Počítačové, logistické, zdravotnické, a především zbrojařské firmy mohou získat zakázky prostřednictvím Evropské unie, která v dlouhodobém rozpočtu počítá se společnou obranou členských států. Ekonomický deník zveřejňuje harmonogram na několik let dopředu, a začínáme hned rokem 2018.
“Pouze společně můžeme zajistit větší bezpečnost pro naše občany, jenom tak jsme velmocí v našem velmi složitém světě,” tvrdí italská sociální demokratka Federica Mogherini, která v Evropské komisi zodpovídá za zahraniční politiku. Vloni představila “Globální strategii” a letos shrnula praktické důsledky: Například investice do zemí, odkud přicházejí migranti, ale taky budování společné bezpečnostní unie.
Česká republika už patří do Evropské obranné agentury, která zprostředkovává vzájemnou spolupráci mezi členskými státy. Premiéři a prezidenti se však domluvili, že do konce letošního roku bude realizovaný 6. odstavec 42. článku Smlouvy o EU, a zájemci naváží “stálou strukturovanou spolupráci” (Permanent Structured Cooperation – PESCO). I nejsilnější parlamentní frakce lidovců obhajuje kolektivní postup, kterému dává přednost před “nekoordinovanými a izolovanými vojenskými operacemi”.
Novou obrannou politiku Evropské unie vyčíslíme penězi, které ze společného rozpočtu poplynou zbrojařským a dalším dodavatelům. Svůj podíl mohou na zakázkách získat rovněž malé a střední tuzemské firmy.
Evropský obranný fond (EDF)
Evropský obranný fond (European Defence Fund – EDF) má dvě části:
- “Okno pro výzkum” podpoří vývoj nových obranných prostředků. Rozpočet činí 90 milionů eur do roku 2020, a potom 500 milionů eur ročně.
- “Okno schopností” navazuje investicemi do hotového vybavení. Rozpočet činí 500 milionů eur v letech 2019 a 2020, a potom 1 miliardu eur ročně.
Petr Woff