Věcný záměr zákona o hromadných žalobách se vůbec nezabývá nárůstem agresivity a pokusy získat výpalné od korporací. Obsahuje scestné příklady žalob, zatímco ty správné chybí. Je třeba zvážit, zda cíle návrhu nelze dosáhnout posílením institutu společného řízení, uvádí ve svých připomínkách k věcnému záměru Česká národní banka.
Z obsahu připomínek vyplývá, že ČNB opakovaně vadí, nový nástroj, který se pokouší zavést ministerstvo spravedlnosti, je ve skutečnosti směrem k veřejnosti nesprávně interpretován. Podle ČNB může být hromadná žaloba využitelná například „jako nástroj účinné ochrany minoritních akcionářů při vytěsnění, povinných nabídkách převzetí, jiných veřejných návrzích nebo vlastníků dluhopisů vůči emitentovi“.
Záměr se nezabývá rizikem agresivních žalob
Jenže takový záměr návrh neuvádí. Nezabývá se ani riziky a dopady, kritizuje ČNB: „Na druhou stranu je věcný záměr v popisu stávající situace v mnoha oblastech dosti tendenční a teze v něm uvedené nejsou odůvodněné, viz konkrétní připomínky. Návrh by například měl upozornit na skutečnost, že zákonitě vzroste proaktivita – a v extrémních případech až agresivita – např. usilování o ,výpalné´od žalovaných – při nabízení advokátních služeb v oblasti hromadných žalob,“ uvádí v obecné připomínce ČNB.
O důvodech, proč ministerstvo spravedlnosti navrhuje zavedené tohoto právního nástroje do českého právního řádu, Česká justice již informovala. Podle ministerstva spravedlnosti všechny existující nástroje proti korporacím, které jsou nemorální, neetické a svojí činnosti nebo výrobky škodí, selhávají. Jde o politické rozhodnutí, jak donutit lidi, aby hromadně žalovali firmy a vymáhali odškodné, přihlásili se autoři věcného záměru k ideologoii.
Naopak riziku vydírání a pokusům vybírat žalobami výpalné od firem se odborně věnoval letos v červnu na sympoziu o hromadných žalobách advokát prof. Alexander Bělohlávek, který upozornil na záměnu hromadné žaloby s kolektivní obranou.
Irena Válová