Zdanění peněžité části církevních restitucí, jak o něm podle Lidových novin uvažuje předseda hnutí ANO Andrej Babiš, by podle lidovců bylo nemravné a protiústavní a ukazuje, že Babiš se neštítí spojit s kýmkoliv. Proti se na sociálních sítích vyjádřil i předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Místopředseda ČSSD Jan Birke řekl, že toto velmi silné téma, které v uplynulém volebním období opustila ČSSD kvůli udržení koaliční spolupráce s KDU-ČSL, může stmelit spojenectví ANO, komunistů a SPD.
„Může tak vzniknout ďábelská koalice, jak tomu pracovně říkám,“ uvedl Birke. Podle něj ne všichni členové hnutí ANO jsou nakloněni spolupráci zejména s hnutím SPD Tomia Okamury a zdanění církevních restitucí může otupit hrany. Lituje toho, že ČSSD v otázce restitucí svoje voliče nevyslyšela, k návrhu by se nyní přikláněl.
Místopředseda KSČM Jiří Dolejš sdělil, že jde o jeden z požadavků KSČM na případnou většinu ve Sněmovně. „Doufáme, že ti, co takto hovoří, nezmění názor, je to stále ještě reálná cesta ke korekci nepřiměřenosti daru církvím z roku 2012,“ uvedl. Poznamenal, že o zdanění dříve ČSSD jen mluvila, před volbami to zmínil i Babiš a KSČM předložila příslušný návrh zákona.
Jako ústupek za podržení menšinové vlády vidí návrh šéf hnutí STAN Petr Gazdík. „A dosti špatným signálem by bylo to, že vláda zpětně mění uzavřené a zčásti už i plněné smlouvy,“ doplnil. Za nemravné danit majetek, který byl ukraden, označili lidovci. Podle místopředsedy Jana Bartoška nejde o restituce, ale o to, že Babiš nectí základní právní principy. Retroaktivní zákony jsou protiústavní, napsal na twitter. Babiš se prý neštítí spolupráce s kýmkoli k dosažení svých cílů.
„Náhrada za ukradený majetek není příjem. Nemůže být proto daněna. Byla by to jen další krádež a křivda,“ reagoval na twitteru Kalousek.
Poslanec Václav Klaus mladší (ODS) napsal, že není příznivcem církevních restitucí a nehlasoval by pro ně. „Zdaňovat je ale už věc nevyřeší. Koho to s kým sblíží, nevím,“ uvedl.
Zákon o církevních restitucích vstoupil v platnost začátkem roku 2013 a počítá s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávají, mají církve během 30 let získat 59 miliard, navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny už od roku 2013. Zdanění, pokud by bylo odsouhlaseno, by se ale podle Lidových novin netýkalo už vyplacených peněz.
(čtk, epa)
