Hromadné žaloby: Silný právní nástroj k likvidaci firem, ale výhodný pro všechny

Proces výhodný pro žalovaného, stát, skupinu i advokáta –  investora. Tak popisuje stát ve věcném záměru hromadné žaloby. Na námitku, že půjde o právní institut zneužitelný k mediálnímu zostuzení a likvidaci konkurenta, stát oponuje: Zneužít lze každý právní institut. Žalované firmy se nedozví, kdo je vlastně žaluje a komu posílají vysouzené peníze. Soulad s Evropskou Úmluvou o základních právech a svobodách není znám.

Hromadné žaloby jsou vlastně ideálním právním nástrojem, jak potrestat firmy – škůdce tak, aby na tom nakonec vydělali všichni včetně žalovaného škůdce i státu, který není schopen zločinné firmy potrestat, vyplývá ze šedesáti stran věcného záměru zákona o hromadných žalobách. Tam, kde selhává trestní právo, správní právo i individuální žaloby, mají uspět hromadné žaloby, plyne z dikce připravované legislativy, která rozšíří škálu už existujících nástrojů proti firmám od trestní odpovědnost právnických osob pd spotřebitelské zákony.

Firmy v. morálka a spravedlivá společnost

Že jde o nástroj proti zločinným, nemorálním firmám bez odpovědnosti ke společnosti, je vepsáno v samotných důvodech návrhu věcného záměru: Korporace mají zahrnout do byznys plánu i takové úkoly či cíle, jako je striktní dodržování práva, morálních a společenských standardů; mají brát ohled na blaho společnosti i životního prostředí.  „Je však nutné si uvědomit, že není pro obchodní společnosti zcela přirozené, aby do svých obchodních plánů a strategií zahrnovaly také ohled na celospolečenské blaho – jejich primárním cílem je maximalizace zisku,“ vysvětluje návrh věcného záměru.

Podle záměru rovněž „realita 20. a počátku 21. století ukázala, že pouze výjimečně jsou podnikatelé ochotni zásadně přizpůsobit své jednání uvedeným morálním příkazům“. „Samoregulace korporací tak není dostačujícím mechanismem k odstranění nejzásadnějších nespravedlností a dosažení jisté rovnováhy ve společnosti,“ uvádí ministerstvo spravedlnosti v důvodech ke vniku nového nástroje.

Firmy jako žalovaní hromadné žaloby přivítají

O tom, že věcný záměr zákona o hromadných žalobách samo ministerstvo spravedlnosti označilo za politické rozhodnutí proti korporacím a jak to zdůvodňuje, už Česká justice informovala.

Že se věcný záměr zabývá postavením žalované firmy nejméně, na rozdíl od postavení skupiny žalobců, advokáta nebo soudce, je proto logické. Stát naopak několikrát na šedesáti stranách zdůrazňuje výhodnost tohoto nástroje pro žalovanou firmu – korporaci: „Rovněž z hlediska procesního postavení žalovaného bude hromadné řízení výhodné, neboť i na jeho straně dojde k úspoře – případné náklady sporu a druhé strany bude nahrazovat jen jednou. A v případě, že půjde o žalobu na plnění, nebude dokonce náklady protistrany hradit vůbec, neboť ty ponese advokát žalobce (náklady advokáta pokryje část přisouzené odměny). Mimoto bude možné celý spor ukončit smírem, z něhož budou profitovat obě strany a v konečném důsledku i stát,“ předkládá úvahu věcný záměr zákona.

V další zmínce o žalovaném pak stát dokonce už pro žalovaného „mnoho výhod“, které popisuje takto: „Vymáhají-li dnes poškození některé z nároků individuálně, žalovanému z takových řízení vznikají opakovaně další a další náklady, které by si mohl ušetřit, pokud by byly všechny spory soustředěny do jednoho řízení. Lze proto předpokládat, že tito žalovaní změnu uvítají. U žalob na plnění je postavení žalovaného ještě více zvýhodněno: v případě neúspěchu nemusí žalovaný úspěšné protistraně nahrazovat náklady řízení, neboť tyto náklady platil advokát skupiny, který je pokryje z přiznané odměny. Odměna advokáta se přitom strhne přímo z přiznané částky, tudíž ani tu nemusí žalovaný zástupci skupiny v rámci náhrady nákladů řízení hradit,“ vysvětluje výhodnost dopadu hromadné žaloby na žalovaného stát.

O postavení advokáta, který má být investorem žaloby a o povinném zastoupení Česká justice rovněž informovala

Co když se žalovaný na hromadné žalobě domluví?

Irena Válová