní. „Ústavní soud je sice ten, který otevírá bránu chápání Ústavy, ale není jediný, který k ní má klíče,“ dodal Rychetský.
Pět základních principů je ukotven už v článku 1 Ústavy, který říká: „Česká republika je svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana. Česká republika dodržuje závazky, které pro ni vyplývají z mezinárodního práva.“ Jde o suverenitu, nedělitelnost, celistvost, demokratické uspořádání, deklaraci právního státu a prioritu práv a svobod občana.
Podle Rychetského se bohužel postupem času sousloví právní stát změnilo ve floskuli. Hledají se způsoby, jak státní moc omezit a donutit ji k plnění. Pravdou je, že některé principy mohou jít proti sobě. Například v poslední době se hodně hovoří o tom, co by mělo být silnější, zda princip demokratický nebo princip vlády zákona. Demokracie je přenos vůle lidu na výkon moci, ale zákon je důsledně svázán právem. Prioritou ale není stát, nýbrž občan. Právem stát omezuje sebe. „Princip právního státu vychází z priority občana před státem. Samotná proklamace právního státu je jen skořepinou bez obsahu,“ míní předseda Ústavního soudu. Principy právního státu zůstávají neuzavřenou množinou ústavně právního systému, ale právní jistota musí fungovat jako nezpochybnitelný právní princip.
Rychetský kritizoval „instantní řešení“ vládní krize, kdy politici při komplikovanější situaci hned volají po změně Ústavy nebo do ní alespoň chtějí doplnit závazné lhůty. Touha zařadit do Ústavy všechny varianty je touhou všech politiků, ale noční můrou všech odborníků.
Předseda Ústavního soudu také upozornil na Čl. 9 Ústavy, odstavec 2, který říká: „Změna podstatných náležitostí demokratického právního státu je nepřípustná.“ Jde podle něj o materiální jádro Ústavy, která je hybridní, ale s převažující formou parlamentní demokracie a určitými prvky kancléřského systému. Zavedením přímé volby ale došlo k separaci a do určité míry k narušení rovnováhy mezi institucemi.
Dalšími vystupujícími v panelu byla právnička Hana Marvanová a bývalý náměstek ministra spravedlnosti František Korbel. Marvanová, která byla u vzniku Ústavy přiznala, že dokument má své rezervy. Jde například o tolik diskutovanou absenci lidového referenda. To, co někdo vnímá jako neefektivitu, byl ale záměr. „Shoda byla na ustanovení formou brzd a protivah a na tom, že moc nesmí být absolutní,“ uvedla právnička. Varovala před neuváženými úpravami, které mění jeden prvek a narušují celek, jako bylo například zavedení přímé volby prezidenta.
Eva Paseková
