Soudní exekutor může držet akcie, na druhou stranu ne každá účast exekutora na akciové společnosti je v souladu s právem. Kárný soud tak po posouzení konkrétních okolností případu shledal na straně prezidentky Exekutorské komory závažné porušení povinností dle exekučního řádu. Nejvyšší správní soud již zveřejnil písemné vyhotovení rozsudku, který se Česká justice pokusila analyzovat.
Kárná žaloba předsedy Okresního soudu v Ostravě směřovala proti prezidentce Exekutorské komory Pavle Fučíkové jednak z důvodu podnikání v rozporu s exekučním řádem a dále z důvodu, že umožnila jako akcionářka společnosti HICRA REALITY a.s. účast této společnosti na dražbě konané ve svém exekutorském úřadu. Za třetí kárný žalobce vytýkal Fučíkové, že nedohlédla na to, aby v rámci předmětného řízení nebylo manipulováno s výší učiněného nejvyššího podání. Tento bod žaloby byl z projednávání vyloučen, neboť danou otázkou se zabývají orgány činné v trestním řízení.
Česká justice již o případu informovala.
Výtka jako překážka opětovného potrestání
Pokud šlo o druhý bod žaloby, Fučíková se bránila tím, že za stejný skutek byla již postižena výtkou ministra spravedlnosti. Kárný senát Nejvyššího správního soudu (kárný soud) tak požádal ministra o stanovisko k této námitce. Ten soudu sdělil, že “výtku nepovažuje za absolutní překážku pro kárné řízení. Tuto překážku dle jeho názoru zakládá jen ve vztahu k tomu, kdo výtku obviněné udělil. S ohledem na konkurenci osob, které mohou podat kárnou žalobu, jde o jediný možný a racionální výklad zákona. Ministr upozorňuje, že výtka je institutem nesankční povahy.“
Kárný soud se však k tomuto názoru nepřiklonil a vyšel z dosavadní kárné judikatury, která aplikuje zásadu zákazu dvojího postihu, a to „nikoliv jen ve vztahu k osobě, která výtku udělila (jak dovozuje ministr spravedlnosti), ale k jakémukoliv dalšímu možnému kárnému žalobci.“ Kárný senát v odůvodnění odkázal na současnou rozhodovací praxi ve věcech kárného trestání soudců, státních zástupců i samotných exekutorů a uzavřel, že „s ohledem na jednotu uvedené rozhodovací praxe napříč různými právními profesemi je nezbytné, aby se stejného právního názoru přidržel kárný soud i v případě nynějším.“
S ohledem na povahu výtky jako překážky pro opětovné potrestání za tentýž skutek (totožnost skutku byla v tomto případě dána) rozhodl kárný soud v této části o zastavení řízení. Kárný soud tak nakonec na ústním jednání konaném dne 4. 10. 2017 projednával pouze skutek první, tj. nedovolené podnikání kárné obviněné a prolnutí činnosti jejího úřadu s činností společnosti HICRA REALITY a.s.
Jiná výdělečná činnost exekutora
Exekuční řád v ustanovení § 3 odst. 2 zakazuje exekutorům provozovat jinou výdělečnou činnost, výjimku ze zákazu představuje správa vlastního majetku. Právě na tuto výjimku kárné obviněná odkazovala s tím, že zákon nezapovídá účast v obchodních společnostech. A zmínila dřívější rozhodnutí kárného soudu, podle nichž možnost majetkové účasti exekutora v obchodních společnostech není vyloučena.
Podle kárného soudu je smyslem omezení plynoucího z ustanovení § 3 odst. 2 exekučního řádu chránit nezávislost a nestrannost soudního exekutora. Kárný soud konstatoval, že „soudní exekutor má při výkonu exekuční činnosti veřejnoprávní postavení a je oprávněn rozhodovat v individuálních případech o právech a povinnostech soukromých subjektů. Proto je nutné klást na jeho nezávislost a nestrannost značný důraz a na otázku jiné výdělečné činnosti nahlížet obdobně jako je tomu u soudců. Zvlášť na požadavek nestrannosti soudního exekutora nesmí mít vliv ani to, že soudní exekutor je na rozdíl od soudců podnikatelem s osobní odpovědností za hospodářskou efektivitu své činnosti. Ani toto, v porovnání s jinými profesemi možná obtížnější postavení, nesmí být na úkor jeho nestrannosti a nezávislosti.“
Z dosavadní judikatury sice nevyplývá, že samotné držení akcií je porušením právního předpisu, na druhou stranu z ní ani v žádném případě neplyne, že „snad jakákoliv účast exekutora na akciové společnosti (vlastnictví akcií akciové společnosti) je v souladu s právem, jak se snaží předestřít soudu kárně obviněná.“ U profesí jako jsou soudci nebo soudní exekutoři záleží podle kárného soudu vždy na konkrétním případě.
Kárný soud konstatoval, že „obecně čím větší je majetková účast na obchodní společnosti, tím větší nebezpečí hrozí, že § 3 odst. 2 (ale dle okolností i § 2 odst. 2 exekučního řádu) bude porušen.“ Velký problém dle kárného soudu nastává tehdy, je-li soudní exekutor majoritním akcionářem, a nadto má osobní vazby na statutární orgán společnosti. Tak tomu bylo v projednávaném případě, kdy kárně obviněná vlastnila 96 % akcií a předsedou představenstva obchodní společnosti byl její manžel. Současně bylo nepochybné, že společnost HICRA REALITY reálně podniká a poskytuje služby v oblasti realitní činnosti (tedy nešlo pouze o správu vlastního majetku).
Nezákonná provázanost
Pokud jde o prolínání činnosti exekutorského úřadu s činností obchodní společnosti, Fučíková se bránila námitkou, že společnost HICRA REALITY vykonávala pouze podpůrné a vedlejší činnosti (tedy nikoliv činnosti, které lze podřadit pod exekuční činnost). Kárný soud však na základě provedených důkazů dospěl k závěru, že naopak docházelo k dlouhodobému nezákonnému provázání činnosti exekutorského úřadu s jmenovanou společností a jejím akcionářem, společností HICRA, s.r.o. Jednak soud vycházel z rámcové smlouvy o spolupráci mezi kárně obviněnou a společností HICRA REALITY, jednak bylo zjištěno, že manžel kárně obviněné (a předseda představenstva) byl na internetových stránkách úřadu uváděn jako kontaktní osoba pro dotazy k připravovaným dražbám a jménem úřadu tyto informace poskytoval. Rovněž další skutečnosti dle kárného soudu svědčily o „silných personálních a majetkových vazbách mezi úřadem kárně obviněné a oběma společnostmi.“
Kárný soud v odůvodnění rozhodnutí ze dne 4. 10. 2017, sp. zn. 14 Kse 1/2017 zmínil i své dřívější rozhodnutí ve věci soudního exekutora Petra Kučery a živnostenského podnikání, o kterém jsme referovali v září. Závažnost pochybení prezidentky Exekutorské komory bylo v tomto případě dle soudu řádově větší. Zároveň ale s přihlédnutím k polehčujícím okolnostem uložil kárně obviněné za závažný kárný delikt peněžitou sankci na samotné spodní hranici, tj. ve výši 50 000 Kč.
Jana Rosůlková
