V České republice se v poslední době hodně diskutuje o potřebě zavést institut obecného referenda. Předsedu Ústavního soudu Pavla Rychetského irituje, že se ale nemluví o tom, jaké parametry by referendum mělo mít nebo proč ho vlastně potřebujeme. Ústavní právníci varují, že je potřeba v případě schválení neuvážené varianty referenda počítat s katastrofickými scénáři.
Ústavní právníci na téma obecného referenda diskutovali v rámci přednášky k pětadvacátému výročí vzniku Ústavy. O první části panelové diskuze již Česká justice informovala. Předseda Ústavního soudu upozornil, že nikde na světě neexistuje referendum jako součást výkonu státní moci.
Podle Rychetského je potřeba vyhodnotit, kdo bude referendum vypisovat, kolik lidí se ho bude muset účastnit o čem bude přípustné hlasovat nebo zda má být referendum konzultativní či nařizovací. „Referendum o obnovení trestu smrti, o kterém tuším, jak by dopadlo, by bylo zhoubné,“ míní předseda Ústavního soudu.
Právě kvůli tomu, že nebylo jasné, jaké by mělo mít referendum parametry, jej podle exposlankyně Hany Marvanové tvůrci Ústavy do dokumentu nevložili, i když s ním do budoucna počítali. Při jeho schvalování je podle ní potřeba počítat s katastrofickými scénáři. Není zodpovězena otázka, kdo by byl zodpovědný za rozhodnutí, která by byla díky referendu učiněna.
Jan Wintr z pražské právnické fakulty zase upozornil na to, že dosavadní návrhy obecného referenda vůbec nenaplňují ideu přímé demokracie. To, že někdo předem vysloví otázku, na kterou mají občané odpovídat, je podle něj její karikaturou. Přímá demokracie má totiž znamenat především diskuzi a snahu o dosažení konsensu. „Žádný systém takto založen není, největší hrozba voleb je přijmout neuvážený zákon o referendu,“ uvedl Wintr.
Podle dalšího ústavního experta Jana Kudrny by bylo rozumné přijmout zákon o tzv. „lidové iniciativě“, kdy by občané po sběru například 50 tisíců podpisů mohli navrhnout zákon a předložit jej Poslanecké sněmovně. Pak by se vidělo, zda vůbec občané skutečně mají zájem být sami takto aktivní.
Ústavního právníka Jana Kyselu znepokojily kromě referenda i další změny, které navrhovaly některé politické strany ve svých předvolebních programech. Například zavedení odvolávání volených reprezentantů, zrušení nezávislosti soudců jejich pravidelném hodnocením nebo rovnou odvoláním, redukce počtu poslanců, zrušení Senátu, přímá volba hejtmanů nebo změna volebního systému. „Jde o koktejl, který mi připadá jedovatý. Nerad bych ho pil,“ uvedl Kysela. Návrhy nás podle něj vzdalují od konstitučního systému k situaci v Maďarsku a Polsku. Už zavedení přímé volby prezidenta podle Kysely znamenalo určitou dysfunkci Ústavy. „Vždy když se bavíme o nedostatcích Ústavy, dojdeme k přímé volbě prezidenta,“ dodal.
Eva Paseková
